Test digitálního fotoaparátu Nikon Coolpix 8400

Funkce

Nikon Coolpix 8400 je doslova našlapán funkcemi. Úvodem bych se chtěl podívat na tu asi vůbec nejzajímavější, kterou je funkce D-Lighting. Jedná se o obdobu systému digitálního blesku, který jako první použil digitální fotoaparát HP 945. Rozdíl je v tom, že HP 945 ji aktivuje ještě před pořízením snímku, kdežto u Nikonu 8400 se jedná o dodatečnou úpravu, při které zůstane originální snímek zachován a vytvoří se jeho upravená kopie, která se uloží na paměťovou kartu. To je podle mne o dost praktičtější, protože na to v praktickém použití není třeba myslet a snímek se dá upravit až v klidu domova. A jak to funguje? Každému se jistě občas stane, že by chtěl vyfotografovat silně kontrastní scénu, která je již mimo možnosti dynamického rozsahu čipu aparátu. Dá se to sice řešit třeba šedým přechodovým filtrem. Avšak nelze to vždy, zvláště pak, když je scéna členitá. Funkcí D-Lighting se selektivně projasní tmavé partie a snímek tak celkově vypadá mnohem lépe. Pro praktickou ukázku jsem si vybral stejnou scénu, jako když jsem testoval podobnou funkci u aparátu HP 945. Ukázka je na snímku č.22, kde levá část je původní snímek a vpravo je úprava provedená funkcí D-Lighting. Kromě zmenšení je jinak snímek zcela bez úprav.

Výsledek je zřejmý, fotografie vypadá, jako kdyby byla doblesknuta silným bleskem, dosvícena odraznou deskou nebo jako kdyby byl selektivně použit šedý přechodový filtr. Je jasné, že podobného výsledku lze dosáhnout i úpravami v některém pokročilém grafickém editoru, ale to už zase nezvládne každý, protože taková úprava už chce pokročilé znalosti zpracování snímků na PC a také zabere nějaký čas. Integrace této funkce přímo do fotoaparátu je úžasným pokrokem. Je s podivem, že aparáty které touto dlouho známou a velmi užitečnou funkcí disponují bychom spočítali na prstech jedné ruky. Skeptici pak jistě namítnou, že její aplikace je na úkor kvality a mají částečně pravdu. Proto jsem připravil ukázku č.23, kde je 100% výřez z pravého dolního rohu upravené i neupravené fotografie, kde lze posoudit, jaký vliv má aplikace této funkce na výslednou kvalitu. Přestože se jedná o velmi tmavou partii snímku, kterou musel aparát poměrně značně zesvětlit a přestože se jedná o samý roh obrazového pole, je zřejmé, že snížení kvality je zanedbatelné s ohledem na získaný výsledný efekt.

Za zmínku stojí také inovace řízení zábleskové expozice. Nikon Coolpix 8400 již disponuje novým pokročilým systémem i-TTL, který při stanovení správného osvitu scény bere v úvahu nejen vzdálenost objektu od objektivu, ale také aktuálně nastavené vyvážení bílé barvy a také barevnou teplotu samotného záblesku. Tento pokročilý režim byl zatím k dispozici pouze u digitálních zrcadlovek. Systém i-TTL podporuje vestavěný blesk aparátu i případný externí systémový blesk SB-600 nebo SB-800 zasunutý do botky pro externí blesk na horní straně aparátu. Zábleskový režim je také možné volitelně synchronizovat na první či druhou lamelu a to i s dlouhými časy závěrky, aktivovat redukci červených očí (pokročilá SW redukce), nucený záblesk, zakázaný záblesk a také plně automatický zábleskový režim. V automatických režimech blesk vyskakuje automaticky, lze jej však aktivovat i manuálně.

Samozřejmostí je řada poloautomatických motivových programů, předvolby clony i času a samozřejmě i plně manuální režim. Měření expozice je 256-ti zónové, se zdůrazněným středem, ale i přesné bodové měření s možností svázání měřícího bodu s vybraným zaostřovacím bodem (jednoho z devíti možných, rozmístěných do obdélníku 3×3). Expozici lze manuálně korigovat pomocí funkce korekce expozice a odděleně lze korigovat i expozici záblesku. Inovována byla i známá funkce výběru nejlepšího snímku BSS (Best Shot Selector), kterou lze provést sérii až 10 snímků, ze kterých aparát vybere automaticky nejlepší snímek a to buď podle kritéria ostrosti nebo přesnosti expozice (podle histogramu). Rozsah časů závěrky je 8 až 1/3000s. K dispozici je také čas B a to až do 10 minutové expozice, na jejíž ovládání se ideálně hodí přiložené IR bezdrátové dálkové ovládání. Aparát zobrazuje i histogram v reálném čase. Vyvážení bílé je buď automatické nebo pomocí 6 předvoleb s možností manuálního doladění. Ti nejnáročnější si mohou úroveň změřit manuálně a případně i použít bracketing vyvážení bílé. Využít lze i snímací režim s vyrovnávací pamětí, kdy aparát nepřetržitě fotografuje rychlostí 0,7 snímku za vteřinu a po uvolnění spoušti uloží pouze posledních 5 fotografií.

Za zmínku stojí také systém automatického ostření, respektive kombinace dvou systémů. Obvyklý AF s detekcí kontrastu je doplněn aktivním triangulačním systémem. Je možno zvolit kontinuální ostření nebo systém Single AF, kdy se AF po zaostření zablokuje. Manuálně je možno zvolit jeden z 9 zaostřovacích bodů. V režimu makro lze ostřit již na vzdálenost 3cm a jak je u Nikonu zvykem, makrosnímky jsou skutečně velmi kvalitní a ostré. V případě potřeby je možno použít i manuální ostření.

Zajímavý je také režim časosběrného snímání, kdy aparát snímá jednotlivé záběry v předem definovaných intervalech a které následně spojí do videoklipu ve formátu MOV (QuickTime Movie). Je tak možné zachytit i velmi pomalé děje, které se pak přehrávají zrychleně. Velmi efektní jsou například známé záběry rozvíjejících se květů, pohybů mraků po obloze při západu slunce a podobně. Vzhledem k nedostatku času a nepřízni počasí se mi bohužel nepodařilo stihnout zaznamenat žádnou zajímavou ukázku, a tak pro demonstraci použiji klip, který jsem pořídil aparátem Nikon Coolpix 8700, který disponuje stejnou funkcí.

Videoukázka pořízená funkcí časosběrného snímání, pozor velikost cca 10MB.

Jinak je přístrojem také možno pořizovat i běžné ozvučené videosekvence v režimu MOVIE ve dvou možných rozlišeních. V televizním 640×480 (30 snímků za vteřinu) nebo redukovaném 320×240 (15 snímků za vteřinu) obrazových bodů. K fotografiím lze také pořídit samostatné zvukové poznámky ve formátu WAV.