Test bezzrcadlovky Panasonic LUMIX DC-GH6

Videorežim

„Díky režimům 5,7K (5728×3024) 4:2:0 10-bit 60p/50p (17:9) a 5,8K (5760×4320) 30p/25p/24p 4:2:0 10-bit anamorfní (4:3) nabízí LUMIX GH6 vyšší rozlišení a vyšší datové toky než kdy předtím a přináší to nejnovější v oblasti vysoké kvality obrazu a všestrannosti pro film, televizi a všechny typy videoprodukce.“ zdroj: www.panasonic.com

Nastavení videa není vůbec jednoduché, především proto, že jen formátů záznamu je přes třicet a aktualizace FW přináší další. Profesionál bude vědět, co a proč použít, (video)amatér zapne první položku pod MP4 a tou je 4K/50p/10bit nebo nejlepší FullHD a tím nastaví 50p/8bit a ostatní možnosti nastavení nechá zřejmě bez povšimnutí.

Nahrávat video lze jak v automatických režimech, tak lze parametry nastavit plně manuálně. Hned v první záložce menu při nastavení videorežimu je volba P,A,S,M.

Podstatné je, že délka záznamu videa je omezena výdrží baterie a kapacitou karty, případně okolní vysokou teplotou. Nic jiného vás nezastaví :-). Při splnění konkrétních kritérií se začne ukládat další soubor, ale je to bez přerušení nahrávání.

ISO pro režim nahrávání videa je nejnižší ISO 200, dá se rozšířit na ISO 100, maximální hodnota je ISO 12 800 (tedy polovina „fotografického“ maxima) a i tak nejnižší hodnota závisí na dalších parametrech záznamu.

Souhrn všech nastavení si případně prohlédněte na doprovodném videu (platné pro daný FW).

Mezi základní parametry natáčení je typ formátu záznamu MOV/MP4/Apple ProRes a výběr záznamu celého pole, nebo pixel/pixel. Druhá varianta se chová jako ořez, takže vlastně zoom. A jako třetí parametr je rozlišení společně s dalšími a zde je ono větvení na mnoho možností. MP4 má pět variant. MOV jich má 34. A to jsem nezahrnul variabilní frekvenci snímání! Vypisovat jejich parametry nebudu, to si opravdu raději prohlédněte video, nebo přečtěte technické specifikace na webu výrobce.

„Pomocí karty CFexpress typ B (MOV, 5.7K, 5728×3024, 29.97p/25.00p/24­.00p) můžete interně nahrávat videa s kodeky ProRes 422 HQ a ProRes 422, ve standardu profesionálů v oboru, který zajišťuje vysokou kvalitu obrazu s nízkou kompresí. To významně snižuje zatížení počítače při postprodukci a umožňuje NLE (nelineární editaci) bez překódování a zjednodušuje pracovní postup od začátku až do konce.“ zdroj: www.panasonic.com

Video: Panasonic GH6, APCH 5728×3024 25fps 1587262kbps [V: prores, yuv422p10le, 5728×3024, 1587262 kb/s] (22 sekund, cca 4,4 GB!)

Když přidáte použití mechanické stabilizace a k ní elektronickou, opět dojde k ořezu. Ve výsledku kombinací pixel/pixel, stabilizace elektronická můžete hodně scénu přiblížit a nahradit dlouhou ohniskovou vzdálenost objektivu.

Natáčení videa musí spolupracovat s přeostřováním jak při užití pevných skel, tak při sklech s proměnným ohniskem, když ho budete měnit. V záznamu bychom měli najít pěkné plynulé přeostření. A ano, je to tak. Tato vlastnost byla u všech mnou použitých objektivů. Rozhodně přeostřování za všech možných podmínek nebylo nijak výrazně rušivé, bylo subjektivně srovnatelné, či lepší, než u všeho, co jsem „držel v ruce“.

Video: Panasonic GH6, MPEG4 Video (H264) 4096×2160 50fps 800393kbps [V: h264 high 4:2:2 intra L5.2, yuv422p10le, 4096×2160, 800393 kb/s]

Musím napsat, že podstatnou část záznamů na kancelářském PC přehrajete pouze trhaně, pokud vůbec. Datové toky jsou až 200 MB/s a závisí jak na rozlišení, tak na volbě vzorkování. Takové FullHD 200p/4:2:2/10bit má totiž i variantu s tokem 800 Mbps. A to je hodně. (Poznámka: nevím, zda ve všech případech Youtube zachová originální soubory.)

Video: MPEG4 Video (H264) 1920×1080 50fps 27065kbps [V: h264 high L4.2, yuv420p, 1920×1080, 27065 kb/s]

Video: HVC1 3840×2160 50fps 95867kbps [V: hevc main 10, yuv420p10le, 3840×2160, 95867 kb/s]

Význam některých nastavení byl popsán u recenze Panasonicu S1H, zde se jejich podrobného rozboru zdržím. Některé pojmy a související volby nastavení videa v recenzi Panasonic S1H.

„Zpomalený záznam slow-motion ve vysokém rozlišení je ve videích stále oblíbenější a nyní je možné jej využívat pro záznam videa C4K/4K 10-bit 120p/100p HFR (vysoká frekvence snímků) se zvukem. LUMIX GH6 také nabízí široký rozsah 10-bit režimů záznamů ALL-Intra pro špičkové možnosti editace, takže můžete snímat video ve FHD 240p/200p HFR a FHD 240fps VFR (variabilní frekvence snímků). S VFR můžete zaznamenat až 12,5× zpomalené video (FHD 10-bit 24p/300fps).“ zdroj: www.panasonic.com

Video: MPEG4 Video (H264) 1920×1080/200 fps 194608kbps [V: h264 high 4:2:2 L6.0, yuv422p10le, 1920×1080, 194608 kb/s]

Videa s volbou variabilní frekvence se natáčí bez zvuku a slouží hlavně k tomu, abychom je přehrávali s jinou frekvencí. Tím se dosáhne typicky zpomalených i zrychlených záběrů, kde zvuk samozřejmě nemá smysl.

Variant nastavení videa je opravdu mnoho a výstupy jsou perfektní.

Napájení a výdrž

Zapnutý fotoaparát při připojení k PC se chová jako externí disk a nenabíjí se, připojený a vypnutý se začne nabíjet. Fotit a současně nabíjet z powerbanky není možné.

Z webu výrobce:

Životnost baterie (standard CIPA) s objektivem H-ES12060

S použitím karty CFexpress
Přibliž. 330 snímků, 750 snímků (v režimu Power Save LVF)
Přibliž. 350 snímků, 800 snímků (v režimu Power Save LVF) 

Při použití paměťové karty SD
Přibliž. 360 snímků, 850 snímků (v režimu Power Save LVF)
Přibliž. 380 snímků, 900 snímků (v režimu Power Save LVF) 

Konektivita

Stačí jistě napsat, že GH6 lze párovat pomocí WiFi i BT a samozřejmě „kabelem“ USB-C nebo HDMI typ A. Nastavení WiFi A BT je ve třetí podzáložce čtvrté hlavní záložky. Pro komunikaci s telefonem stačí mít nainstalovanou aplikaci LUMIX Sync. Pokud párování nefunguje, je třeba být trpělivý a zkusit najít chybu. Mně se spojení obou podařilo a komunikace telefonu a fotoaparátu fungovala výborně.

Použité objektivy

K dispozici jsem měl šest objektivů. LEICA DG SUMMILUX 9mm / F1.7 ASPH.,Leica DG Vario-Elmarit 12–60 mm f/2.8–4 Power O.I.S., LEICA DG VARIO-ELMAR 100–400mm / F4.0–6.3 ASPH. / POWER O.I.S. a dva světelné zoomy Leica DG Vario-Summilux 10–25 mm f1.7 ASPH., Leica DG Vario-Summilux 25–50 mm f1.7 ASPH. Od každého najdete několik ukázek. A jak se dalo čekat, 12–60 byl nejuniverzálnější, oba světelné zoomy skvělé do šera (25–50 dost návyková), zoom 100–400 nahradíte v terénu při focení těžko a „devítka“ je parádní na krajinky a video. Vzhledem k velikosti čipu je ekvivalent uvedených ohniskových vzdáleností k 35mm filmu dvojnásobný.