Sony – objektivy pro Alpha100, Sony SAL1118 - AF DT 11-18/4,5-5,6
Není to tak dávno, co Sony uvedla na trh svojí první digitální zrcadlovku Sony Alpha 100. Kromě této digitální zrcadlovky představila i poměrně velkou řadu objektivů a to jak s pevným ohniskem tak i zoom objektivy. Na jeden z nich se nyní podíváme. Jde o Sony SAL1118 - AF DT 11-18/4,5-5,6. Tedy širokoúhlý zoom objektiv.
Úvod
Málokdo asi ví, že Sony již v roce 1981, a to 25.srpna, představila veřejnosti předchůdce dnešních digitálních fotoaparátů a to systém Mavica. Jednalo se o přístroj zaznamenávající obraz na CCD čip o velikosti 10×12mm s rozlišením 570×490 pixelů, které by dnes asi budilo úsměv na tváři. Citlivost čipu byla 200 ISO s jedním časem 1/60s. Obraz se zaznamenával na disketu Mavipak s kapacitou 50 barevných obrázků a celý komplet napájely 2 tužkové baterie.
Mavica sice neměla z dnešního pohledu excelentní parametry, ale
umožňovala to, co dodnes odlišuje pravé zrcadlovky od nepravých a
kompaktních fotoaparátů – výměnu objektivů. Mavica měla bajonet a
3 výměnné objektivy s ohnisky 25mm f/2, 50mm f/1.4 a zoom 16–65mm
f/1,4.
A právě objektivy značky Sony, ať již případně vlastní konstrukce,
nebo vycházející ze spolupráce s firmou Konica Minolta, nebo Carl Zeiss, se
chci zabývat v tomto i dalších článcích, které budou postupně
vycházet dle toho, jak bude Sony uvádět nové objektivy na trh. A začneme
pěkně zeširoka, takže dnešní recenze je věnovaná širokoúhlému
objektivu Sony SAL-1118, 11–18mm/4,5–5,6 DT.
Protože pro testování byla použita právě zrcadlovka Alpha100, o které
již recenze na našich stránkách vyšla, chtěl bych se
ještě krátce k tomuto fotoaparátu vrátit a zhodnotit její chování
v praktickém použití.
Konstrukce i tvar vychází z fotoaparátů Minolta Dynax, které
charakterizovaly dva hlavní znaky. Velké madlo pro pohodlný úchop pravou
rukou a dva horní ovládací voliče expozičních programů a funkcí.
Hybridní ovládání fotoaparátu – kombinace mechanických voličů a
výběru přes zadní LCD – známé už z Dynax5D se rychle „vryje pod
kůži“ a ovládání přístroje je pak snadné a rychlé. Nemohu vytknout
jediné tlačítko, které by nebylo v dosahu prstů a špatně se tak
ovládalo. Relativně těžké tělo, dávající tušit velké zastoupení
kovu, dobře sedne do ruky a budí dojem opravdu profesionálního přístroje.
Hledáček patří k těm větším ve své kategorii (zvětšení 0,83), ale
přece jen už je menší, než jsme byli zvyklí u klasických SLR. Je celkem
světlý, takže přehled o tom, co máte před objektivem, je velmi dobrý.
Okamžité náhledy po expozici, možnost zvětšování pro kontrolu ostrosti
či přehled histogramu stejně jako české menu je plusem. Snad jen rozsah
stupňované expozice s maximem –0,7 až + 0,7EV by mohl být větší.
Možnost použití „starších“ objektivů Minolta AF a kompatibilních
typů od druhých výrobců (Sigma, Tamron, Tokina) je bezproblémová, AF
i měření expozice funguje správně. Měření expozice funguje i při
použití nekompatibilních objektivů např. přes redukce Minolta Dynax/M42.
Stejně dobrá je spolupráce i s bleskem Minolta 5600 HSD.
Několik obecných slov k objektivům Sony. Nejedná se o konstrukci firmy
Sony, ale jsou převzaté objektivy firmy Minolta a několik typů od firmy Carl
Zeiss a Tamron. Vnější design a povrchová úprava jsou však nové, čistě
od Sony. S menšími úpravami jsou použity na všechny objektivy, které dnes
logo Sony používají.
Konstrukce a ovládání
Konstrukce tohoto objektivu pravděpodobně, jako předchozí Konica Minolta
11–18/4,5–5,6 (která se však už nedostala na trh), vychází
z konstrukce objektivu Tamron 11–18/4,5–5,6. Podobnost je téměř
100%.
Jedná se o středně těžký objektiv (360g) masivní konstrukce s povrchem
z tvrzeného plastu se širokým zoomovým i zaostřovacím kroužkem, které
jsou potažené pryží s jemným žebrováním. Vůle v zoomovém
i zaostřovacím kroužku je téměř nulová, otáčení plynulé bez
zadrhávání. Bajonet Minolta AF je samozřejmě kovový. Součástí dodávky
je i tvarovaná sluneční clona. S uchycením bajonetového typu na přední
přírubě. Objektiv se skládá z 15 čoček ve 12 skupinách. Zda jsou
některá skla typu AD (anomální disperze) či asférická, není bohužel
z technického popisu zřejmé, ale dá se předpokládat, že stejně jako
měla mít Konica Minolta 11–18/4,5–5,6, má i tento objektiv 1 AD čočku
a 3 asférické. Kruhová clona má 7 lamel. Rozsah ohnisek objektivu je
11–18mm se světelností 4,5–5,6 s největším zobrazovacím úhlem
104°. Přepočteno na klasický kinofilmový formát je rozsah 16,5–27mm,
takže velmi dobrý širokoúhlý objektiv. Pokud chcete používat filtry tak
budete muset trochu hlouběji sáhnout do kapsy, protože průměr příruby je
díky nejmenšímu širokému ohnisku poctivých 77mm, což je již poměrně
dost. Je ovšem otázkou, jaké filtry při takovém ohnisku vůbec používat
(např. polarizační bych rozhodně nedoporučoval). Clona není
nejsvětlejší, ale u takovýchto širokých ohnisek není snad ani malá
clona nutností. Spíše bývá na škodu, protože kvalita kresby bývá u tak
širokých ohnisek horší. Obraz v hledáčku Alphy 100 při použití
s tímto objektivem byl vždy velmi jasný a čistý a nebyl problém
i manuálně přesně zaostřit.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruJe velká škoda, že obecně se testuje objektiv samotný, bez porovnání s ostatními. Vím, že je to asi složité, ale stále doufám, že se dočkáme porovnávání srovnatelných ohnisek různých značek. Jistě by bylo zajímavé porovnání na stejných motivech vedle tohoto objektivu i Tamronu a Sigmy. Protože je jistě rozdíl koupit tohle za 21 tisíc nebo koupit to samé za necelých 15 tisíc od Tamronu. Otázka tedy zní: v čen je ten zásadní rozdíl šesti tisíc ?????????????? Je to něco konkrétního nebo je to jen nesmyslná cenová politika Sony ????
Je to politika SONY ;-))) tato firma je tim znama.
Tamron vyrabel mnoho obektivu pro minoltu (napr i muj Tamron 28-75 /F2.8, tez prodavany jako minolta)
Je docela mozne, ze tento obektiv navrhovala minolta, vyrabel a prodaval tamron a delal jej tez s logem minolta.
Akorat ze Minolta jej mela jenom nepatrne drazsi.
SONY jsou xindli, davaji rootkity do OS uzivatelu, pokousi se zhazovat linux svimy shitovimy vypalovackamy a hlavne prevazne preprodavaji cizi praci.
Jo a abych nezapomel, vsechny zoomovaci siroka ohniska jsou kompromis, zadny z techto zoomu neni ani uchazejici natoz dobry, tyto ohniska se musi kupovat pevna, tam je to pak dobre a za husty priplatek i vynikajici.
Ale kdyz se to zmensi na 50% a odstrani aberace tak se oko oklame.
Vdaka za clanok, pripajam sa k PW - porovnanie s obdobnymi objektivmi ... tesim sa na recenziu pevneho skla SONY 50mm/1,4 po ktorom poskulujem + porovnanie s inymi modelmi pouzitelnymi na Alpha ...
ČárlÍ vítej, díky,že jsi znovu začal psát,povzbudíš
malověrné Minolťáky a snad trochu umlčíš kecaly a
škarohlídy. Jsou to letos úžasné VELIKONOCE !!!
Problém srovnávacích testů je v tom, že hlavně (ale nejen) u levnějších řad je dovolím si říct bez výjimky patrná nevyváženost produkce. V praxi to činí srovnávací testy v podstatě neřešitelnými - pokud si nejaký žrout testů podle nich vybere, tak je poměrně velká šance, že se při nákupu trefí do kusu, se kterým by to vycházelo jinak.
Myslím si, že dobrý test by měl upozornit na vyložené kixy - pokud má objektiv nezvykle velký rozdíl mezi středem a okraji, hodně patrnou aberaci, mizerné provedení nebo třeba nečekaně často blbě ostří, tak se dá čekat, že toto bude platit vždy. Ale jemné rozdíly ostrosti a rozlišovací schopnosti doporučuji brát dost rezervovaně - tam už je to o konkrétním kusu...
Jo a rýpnutí - překlep již v titulu článku nepotěší :-)
Tomas: S tim mohu jen souhlasit a prave proto se muzeme casto setkat s tim, ze stejny objektiv vyjde v ruznych testech ruzne ....
Radinok -> Ta Sony 50/1.4 je identická s Minoltou a to je naprosto perfektni objektiv, takže jestli se chceš něco dozvědět o té Sony, hledej spíš tu Minoltu. Už je na trhu nějakých 20 let, tak snad někde nějaká recenze bude :)
Je opravdu takový problém fotografovat v každém testu stejné testovací obrazce, aby existovalo exaktní srovnání jednotlivých výrobků. Takto celý test poněkud ztrácí smysl.
Nesouhlasím - ale to je jen můj názor. Podle mne jsou důležitější poznatky jak co funguje v reálných situacích, než fotit nějaký obrazce a měřit MTF a podobné kraviny. Z reálných fotek taky jde poznat jestli je objektiv ostrý ve středu i v rozích, jek velkou má chromatickou aberaci, jak se chová v protisvětle, geometrické zkreslení atd. atd. Osobně nepotřebuju vědět přesné numerické hodnoty abych se rozhodl, ale jestli je to dobrý/špatný.
Mozem sa autora,alebo kohokolvek kto vie spytat, preco na tento a podobne objektivy neodporuca polaricany filter, ja som prave chcel zaplatit na ebay za tamron 11-18mm s polarizacnym filtrom NEW Hoya 77mm 77 mm Super HMC Pro1 Pro 1 CPL Filter CIR o ktorom sa pise, ze je aj na sirokouhle objektivy. A to som sa naozaj dlho rozhodoval a vyradil som Sigmu 10-20mm, lebo som o nej cital, ze ma nestabilnu kvalitu a konecne som si bol isty a teraz toto.No o chvilu ma bude moja priatelka povazovat za schyzofrenika.dakujem za rady a za pomoc pri predchadzani tejto choroby :)
Dobrý článek. Už se těším na pokračování...
cagi > .. pri tak sirokem zaberu uz budes mit pulku nebe o dost tmavsi, nez tu druhou, protoze ucinek polarizaku je zavisly na natoceni ke slunci ..
Ivo: Mam na to stejny nazor - prave proto, ze exaktni srovnani neexistuje (pokazde se foti jinym telem atd.), jsou podle mne lepsi realne fotky nez tabulky, grafy a testovaci obrazce. Proste kouknu na fotku a budto mi kvalita vyhovuje nebo ne. Testovaci obrazce jsou navic podle mne casto i lehce zavadejici ale to by bylo na dlouhou diskuzi ....
Jinak jsem se dival na jine obektivy SONY .... tak ty 2 co mam na svuj fotak za 15.000 tak u SONY mam podobne za 80.000 ... no jeste ze jsem odnich zavcas zdrhnul ;-)
No me treba v nabidce jinych vyrobcu chybi sklo pro digi o rozsahu 24-85mm/3,5-4,5 po prepoctu na kinofilm. Sony nabizi 16-70mm (coz po prepoctu da 24-105mm) coz je fajn. Depresivni je, ze stoji 23000,-Kc.
To by pak rozpocet pro prezbrojeni na digi vypadal nejak takhle:
19000,-Kc za Alfa 100
23000,-Kc za 16-70mm/3,5-4,5
3000,-Kc za pametove karty
8000,-Kc za upgrade PC
16000,-Kc za LCD na upravu fotek
4000,-Kc za tiskarnu pro CB tisk (preci jen ty laby ...)
coz da celkem tak nejak perverzich 73000,-Kc :-) samozrejme, muzes namitnout, ze clovek nemusi koupit vsechno hned, ale to treba bude pouzivat depresivnejsi optiku (rozumej s horsi optickou kvalitou, nevyhovujicim rozsahem ...)? Nebo plesnivej pocitac, kde jedna uprava velkeho RAWu da minutu a dele? A co kvalita CB fotek z labu? A nedej boze editovat fotky na rozpadajicim se 17p monitoru.
Z tohoto ohledu me prechod na digi tak nejak nechava chladnym. Rad si ovsem poslechnu nazory ostatnich ctenaru ...
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.