Test objektivu Samyang XP 85mm F1.2

Úvod

Objektivy o ohnisku 85mm jsou oblíbené zejména na portréty. Jde o klasické portrétní ohnisko, navíc tyto objektivy bývají velice kvalitní opticky. Obvykle mívají také dobrou světelnost (F1.8–1.4).

Pak jsou tu ovšem ještě světelnější objektivy se světelností F1.2. Není jich mnoho; do nedávné doby měl takový v nabídce jen Canon (EF 85mm F1.2 L), nedávno přibyl ještě čínský Mitakon Speedmaster 85mm F1.2, který byl ovšem plně manuální. Zatím nejnovější příspěvek do této kategorie je ale od korejců, je jím Samyang XP 85mm F1.2. Umožňuje sice rovněž jen manuální zaostřování, ale má elektronicky řízenou clonu a je očipovaný pro konfirmaci zaostření. 

Nabízí se momentálně pro Canon. Pravděpodobně proto, že zadní člen je pro užší Nikon F bajonet moc velký.

Mnozí z vás jistě objektivy Samyang znáte – mají pověst plně mechanických plasťáků se slušnou optikou a za dobrou cenu. Nová řada XP (Premium) tento stereotyp boří – má již motorizovanou elektronicky ovládanou clonu a spolupracuje s AF modulem fotoaparátu pro konfirmaci zaostření.

Konstrukce je také výrazně lepší, než jsme u výrobce zvyklí, s poměrně precizním dílenským zpracováním a velkým podílem kovu.

A ta cena? Už to není vyloženě laciné, současná cena je cca 26 000 Kč. Ale srovnáme-li to s více než 57 000 Kč, které stojí Canon srovnatelných hodnot, je cena ještě docela sympatická. Na druhou stranu je to asi o pět tisíc víc, než stojí Mitakon 85/1.2.

Optickým výkonem (i světelností) XP objektivy (zatím jsou dva, 14 a 85 milimetrů) také míří výše, než dosud. Samyang tvrdí, že byly přímo počítány pro 50MPx snímače a 4K video.

Tak se na to podívejme…

Konstrukce

Konstrukce je na Samyang nebývale kvalitní. Za výběr materiálů ani dílenské zpracování by se nemuseli stydět ani mnohem „značkovější“ výrobci.

Designem řada XR trochu evokuje objektivy Zeiss (Milvus, Otus), což považuji za záměr, na druhou stranu se nejedná o žádnou kopii. Design Samyangu je svébytný a se Zeissem sdílí spíše obecné prvky, jako je zvoncovitý tvar s plynule navazující clonou či hladký ostřící prstenec.

Objektiv je převážně kovový (samozřejmě včetně bajonetu), plastová je clona. Je ale masivní, takže o odolnost bych strach neměl. Nejde však nasadit obráceně, což komplikuje transport.

Co chybí, je plnohodnotné utěsnění proti vodě a prachu. Díky dobrému dílenskému zpracování bych se ani tak nebál vnikání prachu do objektivu, ale chybí mi gumový těsnící kroužek na bajonetu. Je však třeba dodat, že ten nemá ani Canon 85/1.2 L.

MTF křivky, optická konstrukce

Z oficiálních materiálů výrobce:

Kresba v praxi

Fullframe, 21MPx

Na test použito tělo  EOS 1Ds III. To má 21MPx, což je dnes běžná, nijak rekordní hodnota. Podle tvrzení výrobce o rozlišovací schopnosti objektivu by zde tedy Samyang neměl mít žádný problém:

Jak je vidět ze 100% výřezů snímku, ve středu obrazového pole je kresba poměrně jistá už na F1.2 a po zaclonění na F2.8 můžeme mluvit o ostrosti od rohu k rohu. 21MPx nakrmí objektiv bez problémů. Že má vyšší rozlišení než senzor dobře naznačuje moaré vyskytující se na snímcích:

APS-C, 20MPx

APS-C snímač o 20MPx má přibližně stejnou pixelovou hustotu, jako 50MPx fullframe snímač. Tak se podívejme jak Samyang dopadl ( Sony A3000 + elektronický adaptér):

I zde jsou detaily na pixelové úrovni stále ostré a díky výskytu moaré je zřejmé, že objektiv stále není na hranici svých možností. V testu ostrosti tedy nový Samyang 85 hodnotím velice kladně. Použitelná kresba od F1.2 je důležitý faktor.

*fotoaparátem Sony hlášená nejnižší clona je F1.3, omlouvám se za nepřesnost ve srovnání.

Srovnání s Canon 85mm F1.2 L II

Oba objektivy vedle sebe – Samyang je o něco větší.

Srovnání, které asi zajímá každého poten­ciálního zájemce. Objektivy jsem nasadil na EOS 1Ds III a ručně zaostřil v živém náhledu s 10× přiblížením. Fotoaparát byl odpalován dálkovou spouští a předsklopení zrcátka bylo zapnuté. Vyvoláno v ACR. Ostrost by tedy měla být v obou případech maximální možná.

Střed- 100%	Roh – 100%
F1.2 střed	F1.2 roh

F2.0 střed	F2.0 roh

F2.8 střed	F2.8 roh

F4 střed	F4 roh

F5.6 střed	F5.6 roh

F8 střed	F8 roh

F11 střed	F11 roh

F16 střed	F16 Roh

Závěr srovnání – Samyang XP 85mm F1.2 je nejen plně opticky srovnatelný s dražším Canonem; v něčem ho dokonce překonává. Při F1.2 a F2.0 podávají oba objektivy dobrý výkon, ale Samyang je ve středu i rohu snímku o něco ostřejší. I barevných lemů je méně. Střed se dorovná při F2.8, rohové oblasti kolem F4.0. Od této clony bych si mezi oběma objektivy nevybral… tedy vybral - asi si rozumíme:-) 

Snímky na F1.2 v plném rozlišení. Canon vlevo, Samyang vpravo. Omluvte kompozici:-)

Rozdíly v kresbě na nižší clony nejsou nebetyčné, ale viditelné ve prospěch Samyangu. Naopak u Canonu oceňuji neutrálnější barevné podání; při stejně nastaveném WB táhne Samyang trochu do žluta, což je určitě vliv použitých antireflexních vrstev. Obejdete to snímáním do RAW a nastavováním vyvážení bílé v PC, poradit by si s tím ale měla i WB automatika fotoaparátu. Zde bylo WB nastaveno pevně na „denní světlo“.

Vinětace

Je poměrně dobře vyřešena – na F1.2 sice existuje, ale není to nijak hrozné, s přicloněním na F2.8 zmizí docela:

Chromatické aberace

Chromatické aberace lze nalézt na kontrastních snímcích na nízkých clonách, ale při prohlížení různých testovacích snímků jsem zjistil jednu zajímavou věc – na snímcích z FF Canon se chromatické aberace vyskytují v menší míře, než na snímcích z APS-C Sony. Níže jsem udělal srovnání, které ukazuje oba extrémy. Není, uznávám, úplně korektní – snímky jsou při jiném světle (jeden dopoledne a druhý odpoledne), snímek ze Sony má maličko jinou expozici (vyšší EV) a nejsou ze stejného místa (Canon zastupuje výřez o něco blíže ke středu, prostě jak mi „vyšly cihly“). Přesto jsem nečekal takový rozdíl. Je normální, že stejný objektiv má výraznější aberace na APS-C, kvůli vyššímu zvětšení, ale tady do toho musí vstupovat jiný faktor.

Mám za to, že aberace jsou dílem záležitostí objektivu a dílem čipu. Senzory mají např. různou konstrukci mikročoček či jinak silné krycí sklo před samotným čipem. Zde si myslím, že tyto faktory (spolu s vyšším zvětšením APS-C čipu) hrají svojí roli a proto můžete narazit na barevné aberace v různé míře v závislosti na vašem fotoaparátu.

I vyšší míra barevných duchů na snímku ze Sony by však neměla být těžko odstranitelná v editoru, viz ukázka níže (zde DxO Optics Pro):

Zkreslení

Zkreslení je pro praktické potřeby téměř neexistující, viz ukázka:

Srovnání sestává z nekorigovaného obrazu a obrazu korigovaného pomocí vloženého profilu v Capture One 10.

Bokeh

Bokeh (estetická stránka neostrých partií obrazu) se hodnotí těžko, protože jde o věc individuálního vkusu. Z objektivního hlediska je nutné zmínit jeden neduh spojený s asférickými objektivy, tzv. „cibulové kroužky“, tedy neestetické soustředné kruhy na rozostřených světelných bodech,které u Samyangu 85/1.2 můžeme na­jít.

Na ukázce níže je to schválně podpořeno úpravou jasu, kontrastu a ostrosti:

Jinak bokeh hodnotit nebudu a místo toho přiložím několik ukázek pro vlastní posouzení:

zadní bokeh	přední bokeh

Odlesky

Objektiv je celkem náchylný na ostré protisvětlo (což není s danou plochou skla žádný div). Snadno pak uvidíte různé odlesky či ztrátu kontrastu. Nejzajímavější efekt je pak asi „ohnivé kolo“, viz ukázková fotka: 

Vliv antireflexních vrstev jsme mohli vidět i na barevném posunu ve srovnání s Canon 85mm F1.2 L II. Takže tady by mohl Samyang ještě přidat.

Ostření

Ostření je jenom ruční, ale díky očipování vám fotoaparát pomůže určit správné zaostření pípnutím a probliknutím ostřícího bodu. Při ostření se čočka neotáčí a objektiv fakticky neprodlužuje – čočky se posouvají, ale vnější tubus ne.

Samotný ostřící prstenec má spíše vyšší odpor a velmi plynulý chod. Přeostření z nejkratší (0.8m) na nejdelší ostřící vzdálenost znamená otočení asi tak o 220°.

Jeho povrch není nijak vroubkovaný, ale je z přilnavé gumy, která neklouže. Kdybych si mohl vymýšlet, udělal bych ho silnější, je to cca 2cm úzký proužek.

Ostření prakticky: objektiv je na Canon, takže jsem projevil dobrou vůli a testoval ho na Canonu (EOS 1Ds III, tedy zrcadlovka se špičkovým hledáčkem). Ani tak jsem ale nebyl v nepříjemně vysokém procentu případů schopen „od oka“ zaostřit zcela přesně. Prostě na clonu F1.2 není sebelepší DSLR hledáček stavěný (málo přesný) a pípání mi přišlo také často přehnaně optimistické. Řešení? Buď live-view (což není u použitého modelu fotoaparátu zrovna dvakrát pohodlné řešení) nebo manuální matnice (pro používaný přístroj matnice Ec-S). Já nakonec přendal Samyang na Sony A7 s adaptérem, což je díky jejímu elektronickému hledáčku s vysokým rozlišením a Focus Peakingu mnohem příjemnější zážitek. Nicméně novější modely Canon s jemnými a jasnými displeji to také zvládnou dobře. Jen na focení přes hledáček se bez manuální matnice …prostě moc nespoléhejte.

*s použitým adaptérem byla nejnižší nastavitelná clona F1.3. Proč, to nevím.

Hloubka ostrosti je na F1.2 tenká jak papír, ale pokud se vám jí podaří umístit správně, mají fotky zajímavou hloubku, která dává zdání fotky z většího formátu, než je 35mm. Jednu jsem na ukázku prohnal retro-filtrem, což normálně nedělám, ale zde to podtrhne, co mám na mysli:

Macro

S nejkratší zaostřovací vzdáleností 0.8m žádné makro neuděláte. Jakž takž detail ano, viz ukázka:

Video

Video natočené Samyangem na těle Sony A7: