Jan Pohribný: JAK FOTIT V KRUHU
Jedním ze základních geometrických tvarů, vedle čtverce, trojúhelníku, či pouhé čáry, je přirozeně kruh. Co symbolizuje kruh? Jaké asociace v nás vyvolává? Jak s ním pracovat v kompozici obrazu? A zkusili jste svůj obraz prezentovat ve tvaru kruhu?
Jedním ze základních geometrických tvarů, vedle čtverce, trojúhelníku, či pouhé čáry, je přirozeně kruh. Jeho tvar symbolizuje nekonečný koloběh od zrození k zániku, tedy čas, věčnost. Je to jednota či absolutno soustředěné v uzavřeném tvaru, který má však svou energii, dynamiku a symbolizuje rovněž kreativní proces. V jeho tvaru se značí podobenství slunce, tedy v mnohých kulturách podobenství Boha, v křesťanství (a nejen v něm) často reprezentováno svatozáří atp. Vyplněný kruh, barvou, strukturou působí jako obří bod – střed vesmíru, světa, duše.
O významu kruhu z pohledu filozofie, esoteriky, již zmíněné geometrie, architektury či malířství bychom zde mohli ještě dlouho diskutovat, ale zkuste se nad tímto tvarem zamyslet rovněž z pohledu fotografa. Jak vyplňuje prostor, jak sám o sobě je uzavřeným prostorem v tradičně používaném obdélníkovém případně čtvercovém formátu. Jak je zajímavé někdy jeho celistvost narušit dalšími prvky v obraze (např. jiným geometrickým tělesem, tvarem, případně jeho násobením) nebo jej dokonce umístit částečně mimo obraz, aniž byste rezignovali na klasická pravidla kompozice, jako je např. centrální kompozice, diagonála či zlatý řez.
Při fotografování tvaru, který je kruhem nebo jej připomíná již asi dobře víte, že je často nemožné zachytit kruhový tvar, aby byl skutečně pravidelným kruhem, pokud nejste prakticky kolmo k takovému objektu. Zcela přirozeně je kruh na většině fotografií de facto elipsou, ale lidská představivost si mnohdy transponuje toto zkreslení do iluze, že to musel být ve skutečnosti kruh a nikoliv elipsa. Můžete dokonce experimentovat s optickou iluzí v prostoru, kdy naopak budete fotografovat vámi vytvořenou elipsu (např. z kamenů, nakreslenou do písku apod.), která se ovšem bude zobrazovat na vaší fotografii, díky perspektivnímu zkreslení, jako skutečný kruh.
A nezapomeňte na dynamiku tohoto tvaru, že není pouze statický, že se hýbe, otáčí. Pracujte proto nejen s jasně definovanými tvary evokující kruh nebo jeho část, ale rovněž s pohybem odehrávajícím se v kruhu, třeba i za použití delších expozic. Počínaje hvězdnou oblohou (startrails), přes tančící páry, rotující akrobaty až po třeba roztočený fotoaparát nebo jeho otáčení v ose objektivu během expozice.
Již od antiky, ale zejména pak v renesanci, mnozí umělci, zejména malíři, vytvářeli své obrazy, reliéfy přímo do kruhového tvaru. Tzv. tondo (od italského slova rotondo – kulatý) nachází v posledních dekádách i svou oblibu u některých fotografů. Fotoaparát nám sice primárně nenabízí možnost komponovat do kruhu, ale objektiv, ze své podstaty vlastně vytváří kruhový obraz. Zkuste tedy již fotografovat se záměrem, že vaše výsledná fotografie nebude tradičně do obdélníku resp. čtverce (kterému se kruh nejvíce blíží proporcemi), ale do kruhu.
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruČlánek o ničem
"Článek o ničem..." - zobrazit celý komentář
Já si to nemyslím. Naopak pochybuju, že jsi pochopil pointu. Každopádně těm, co chtějí vytvářet lepší fotky je přínosnější, než tvoje zdejší, jednotný hodnocení.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.