Irsko – ostrov Cape Clear

Dnes se podíváme na nejjižnější cíp Irska ostrůvek Cape Clear. Díky své poloze je to jedinečné místo pro ornitology, kteří v říjnu se svými teleobjektivy někdy doslova oblehnou jeho nejjižnější skalisko s galským jménem Blananarragaun. I když se sem nedostanete v říjnu, najdete na ostrově mnoho zajímavého jako třeba pravěké svatební kameny. Na ostrově žije 150 obyvatel hovořících původní galštinou. Ale nebojte se, anglicky umí také.

Mapa ostrova Cape Clear:

Irsko díky své zeměpisné poloze a tradičnímu deštivému počasí nepatří mezi hlavní turistické cíle. Díky tomu i v červenci, kdy je zde hlavní sezóna, tu budete cestovat, aniž by jste na každém kroku příliš zakopávali o turisty. Ti se hlavně soustřeďují do míst jako Dublin, Moherské útesy nebo Ďáblův chodník v Severním Irsku. Mezi taková místa ostrov Cape Clear nepatří. Má na délku 5 km a na šířku 1,5 km. Dostanete se sem asi po 1,5 hod dlouhé plavbě z přístavu Baltimore. Délka plavby záleží na tom, jak je moře klidné. Ostrov má dva přístavy – severní a jižní. Lodě z irské pevniny přistávají v severním. Na louce nad jižním přístavem se nachází malé tábořiště, kde si postavíte stran. Je to i celkem zajímavé místo pro noční fotografování (snímek jižního přístavu z tábořiště byl pořízen expozicí 10 minut při clonovém čísle f 5,6). Vedle toho je zde i Youth hostel a samozřejmě v Irsku všudypřítomná B&B-čka (ubytování v soukromí se snídaní). Cena tohoto ubytování je 20 až 30 EUR na osobu podle místa a kvality. Pro srovnání irský camping (auto, stan + 4osoby) vyjde na 15–20 EUR.

Trajekty na malé ostrovy jsou velmi zajímavé. Občas vám přibalí na cestu i malý automobil, pro který je to většinou už poslední destinace.

Noční snímek z tábora nad jižním přístavem

Jižní část ostrova je přírodně zajímavější a méně zalidněná než severní, větší část. Je celá ohraničena příkrými útesy. Na jižní cíp Blananarragaun dorazíte z tábořiště nad jižním přístavem podél pobřeží asi za hodinu. Toto černé skalisko je všude oblepeno ptačím trusem guanem. Je to poslední místo odpočinku při přeletu na jih. Některá hejna jsou prý gigantická. Bouřňáků velkých zde podle průvodce napočítali před dvěma roky 35 tisíc. Na skalisku vzdáleném odsud 8 km můžete vidět mocný maják Fastnet Rock, postavený v roce 1854. Ten nahradil starší signalizační věž z roku 1812 postavenou Angličany na hlavním ostrově. Ti se tehdy obávali, aby se z Irska nestala základna Francouzů pro invazi na jejich ostrov. Na fotografování je z pobřeží ještě hodně daleko, takže jsem musel použít Sigmu 135–400/4,5–5,6. V podmínkách silného poledního slunce bylo nutné použít polarizační filtr. Nasazení sluneční clony je v takových podmínkách kritické.

Z Blananarragaunu jsme pokračovali podél jihozápadních útesů k troskám hradu Dún an Oir, který byl v roce 1605 opuštěn. Byl postaven místním rodinným klanem O´Driscollů, jejichž někteří potomci dodnes obývají ostrov.

Od zříceniny hradu je to do severního přístavu jen slabá půlhodina. Severní část ostrova je pak mnohem více obydlena. Lidé se zde živí farmařením a částečně žijí i z turistiky. Ostrov byl obydlen již před 5000 lety, o čemž svědčí replika tzv. Clear menhira s hieroglyfy v místním muzeu. Kolem toho projdete cestou ke svatebním kamenům. Nacházejí se asi 1,5 km odtud na soukromém pozemku. V domě asi 50 m od kamenů je třeba požádat o povolení ke vstupu na pozemek. Stáří kamenů se odhaduje na 2 až 2,5 tisíce let. I na Irsko, kde je obrovské množství megalitických památek, jsou velmi vzácné. Sloužily při svatebních obřadech. Předpokládá se, že se páry držely přes otvor v kameni. Lidé věřili, že kameny mohou i uzdravovat.

Přestože by se na ostrově určitě pěkně pobývalo (místní hospůdka měla dobře ošetřený Guiness), museli jsme se rychle vrátit na tábořiště, sbalit stan a rychle na loď plující zpět na pevninu.

V příští části věnované irským ostrovům navštívíme ostrov Michael Skellig.