Recenze teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8 Sports

Sigma 70-200mm f/2.8 Sports je posledním přírůstkem do oblíbené řady objektivů s rozsahem ohnisek 70-200 mm. Jak si ale vede v praxi a je ideální volbou i pro vás?

Testy optického výkonu

Test jsem provedl na Nikonu D750 za použití stativu, předsklopení zrcátka a dálkového ovládání. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Nejdříve se podíváme na 70mm ohnisko a konkrétně na jeho středovou část. Obraz působí velmi ostře již od plně otevřené clony, nicméně přiclonění na f/4 mu přidá na mikrokontrastu a detailech. Dál je kresba výborná až do f/11, protože výše se začíná projevovat difrakce.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Na okraji je situace velmi podobná, kresba je dobrá od f/2.8, ale od f/4 se značně zlepšuje, a navíc lze sledovat i zeslábnutí vintace. Pokud si výřez ještě více přiblížíte, uvidíte slabé náznaky chromatické aberace, nicméně na 98 % všech fotek nepůjde vidět, pokud vyloženě nebudete hodně řezat a zvětšovat.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Přesuneme se na 200mm ohnisko, které mi na clonu f/2.8 přijde o kapku slabší než 70mm ohnisko. Skok v kresbě na f/4 je znatelný, protože přibývá kontrast i detaily. Po dalším přiclonění je obraz řezavě ostrý a po cloně f/11 se zase objevuje difrakce.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Ač to je paradoxní, okraj snímku na 200mm ohnisku vypadá na f/2.8 celkem solidně (a mě přijde i lepší než střed), což je zvláštní, jelikož oba výřezy z 200mm ohniska na f/2.8 pochází ze stejné fotky. Na f/4 se kresba mírně zlepšuje a mizí vinětace. Po velkém přiblížení si můžete všimnou nepatrné chromatické aberace.

Celkově je objektiv hodně ostrý. Hlavně na praktických ukázkách si můžete fotky zvětšit a přesvědčit se, že například oči u portrétů jsou opravdu hezky ostré. Do určité míry tomu napomáhá i fakt, že se jedná o f/2.8 objektiv, což zajistí lepší ostrost a větší hloubku ostrosti než f/1.4 objektivy. Fotky jsou u Sigmy dobře ostré již od f/2.8, pro ideální výsledky bych doporučil clonit na f/4, případně až do f/11 včetně jsou fotky výborné.

Vinětace

Jak je u světelných objektivů normální, trápí je mírná vinětace, což však netrápí fotografy, kteří ji umí jednoduše odstranit. Na 70 mm a f/2.8 (první snímek) je vinětace patrná hlavně v rozích a do středu snímku moc nezasahuje. Na 70 mm a f/4 (druhý snímek) vinětace téměř mizí. Na 200 mm a f/2.8 je vinětace silnější než na 70 mm a přechod mezi rohy a středem snímku je plynulejší. Vinětaci bude pravděpodobně nutné ve více případech upravovat nebo si nastavit její korekci ve foťáku.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Chromatická aberace a protisvětlo

I tuto problematiku jsme nakousli u výřezů. Objektiv trpí na téměř neznatelnou chromatickou aberaci neboli na barevné lemy okolo kontrastních hran. Nicméně tento problém se neprojeví, pokud nebudete z fotek dělat velké výřezy, případně se může mírně zvýraznit v protisvětle – na ukázce. Vzhledem k tomu, že se jedná o typ objektivu, na kterém není důvod nemít nasazenou sluneční clonu (naopak je několik důvodů ji pořád nosit) a vzhledem k tomu, že s objektivem jen občas budete fotit v protisvětle, tak se tomuto problému vyhnete.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Pokud jej však namíříte přímo do slunce, maximálně se lokálně sníží kontrast, ale obecně si objektiv povede dobře a nemusíte se bát odlesků ani celkově sníženého kontrastu.

Zkreslení

U objektivů s dlouhým rozsahem ohnisek bývá typické, že krátký konec má soudkovité zkreslení a dlouhý konec má poduškovité zkreslení. To platí i u této Sigmy; i když při postupném zoomování nebude rozdíl hned patrný, pokud si vedle sebe dáme dvě fotky – jednu z 70mm ohniska a jednu z 200mm ohniska, tak už patrný je.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8 Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

I z tohoto důvodu je tedy vhodné fotit portréty na ohniska 85–135 mm, protože na nich nebude zkreslení tak viditelné.

Noční scéna a bokeh

Objektiv fotografování v noci zvládá bez problémů, a to i včetně ostření. Pokud přicloníte na 70mm ohnisko, dostanete poměrně nevýraznou difrakční hvězdičku, nicméně pro tuto dovednost je potřeba ještě širokoúhlejšího ohniska.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

V noci lze nejlépe poznat, jak se objektiv umí vyrovnat s bokehovými kroužky. Takže když odcloníme a zaostříme na nejkratší možnou vzdálenost při stejné scenerii jako na fotce výše, dostaneme bokeh, jako je na fotce níže. Je velmi jemný a plný, bez výraznějších defektů.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

To samé můžeme vidět na 200mm ohnisku, kde je tedy bokeh větší, nicméně neztrácí na kvalitě.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Abychom zde měli i ukázku bokehu za dne, přikládám i fotku s „předním bokehem“, tedy bokehem před hloubkou ostrosti z pohledu fotografa. Jak je patrné, objektiv maže popředí velmi dobře.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

A ještě jedna typická „bokehovka“.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Makro

Pochopitelně největšího bokehu dosáhnete tak, že odcloníte a zaostříte na velmi krátkou vzdálenost. Objektiv nezvládá plnokrevné makro 1:1, ale na detaily ho využít můžete. Pro představu dokážete snímek vyplnit například turistickou značkou.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

A pokud ostříte na minimální ostřící vzdálenost a necháte odcloněné, pozadí je zcela rozmazané.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Poznámky z praxe a studia

Jak jsem výše mluvil o vinětaci, tak fotografie níže je high key na 95mm ohnisko (tedy velmi blízko 70 mm) a vinětace v rozích je velmi zřetelná a je nutné ji upravovat v postprodukci.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Ve studiu obzvláště je Sigma velmi ostrá a velmi dobře se s ní pracuje. Ideál je mít ji na stativu, ale dá se zvládnout i focení z ruky.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Mimo studio jsem fotil dlouhou venkovní reportáž a zásadní problém s hmotností jsem neměl (a to nemám rád těžké objektivy). Pro ideální rozložení váhy jsem stativovou patku otočil směrem nahoru. To umožňuje foťák nosit na krku a zároveň si jej přidržovat. Patka nalevo znesnadňuje manipulaci s šoupátky a patka napravo zase brání pohodlnému držení foťáku (i s Nikonem D750, který má dobrý grip). Je škoda, že patka není plně odmontovatelná, protože by to odebralo i pár gramů hmotnosti.

Ostření

Objektiv ostří opravdu bleskově, nedělá mu problém velké přeostření z nekonečna na blízko či naopak ani jemné doostřování. Nejen že je ostření rychlé, ale nemá ani problémy s přesností. V tomto ohledu bude pomyslnou brzdou spíše fotoaparát, který se musí vyrovnat s opravdu rychlým přeostřováním.

Fotografie z teleobjektivu Sigma 70-200mm f/2.8

Stabilizace obrazu

Pokud byste fotili se základní stabilizací obrazu (se stabilizovaným hledáčkem) na 200mm ohnisko, bezpečně časy se budou pohybovat okolo 1/10 s, pokud byste fotili s pokročilou stabilizací (bez stabilizovaného hledáčku), dostanete se o kousek dál, třeba k časům okolo 1/8 s. Oproti časům z ruky se jedná o účinek stabilizace 3–4 EV podle konkrétní situace a nastavení. Pokud byste to počítali oproti převrácené hodnotě, stabilizace by dosahovala účinnosti 4,5 EV, což je pro tento druh objektivů pro focení sportu standard (oproti jiným objektivům se však jedná spíše o nadstandard).

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

? lze pořídít v ? českých e-shopech za cenu ? – ?
(Zdroj: Heureka.cz)

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram