Existují dva francouzské departementy, kde i v zimních měsících, když u nás rtuť teploměru klesá pod bod mrazu, naleznete stále příjemných více jak 28°C. O jednom z nich, Martiniku, jsem psal minule. Nyní se podíváme na severně položený ostrov Guadeloupe. Stejně jako jeho ostrovní sousedé je vulkanického původu a v jeho centrálním pohoří najdete aktivní sopku.

Jelikož jsou vrcholové partie sopky stále v oblaku mlhy a vulkanických par, je velice obtížné pořídit fotku bez „vyžraných“ odpudivých bílých míst. Jedinou pomocí je šedý přechodový filtr od firmy Cokin, který můžete v držáků vertikálně posouvat podle potřeby. Bílá je poté tmavší s výraznější kresbou a díky změněným podmínkám pro měření expozice není spodní zelená část snímku podexponovaná. Na samotném znatelně rozeklaném vrcholu jsou již vulkanické exhalace silné a pach po zkažených vejcích ucítíte na každém kroku. Z několika průrev v hornině budou s mohutným syčením vycházet fumaroly, které jsou jedny z nejsilnějších, jaké jsem při cestování po sopkách potkal. Pokud nevhodně zafouká vítr proti vám, pálení očí vás na chvilku oslepí a v jícnu začne pálit. Rozhodně zajímavá ďáblova kuchyně. Pro fotografování pozor, často se vám zamlží objektiv a znemožní pořídit snímek. Pokud vás neodradí zástupy lidí, které se do kopce plahočí a často se vyloženě pletou (a nejen při fotografování), musíte při návštěvě ostrova tuto neobvyklou přírodní zajímavost spatřit. Výstup od parkoviště netrvá déle než jednu hodinu, zpět z kopce to bude výrazně rychlejší.

Route de la Traverseé

Z výstupu na La Soufriére II.

Přibližně uprostřed východní části ostrova protíná pohoří silnice D23, která je na většině map Guadeloupu značená jako Route de La Traverseé. Pokud chce nějaký návštěvník rychle poznat centrální část Basse-Terre, může zastavit na některé z mnoha odpočívek při silnici a udělat si krátký výlet do pralesa. Na své si přijdou ale i vyznavači delších pochodů. Parc National de la Guadeloupe nabízí mnoho značených a prošlapaných cest, které jsou na mapách dobře značeny (mapy je možno koupit v knihkupectvích ve městě Basse-Terre). Pokud budete po silnici pomaleji projíždět, neměli byste minout žádný začátek trasy.

Po značených trasách se můžete dostat k několika vodopádům, které jsou často (obzvláště o víkendech) přecpány lidmi a z focení většinou nic nebude. Snad jen jedna rada. Jelikož se okolo 18. hodiny začíná rychle stmívat, v tu dobu většinou žádné turisty, kteří by vám překáželi, nenajdete. Stmívání nebo dokonce tma by neměla vadit, pro působivé fotky vodopádu a vodní hladiny byste stejně museli používat filtry pro prodloužení expozice. Dáte fotoaparát na stativ, nastavíte čas okolo 15s (s digitálním fotoaparátem možno vyzkoušet) a je to tam. Asi nejhezčí vodopády Cascade aux Ecrevisses jsou v polovině silnice. Národní park nabízí mnoho vhodných příležitostí pro výlety. Jistou nevýhodou může být velké množství turistů, které budete potkávat. Pokud vás zajímají zvířata a rostliny, rozhodně musíte při Route de la Traverseé navštívit Parc des Mamelles, kde si můžete z blízka prohlédnout (a vyfotit) většinu zástupců živočišné říše, které můžete na ostrově potkat.

Jardin Botanique Deshaies

Rostliny na Guadeloupe

Další možností, jak se seznámit s místní flórou a faunou, je botanická zahrada Deshaies. Zde uvidíte i zvířata, která byste na Gaudelopu nenašli. V jezírkách se budou koupat plameňáci a ve voliérách a volně z větví na vás budou pokřikovat papoušci ara. Park se nachází necelé dva kilometry od města Deshaies, u kterého lze bez problému zakotvit s jachtou. Na mnoha květech budou opět nasávat kolibříci, pro jejich fotografování platí totéž, co bylo popsáno v článku z ostrova Martinik. Od návštěvy zahrady může odradit poněkud vyšší vstupné (10 euro).

Pro fotografy zaměřené na ptáky je ostrov vhodnou lokalitou i mimo botanickou zahradu. Při pobřeží na plážích nebo v magrovníkových porostech často narazíte na pelikány, fregatky, několik druhů volavek a další druhy ptáků. Pro jejich fotografování musíte být však vybaveni teleobjektivem s minimální ohniskovou vzdáleností 300mm, ideální je však 400mm.

<theader> </theader>
S digitální zrcadlovkou na jachtě
Cesta jachtou po východním Karibiku byla mojí první s digitální zrcadlovkou. Do té doby mě doprovázel Canon EOS 300 s několika objektivy, výhodou byla především jeho nízká hmotnost. Něco podobného jsem očekával i od zrcadlovky digitální, což mi Canon EOS 300D splnil. Před cestou však vyvstaly problémy, kam budu čtyři týdny ukládat data? Kde budu nabíjet baterky? Ukládání vyřešila 40GB databanka FlashTrax (viz podrobná recenze na FotoAparát.cz Databanka SmartDisk FlashTrax 40 GB) a ani s nabíjením nebyl na jachtě problém, občas ovšem na úkor lednice. Energie na lodi není nikdy moc.
Ačkoli majitelé profesionálních přístrojů 10D a 1D budou tvrdit, že nutně potřebují kvalitní konstrukci těla zrcadlovky, mohu potvrdit, že totéž zvládne i plast na 300D. Už klasický Canon EOS 300 jsem se na cestách naučil používat bez ohledu na jeho plastovou schránku a nikdy se mu nic nestalo. A že jsem si s ním několikrát drcnul při lezení o skálu nebo si ho nechal skrápět deštěm. Jediným objektivním nebezpečím při fotografování na jachtě je možnost, že vám fotoaparát vypadne z ruky do moře. Taková 12m jachta totiž rozhodně není stabilní dopravní prostředek. Pokud máte v podpalubí fotobrašnu odloženu, důsledně si ji k něčemu přidělejte. Často jsem se při fotografování na palubě raději s úvazkem a karabinou připoutal k lodi. Problémem nebyla ani slaná voda, objektivy je ale vhodnější chránit filtrem.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Ondřej Prosický
    Ondřej Prosický
    Autor
    29.11.2004 20:14

    pro Palic:
    To je TAJNÉ, na fotky je vyhlášeno embargo, až dotyčná svolí, bude to na samostatný článek....
    Zdraví Autor

  • Ondrej Tlach
    Ondrej Tlach
    30.11.2004 02:30

    super clanok, to s tym fotakom na jachte je pravda, tak som si utopil zenita, hoci bol priviazany, mal moc dlhu snuru :)))))

  • Jiří Pirkl
    Jiří Pirkl
    30.11.2004 10:23

    Malá oprava v úvodu by se hodila těch departmentů je více ale to je jen detail dále nemusíte mít sebou pas stačí občanský průkaz, jinak je článek moc pěkný.....

  • Ondřej Prosický
    Ondřej Prosický
    Autor
    30.11.2004 12:32

    pro Jirka.P:
    Souhlasím, nyní již teoreticky stačí pouze občanka. Stejně bych si pas raději vzal. Navíc pro okolní ostrovy je pas nutný.
    Mám takový pocit, že všechna francouzská zamořská uzemí (včetně Reunion apd.) jsou společně v JEDNOM departementu, ale jistý si nejsem.
    Autor

  • Jiří Pirkl
    Jiří Pirkl
    01.12.2004 07:07

    Použití pouze občanky jsem si ověřil pět dní po vstupu do EU a bylo bez jediného problému ale samozřejmě je lepší si vzít i pas člověk nikdy neví kam se bude chtít při sestě ještě podívat.
    Občan ČR může od 1.5.2004 vstupovat a pobývat na území kontinentální Francie a ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, v zámořských departementech (Guyana, Martinik, Réunion, Guadeloupe) a na teritoriálním území Saint-Pierre-et-Miquelon, na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Jedná se o všechny typy občanských průkazů, které byly vydávány od roku 1993, tzn. od vzniku České republiky. Při cestě na francouzská zámořská území (Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie, Mayotte, Wallis-et-Futuna a jižní území, tj. ostrovy Crozet, Nový Amsterdam, Saint-Paul a Kerguelen) potřebují cestovní pas platný 2 měsíce po opuštění francouzského území

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (6)

Tisknout článek

Tip na článek

BAREVNÉ SOUZNĚNÍ, 15. DÍL, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO
BAREVNÉ SOUZNĚNÍ, 15. DÍL, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO

Pat­náctý díl se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván té­matu BA­REVNÉ SOUZNĚNÍ.

Cvi­čení: Vy­tvořte kre­a­tivní pří­klad ana­lo­gické har­mo­nie – tedy ba­rev, které jsou sou­se­dící.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram