Je černobílý sensor v Leica Q2 a Leica Q10 jen marketing?

První kinofilmový přístroj s políčkem 24×36 mm vyvinul Oskar Barnack v německém Wetzlaru v roce 1913. Kinofilmové přístroje jako Leica M různých modelů vládly po desítky let reportážní a dokumentární fotografii. V tomto oboru má černobílá fotka dodnes velkou váhu. Ceny fotoaparátů a objektivů Leica byla vždy vysoké. Udržují si však svoji hodnotu i po mnoha letech a také pořád fungují. To u jiných značek neplatí.

Film je dnes niche. Leica v roce 2012 uvedla na trh fotoaparát Leica M monochrom s monochromatickým černobílým sensorem. Velký obchodní úspěch to určitě nebyl. Konkurovat japonským značkám je nesmírně obtížné. Leica se však nevzdala a na konci roku 2020 představila Leica Q2 Monochrom s černobílým sensorem 47 Mpx. Tvrdí, že snímky z něj lezou o 30% ostřejší.

Pohled racionální

Bayerova maska je geniální vynález. Tato filtrová mozaika se dvěma zelenými, jedním červeným a jedním modrým filtrem je součástí prakticky každého barevného sensoru (kromě Foveonu od Sigmy). Mozaika je nalepena na černobílý sensor. Výsledný barevný obraz se pak vypočítává.

Každý filtr ať už před objektivem nebo přímo před sensorem představuje určitou ztrátu světla. Díky filtru Bayerovy mozaiky se ztratí zhruba 1EV. Proto elektronický šum černobílého sensoru bude v o 1EV menší než u barevného. (černobílé ISO 6400 bude jako barevné ISO 3200). U černobílého sensoru jednoduše nebude problém s ošklivým barevným šumem.

Pokud jste fotografovali černobíle na film, víte, že na tónování černobílé fotografie se používaly filtry (např. červený filtr ztmaví modrou oblohu čímž se zdůrazní mraky). Dnes však barevný snímek vyfotografovaný do formátu RAW ve 12-ti až 14-ti bitové barevné hloubce můžete jednoduše tónovat posuvníky jednotlivých barevných kanálů v počítači. Barevná digitální fotografie tak nabízí mnohem více flexibility v post procesu. Nasazovat filtry na objektiv digitálního Leica Q2 monochrom by nebylo moc pohodlné, a navíc ztratíte výhodu vyšší citlivosti černobílého sensoru.

Leica je však mistrem černobílého obrazu, dokonale zná své objektivy i chutě svých zákazníků. Černobílý výstup z Leica Q2 monochrom je pak přesně naladěn tak, jak se pro kombinaci fotoaparát a příslušný objektiv očekává. Tohle už je ale software.

Je to už přes deset let, kdy jsem se při vesnických slavnostech v pohoří Zanskar v Ladaku, setkal s francouzskou fotografkou, která fotila Leicou M6 na černobílý film.

Já jsem měl digitální zrcadlovku Canon EOS 5D Mark II. Fotky jsem místním hned ukazoval a najednou ti, kteří se nejdříve báli, že jim beru fotografováním duši, začali chtít fotky. Francouzka měla smůlu, nikdo jí nevěřil, že fotky nemůže její fotoaparát ihned ukázat. Jenže já věděl, že až ona ty fotky vyvolá a udělá třeba ruční sepii (klasický bromotisk), bude mít kousek pro galerii a její negativy v pohodě přežijí sto let. Ano, barvy tam nebudou, ale ten otisk světla, pokud to bude umět vyvolat, může být jedinečný. Pokud by měla Leicu Q2 se 47Mpix v ruce před deseti roky, mohla by černobílé obrázky rovnou ukázat, ale galerie by to asi nevzala.

Pohled emocionální

Svým pohledem jsem pragmatik už proto, že mi projde rukama mnoho fotoaparátů různých značek a vidím, že každý přístroj má své východy a nevýhody, ideální neexistuje a vždy jsou na prvním místě schopnosti fotografa a jeho zápal či emoce. Na fotoexpedici do zimního Ladakhu mi kolega půjčil svůj barevný Leica Q2 s pevným objektivem s ohniskem 28 mm. Krásně zpracovaný fotoaparát s červeným logem Leica je takový šperk pro fajnšmekry. Když jsme fotografovali tantrické tance mnichů v klášteře nebo na pudže, bylo jasné, že tady je Leica Q2 doma. Přístroj je výborně padne do ruky a svým designem se odlišuje tak, že si ho všimnete. Některé fotoaparáty na street jsou příliš malé. Tenhle je tak akorát. Když ho držíte v ruce, cítíte, že má v sobě kouzlo. V případě Leica Q2 monochrom pak na monitoru vidíte fotky tak, že nepotřebují úpravy. Černobílé tonality ala Leica.

Kde má černobílý sensor význam?

Odpověď: černobílý sensor s filtry, které můžete dle libosti měnit. Příkladem je černobílá kamera s otočným filtrových kolem, kam si našroubujete filtry, dle vašeho uvážení. Tato kamera pak lze připojit přes bajonet k různým objektivům.

Chcete fotografovat nádherné vodíkové mlhoviny v Praze nebo v Tokiu, kde je děsivé světelní znečistění, které navíc stále roste? Pak před černobílý sensor vložíte úzkopásmový filtr, který pustí do kamery pouze světlo s vlnovou délkou 656 nm. Podle množství znečistění ve vašem místě si pak můžete vybrat mezi rozsahem pásma 3 nm nebo třeba 6 nm. Tím se vyhnete světlu ze sodíkových i rtuťových výbojek, které se k sensoru nedostane.

Závěr

Je to stejné, jako třeba s auty, módou či jinými hračkami pro dospělé. Leicu si kupujete tak trochu jako šperk, který se vám líbí jako fotoaparát. Leica monochrom se snaží ušetřit vám čas v temné komoře. Z ní vytištěná fotka bude simulovat fotku vyvolanou. Technické výhody vyšší citlivosti černobílého sensoru asi nejsou tak podstatné, stejně tak jako o něco vyšší ostrost.

Mezi barevnou a černobílou verzí Leica M11 velký cenový rozdíl není.

Barevné fotoaparáty Leica mají červené logo a monochromy ne. Já osobně bych si vybral barevnou verzi Leica Q2, protože je více univerzální a černobílá fotka z ní také vyleze. Lepší je ale investice do klasických fotoaparátů Leica na kinofilm, jako je třeba Leica M6. Nestojí tolik, jako její digitální bratříčci a bude držet cenu. Ručně vyvolaná fotka černobílá je jednoduše jiná hodnota než stopa na hard disku i když vyfotografovaná monochromem Leica.