Sony A65
Minule jsme se představili první ze dvou nedávno uvedených modelů nových SLT „zrcadlovek“ a to model A77, který se vymykal dosavadní řadě SLT, které se vyznačuje hlavně menší velikostí než klasické DSLR. Spolu s A77 byl představen i levnější model s označením SLT A65. Dnes se v testu zaměříme, zda je opravdu jednodušší variantou a nebo je třeba rovnocenným partnerem modelu A77.
Čip a ISO
Snímacím prvkem stejně jako u dražší A77 snímač CMOS Exmor™ APS HD s dvoustupňovou redukcí šumu s rozlišením 24MPix (6000×4000 pixel). Velikost čipu je 23,5×15,7 mm (typ APS-C). Poměr stran je 3:2, ale lze přepnout na 16:9 (rozlišení 6000×3376 pixel). Čip je osazen pružně a kombinuje dvě technologie – stabilizaci obrazu a protiprachový systém. Optický stabilizátor obrazu Super SteadyShot INSIDE umožňuje využívat optické stabilizace v kombinaci s libovolným objektivem. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 50 až 25600 ISO. V následujících ukázkách vidíte, jak se hodnota ISO projeví na šumu u snímku v ranním světle a večer.
Jak je vidět do ISO 1600, je šum minimální, dovolím si tvrdit, že i na fotografii formátu A3 – 30×45cm nebude šum patrný vůbec. Je třeba si uvědomit, že na případné papírové fotografii bude šum o mnoho menší než při zobrazení 1:1. Ještě použitelné ISO pro fotografie do formátu A4 – 20×30cm jsou i ISO 3200 a za určitých podmínek i 6400. Použití ISO 12800 a 16000 je dle mého názoru již trochu diskutabilní. Zde je již šum dost patrný, i když není tak úplně rušivý a při určitých snímcích může být akceptovatelný. Rozhodně i při ISO 16000 je snímek plně čitelný a není to shluk barevných skvrn a deformovaného obrazu jak tomu bývalo u starších fotoaparátů, když poprvé nabízely ISO 1600 a vyšší.
A stejně jako u předchozí A77, tak i A65 nabízí jednu novinku v oblasti redukce šumu a tím je slovy výrobce „redukce šumu více rámečků“. Já jsem si jí pracovně nazval „vISO – vícenásobné ISO“, tak jako je na skenerech vícenásobný sken. O co se tedy jedná? Při výběru ISO si vyberete poslední nabídku v seznamu a v ní rozbalíte nový seznam hodnot ISO a vyberete si, kterou chcete. Při expozici fotoaparát udělá velmi rychlou sekvenci cca 4–5 snímků, poskládá je na sebe a vytvoří tak jeden snímek. Vychází se z předpokladu, že šum je náhodný, takže na každé fotografii je pokaždé jiný. Tím je možné vícenásobnou expozicí rozmělnit šum a získat tak daleko jemnější kresbu s minimálním šumem. Někdo může okamžitě namítnout, že je to bude možné jen pro statické snímky ze stativu, ale jak jsem se sám mnohokrát přesvědčil, není tomu tak. Ba naopak, výsledné snímky exponované z ruky jsou kromě toho, že šum je výrazně potlačen, velmi dobře ostré, i když doba, po kterou sekvence snímků trvá, může dosáhnout času okolo jedné sekundy. Opravdu velmi povedená funkce, a pro ty co nevěří a nebo se momentálně ušklíbají, že je to hloupost, mohu jen dodat, aby si tuto funkci někde v obchodě vyzkoušeli.
Zkoušel jsem fotit jedoucí auto (v ukázce) za situace, kdy za dobu co fotoaparát exponoval, přejelo auto celou šířku záběru. Očekával jsem, zda fotoaparát „zblbnu“ a vznikne tak vícenásobný snímek do jednoho políčka, ale na výsledném snímku byl automobil jenom jeden, odpovídající odhadem 2.záběru z celé série. Na druhou stranu je třeba ale upozornit, že sice v ruce udržíte 5× 1/125s, ale určitě ne 5× 1/2s. Stále tedy platí pravidlo, že dlouhé expozice patří na stativ a v ruce udržíte čas rovnající se převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti. Samozřejmě, že vám pomáhá optický stabilizátor na čipu, ale také není všemocný. Tuto funkci nelze použít při focení do RAW. Stejně tak nelze tuto funkci kombinovat s funkcí HDR.
V následující tabulce vidíte porovnání u ISO 1600–6400 bez redukce a s redukcí vícenásobného snímku při výřezu 1:1. Třetí ukázka je porovnání ISO z A77 proti A65 a třetí sloupec je redukovaný šum z A65. I když jsem neměl oba fotoaparáty zapůjčené ve stejnou dobu, snažil jsem se o identický záběr při nastavení stejných hodnot. Mezi snímky je cca 14dní. Dle toho výsledku mohu klidně říci že A65 podává stejné výsledky jako o mnoho dražší A77.
Poslední ukázka v předchozí tabulce je fotografie složená z kusů více snímků z různými ISO schválně bez označení hranic, kde se dotýkají. Fotografie je zmenšena na rozlišení, které je plně dostatečné pro fotky rodinného typu – 10×15cm. V plném rozlišení má RAW i JPG snímek v poměru 3:2 velikost 6000×4000 pixel, což stačí na fotografii o rozměrech 51×34 cm v rozlišení 300dpi, případně na fotku 76×51 cm při rozlišení 200 dpi. To je samozřejmě teorie, z takového rozlišení se dají udělat fotky daleko větších rozměrů při výborné kvalitě. Ve formátu 16:9 je nejvyšší rozlišení 6000×3376 pixel. Kvalita JPG je rozdělena na 2 typy, jemné a standard a typ barevného prostoru lze volit mezi sRGB a Adobe RGB. Osobně musím říci, že výsledná fotografie JPG s barevným prostorem Adobe RGB dává vynikající výsledky, a tak použití RAW není až tak nutné. Dále lze použít kombinaci RAW + JPG a nebo holý RAW. Ukládat snímky lze na SD, SDHC, SDXC karty, Memory Stick PRO Duo a Memory Stick PRO-HG Duo (4GB, 8GB, 16GB a 32GB).
Režimy expozice a vyvážení bílé
Systém měření je neměnný a stále stejný jako u předešlých typů.
Základní zelená – plná automatika, P – programová automatika, A –
preference clony, S – preference času a M – manuál. Scénické režimy:
portrét, krajina, makro, sport-akční, západ slunce, noční
záběr/portrét. Expozimetr pracuje ve 3 režimech, 1200zónové maticové
měření, se zvýrazněným středem a bodové. Korekci expozice lze nastavit
v rozsahu –3/+3 EV v krocích po 1/3 EV, případně použít AE
Bracketing v krocích po 1/3EV a 2/3EV 3 snímky. Možnosti vyvážení bílé
jsou stejné jako u dalších předchozích typů, zde není nutné se více
rozepisovat. Více je možné si přečíst v technické specifikaci na
stránkách Sony.
Funkce HDR( High Dynamic Range – Vysoký dynamický rozsah) se již prosadila
jako standardní funkce, stejně tak jako její omezení pouze pro snímání do
formátu JPG. V následující tabulce ukázka.
V následujících ukázkách je zobrazeno využití různých efektových filtrů k dosažení „zvláštního a uměleckého výrazu fotografie“, jak praví manuál.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruneřekl bych že by se nějak zasekával..ale je pravdou že testovaný fotoaparát nevystavuji -20°C a nižším teplotám.. obecně jde ale kapacita baterie rychleji dolů... zde je dobré mít foťák v báglu, či baterku v kapse kalhot...
Jsem mile překvapen fotkou se Sigmou 10-20. Obecně kvituji použití objektivů s různou "papírovovou kvalitou" !
Jak funguje automatické zaostřování u videa? Slyšel jsem, že právě 65ka je v tohle dobrá.
na zkušebním videu je právě video z večerních hodin, na projíždějící auta, a myslím že pohoda. Asi jen jednou při 5 krátkých videosekvencích (cca 1 minuta) video jednou zaostřilo opožděně, ale jinak se drželo velmi dobře
poslední dny co jsme měl A65 jsem jí vyzkoušel i s novým Tamronem USD a musím říci že jeo velmi povedená sestava, velmi rychlá a přesně ostřící. Sám objektiv má výbornou kvalitu
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.