Celebrity zblízka

O tom, kdo v dnešní mediální době je a kdo není skutečnou celebritou, vedou učené dámy a učení pánové (kteří mezi ně ovšem sotva kdy budou patřit) vášnivé spory. Vypůjčím si tedy raději terminologii z přírody a úvodem upřesním, že v tomto článku bych chtěl napsat něco o fotografování veřejně známých osob v jejich přirozeném prostředí.

(šatna po koncertě) „-Mám něco dělat? –Ne. Já jenom… zaostřííím… počkám… na kouř… (cvak)… a dá-li bůh… tak tam bude poznat aspoň ten klobouk. Díky.“

(před přednáškou; protože nerozumí, přitočím se k druhému uchu) „–Během toho workshopu… nebudu vám vadit s foťákem? –Ne. A neměl jsem náhodou už začínat?“

(o pauze) „-No, máme tady hodně ploché světlo. –Aspoň to bude to správné retro. –No, víte, já mám taky něco nafoceno… chtělo by to nějaké kontra… však uvidíte. Tady v šatně? Pod zářivkami… no, možná bychom mohli udělat odrazku z těch dveří… No, zkuste, ale uvidíte, že z toho nebude nic.“ (nebylo to tak zlé, ale ta digi koncertní je výrazově přece jen lepší)

(před představením) „-Při představení jedině bez blesku, jinak bychom ty lidi neuhlídali. –V Boudě bude asi tma, podržíte mi na jednu tady u dveří? –Ne… tak… jo. (otočí hlavu, cvak, odpovídá francouzsky na otázku) –Fakt nevím, kde brácha je.“

(v šatně po koncertě Čechomoru) „-A to tam něco bude? Skoro vás nevidím. (ostřím) -Na klasice? Vždycky… Spousta podexponovaného zrní tam bude.“

(při setkání před koncertem zkouším, zda pověsti nelhaly) „–Fotit teď? Mimo pódium? V žádném případě. –Ale… -Říkám to jasně? –Ano, velmi…“

(v šatně, krátce po Pavlíčkovi) „–Tak teď mě? -S půllitrem? To ne, počkám… –Co blbneš? Klidně foť.“

(na zkoušce) „-Když si na nás uděláte večer čas…“ (jako nastávající mamince jí to večer slušelo, hrálo a zpívalo tak, že George Mráz dvakrát během koncertu utíral slzy jak hráchy)