Test fotoaparátu Canon EOS 80D

EOS 80D střídá v nabídce Canonu model  70D a zlepšuje zejména dvě věci – senzor a ostření.

Nový AF modul nabídne 45 ostřících bodů a slušné pokrytí (i když ne takové, jako 7D II) a všechny jeho ostřící body jsou křížové. Oproti 7D II mu však chybí systém iTR („Intelligent Tracking and Recognition“), který využívá senzor měření v kombinaci s AF modulem pro přesnější sledování objektů.

Fotografický čip je 24MPx APS-C CMOS (1,6× crop) s technoligií Dual-pixel AF, která znamená, že všechny fotobuňky jsou zdvojené a fungují tak jako detektory fázového posunu, což zrychluje ostření v živém náhledu (více o detekci fázového posunu a o detekci kontrastu).

Novinkou senzoru je odlišná architektura, která díky nové konstrukci AD převodníku na čipu má nabídnout lepší dynamický rozsah, než předchozí modely. Canon byl v tomto ohledu v posledních letech trochu pozadu za konkurencí, která svorně používá senzory od Sony.

Dual-pixel AF měl už 70D a 7D Mark II, ale i k němu se v případě 80D váže vylepšení; nyní umí i kontinuální ostření v živém náhledu – hurá!

Co dalšího? Třeba video – sice 4K ještě přístroje „amatérských“ řad Canon nedostaly, ale ani tak se nemusí 80D za kvalitu svého Full HD 60p záznámu stydět (70D měl snímkovou frekvenci jen 30p).

Rozsah citlivostí se navýšil až do ISO 16000 nativně, maximum softwarového rozšíření zůstalo na 25000 (70D měl 12800/25600).

Rychlost sériové snímání rovněž zůstala od 70D stejná, 7 sn/s. Buffer je ovšem hlubší, zvládne 110 JPEGů nebo 25 RAWů (oproti 65/16 u 70D).

Přístroj má mírně pozměněný design, jak vidíte na obrázku níže, ale všechny ovládací prvky zůstaly v podstatě tam, kde byly. Fotoaparát shodil pár gramů na váze, ale nijak moc – 730g místo 755g u 70D.

Srovnání s předchůdcem 70D

Design, ovládání

Design zůstává tradiční, u fotoaparátů pro pokročilé je důležité i zachování kontinuity ovládání. Přístroj se dobře drží, osobně bych snesl hlubší a ergonomičtěji tvarovaný grip.

Na těle je celá řada tlačítek:

Vzadu osmisměrný volič s potvrzovacím středem a rollerem kolem (roller je menší, než u profesionálních těl), vstup do rychlého menu (Q), tlačítka přehrávání a mazání, zámek expozice, tlačítko AF s nastavitelnou funkcí, tlačítka pro vstup do menu a pro zobrazení informací, dále zámek expozice a přepínátko ostřících bodů. Poslední dva zmíněné ovladače suplují i přiblížení/od­dálení snímků. Najdeme zde ještě spoušť videa/live-view (volitelné páčkou). Co tu nenajdeme je joystick pro přímý výběr AF bodů, jako to mají profesionální těla Canon (v současné době označené jednou číslicí, kromě 6D). „Desítková“ řada ho měla také, ale od modelu 60D o něj přišla.

Nahoře volič expozičních režimů (má dvě uživatelské polohy a samostatnou polohu pro Bulb). Kolem něj je páka zapínání/vypínání (což je umístění, na které si osobně nějak nedokážu zvyknout). Na gripové straně je u spouště druhý roller a mezi ním a spouští ještě tlačítko přepínání plochy AF:

Dále zde máme stavový monochromatický LCD displej s pěticí tradičních kláves. Ale ouha! Kdo používáte přístroje řady 7D, 5D nebo 1D, případně desítkovou řadu do 50D, budete s nabídkou funkcí kláves nespokojeni. Místo dvou pro každé tlačítko (v závislosti na použitém rolleru) je u každého přiřazena jen jedna funkce. Přitom k tomu není důvod, protože rollery dva přístroj má. Najdete zde AF, DRIVE, ISO (rozlišené hrbolkem), režim měření a rozsvícení displeje (mírně vybočené). Osobně mi vadí, že v hledáčku při nastavování parametrů tlačítky není vidět, co se děje (kromě ISO). Musíte tak koukat aspoň na horní stavový displej. Co chybí a to citelně je tlačítko vyvážení bílé (WB), zbytek bych odpustil. Pro WB holt musíte stejně jako u 60D, 70D a 6D jít do menu (aspoň rychlého menu Q). Naštěstí je displej dotykový, takže klikat nikam daleko nemusíte. 

Displej je typu TFT LCD, má úhlopříčku 3" a rozlišení 1040000 obrazových bodů. Dotyková vrstva je pochopitelně kapacitní a podporuje multitouch. LCD lze vyklápět do strany na plně artikulovaném kloubu. Můžete ho i připlácnout displejem dovnitř. Dotyk funguje jak pro výběr bodu ostření či rovnou expozici, tak pro výběr v rychlém meny, procházení hglavního menu, galerie či přiblížení snímků. Naštěstí vše můžete dělat i přes tlačítka a šipky a používání dotykového displeje je tak čistě dobrovolné. Hezký trik je ťuknutím na displej zrušit odpočet samospoušti. 

Menu

Představovat tradiční menu Canon by bylo jako nosit sovy do Athén, takže jen shrnu – je rozděleno do pěti barevně odlišených sekcí, s různým počtem stránek a jde v něm listovat dotykově. Je přehledné, najdete v něm vše potřebné a jediné, co tu trochu chybí je jednotná záložka pro video. Aspoň ale není nastavení videa roztahané do několika záložek, jako to „umí“ třeba Sony.

Videoprohlídka menu:

Nový setový zoom

Spolu s EOS 80D byl představen i nový seťák 18–135mm F3.5–5.6 a powerzoom adaptér. Čím se vyznačují?

Objektiv je opticky shodný s dosavadním 18–135, ale disponuje novým Nano USM motorkem, který je údajně rychlejší, než dosavadní motory. A také podporuje jako jediný objektiv zmíněný adaptér.

Powerzoom adaptér je nasazovací „brada“ pod objektiv se zabudovaným motorovým posunem zoomu a ovládáním motorku v objektivu pomocí tlačítek. Když ho nasadíte, vypadá rázem objektiv jako něco z počátku 80. let, kdy se začaly AF objektivy s podobnou vanou vespod objevovat.

Smysl adaptéru je však odlišný a souvisí s videem – zoomovat a ostřit pomocí kroužků na objektivu při natáčení z ruky není ani pohodlné, ani příliš přesné či plynulé. Snadno si také záběr rozklepete. S adaptérem můžete fotoaparát držet stabilně oběma rukama a bez přehmatávání volitelnou rychlostí zoomovat či ručně ostřit, přičemž pohyb je dokonale plynulý a bezhlučný.

Skutečně to funguje; jak vypadá fotoaparát s nasazeným adaptérem vidíte níže:

Ostření

Již jsme zmínili, že vylepšením prošel jak AF modul fotoaparátu ( 45 křížových AF bodů), tak systém Dual-pixel AF pro živý náhled.

AF systém má pokrytí plochy 62% horizontálně a 48% vertikálně. Prostřední bod je dvojkřížový, citlivý až do –3 EV.

AF modul a schéma jeho ostřících bodů - převzato a přeloženo ze stránek Canon Japan.

Mohu říct, že rychlost AF při používání hledáčku mě velmi příjemně překvapila. Přístroj ostří tak rychle, že si ani nevšimnete nějakého pohybu obrazu. Prostě zlehka namáčknete spoušť a co má být ostré je ostré (One Shot).

Zajímalo mě, zda je to více novým AF systémem v těle nebo novým motorkem v objektivu. Nasadil jsem tedy na tělo 80D starší objektiv 50mm F1.8 II s obyčejným DC motorkem a rychlost byla v podstatě srovnatelná s tím, jak tento objektiv ostří na starších tělech.

AF motorek „Nano USM“ nového 18–135 si tedy zaslouží velkou pochvalu. AF systém fotoaparátu rovněž, protože dokáže využít potenciál objektivu naplno. Aspoň tedy přes hledáček. V živém náhledu je ostření citelně pomalejší, ale pořád je to velmi nadprůměrné. 

Jak systém „Dual-pixel AF“ ostření v živém náhledu funguje jsme již popisovali v článcích na FotoAparát.cz vícekrát, ale připomene si to ještě jednou: diody jsou zdvojené, vždy tak, že dvě sdílejí jednu barevnou masku Bayerovy matice. Pro potřeby snímání tak fungují jako jeden pixel a pro potřeby ostření jako dvojice snímačů detekce fázového posunu. Výhodou je možnost používat PDAF v celé ploše záběru při live-view (tedy ne jen na omezené ploše, jako u jiných hybridních systémů), nevýhodou je teoreticky o něco zvýšené množství šumu (alespoň u 70D to tak bylo, zda to platí dál se dozvíte na další stránce). Grafické znázornění technologie:

Mám za to, že tato technologie je sice v DSLR příjemná, ale její pravé místo je v bezzrcadlovkách. Nepochopil jsem, proč ji Canon zatím nevyužil ve své řadě EOS M. Nebo přesněji – obávám se, že vím, byly by pak moc dobré a výrobce by si tím ohrozil své amatérské řady zrcadlovek. Uvidíme v budoucnu. EOS M potřebuje dva až tři světelné zoomy a Dual-pixel AF a nemusel by být tou popelkou, kterou je nyní. Otázka je, zda to takto Canonu nevyhovuje více. Pardon za odbočku.

Aktualizace 15.9.2016: Canon skutečně představil bezzrcadlovku s Dual-Pixel AF – EOS M5. Článek o něm zde.

Hledáček

U každé zrcadlovky je kvalitní hledáček základ, a 80D má hledáček solidní: hranolový, se 100% pokrytím a 0,95× zvětšením. EOS 70D měl jen 98% pokrytí, takže zde je další vylepšení. Jde však stále o APS-C hledáček, takže je pořád ještě menší, než jaké nabízejí fullframe fotoaparáty s cca 0,7× zvětšením. Disponuje průhledovým LCD displejem, rozložení vidíte níže:

Všiměte si další novinky, funkce  detekce a obcházení světelného blikání („flicker“), což se hodí třeba při focení halových sportů a dalších scén osvětlených zářivkami:

Kompletní specifikace

Ještě než se pustíme do testů obrazové kvality, shrneme si technické specifikace modelu:

Název	Canon EOS 80D
Typ fotoaparátu	APS-C zrcadlovka střední třídy
Bajonet	Canon EF-S
Váha, rozměry	730g, 139 × 105 × 79 mm
Senzor	24MPx APS-C (1.6×) CMOS
Citlivost	ISO 100–16000 (25600)
Video	Full HD 50p/60p
AF	hledáček – PDAF 45 bodů; živý náhled PDAF+CDAF
AF – doplňující info	hledáček – všechny body křížové; živý náhled – technologie Dual Pixel AF
Přisvětlení AF	Ano, bleskem
Procesor	Digic 6
Formáty	JPEG, RAW (CR2 14-bit); MPEG-4, H.264
Sériové snímání	7 fps
Rozsah expozičních časů	1/8000s – 30s, B (bulb volen na voliči režimů)
Syncročas	1/250s
Vestavěný blesk	Ano, výklopný elektronicky, GN 12
Externí blesk	Ano, hot-shoe (Canon EOS)
Uživatelské režimy	Ano, 2 polohy
Paměťové médium	SD (SDXC, UHS-I), 1 slot
Hledáček	Hranolový, 100%, 0.95× zvětšení
Displej	TFT LCD 3", 1040000 bodů, dotykové kapacitní, multitouch, plně artikulované
Stavový displej	Ano, horní strana, monochromatické LCD, podsvětlené
Wifi, NFC	Ano, Ano
GPS	Ne
Konektory	Sluchátka, mikrofon, drátová spoušť, micro-USB (2.0), mini-HDMI, IR příjmač
Zabudovaný mikrofon	Ano, stereo
Utěsnění	Ano, základní utěsnění proti vlhkosti a prachu
Baterie	LP-E6N
Výdrž	960 (CIPA)

(další strana: testování)