Prezentace digifotek 2 - pojmy a možnosti

Hlavní pojmy a termíny

Hned na začátku tohoto dílu si dovolíme malou odbočku, neboť je pro ni právě nejvyšší čas… A to hlavně proto, že seriál je určen především začínajícím digitálním fotografům.

Abychom se vyhnuli opakovanému definování některých ne zcela běžně známých nebo nedostatečně vysvětlených pojmů a nežádoucí nejednoznačnosti nebo nesrozumitelnosti, uvádíme zde krátký slovníček hlavních termínů a pojmů, které jsou v článcích seriálu používány:

archiv – dtto komprimovaný soubor browser – internetový prohlížeč (např. Microsoft Internet Explorer apod.) dávková konverze – konverze aplikovaná na více souborů zároveň, tj. na seznam explicitně vyjmenovaných souborů či na adresář (složku) EXIF – standardizovaný formát doplňkových informací k DF (např. o fotoaparátu, o expozici, datu pořízení apod.), ukládaných přímo v souboru (digitální fotografie) formát souboru – určitý způsob (tj. s přesně stanovenými parametry) uložení dat v počítačovém souboru; ve jménu souboru se různé formáty odlišují svou extenzí, tj. částí jména uvedeného za tečkou (např. obrazek1.bmp, kytka.jpg, vodopad.tif apod.) freeware – volně šiřitelný program, který je zdarma HTML – „programovací“ jazyk, v němž se píší webové stránky (též tzv. WWW stránky) internetové album – album digitálních fotografií umístěných na internetu, tj. album systému virtuálních fotoalb či vlastní virtuální fotoalbum, které je umístěné na internetu (tj. nikoli na běžném datovém nosiči, např. CD) JPEG, resp. JPG formát – jeden z nejběžnějších formátů souboru, obsahujícího obrazová data komprese – proces vedoucí k úspornému uložení dat, zmenšující velikost souboru; existuje tzv. ztrátová komprese, která vypouští některé méně důležité obrazové informace, a bezztrátová, která žádné informace nevypouští komprimovaný soubor – původní soubor, resp. několik původních souborů, které jsou komprimovány, resp. i „sbaleny“ dohromady, aby bylo docíleno menší celkové velikosti komprimovaného souboru a/nebo snadného přenosu několika (původních) souborů najednou konverze – změna parametrů souboru; nejčastěji se používá v souvislosti s konverzí z jednoho formátu souboru do jiného formátu multimediální album – album digitálních fotografií, vytvořené jako samostatně spustitelný program, tj. nevyžadující program pro prohlížení digitálních obrázků (může obsahovat kromě obrázků a textů i zvuk); vzhledem ke své datové velikosti bývá typicky distribuováno na CD pixel – obrazový bod; elementární částice digitální fotografie proporciální převzorkování – převzorkování, kdy poměr délky šířky a výšky je u originálního obrázku shodný s obrázkem po převzorkování převzorkování – změna velikosti (ve smyslu počtu pixelů) obrázku; obecně se může jednat o zmenšení či zvětšení počtu pixelů na ose X a/nebo ose Y (šířky a výšky) rozlišení – velikost obrázku, vyjádřená jeho rozměry v obrazových bodech, tzv. pixelech systém virtuálního fotoalba – web, který umožní návštěvníkovi (obvykle po bezplatné registraci) snadné vložení vlastních digitálních fotografií do systému a jejich následné prohlížení na tomto webu bez nutnosti vytváření vlastních webových stránek thumbnail (angl. nehet na palci) – náhled, neboli miniatura obrázku, sloužící jako informativní (náhledový) obrázek z originální fotografie, uložené v digitálním fotoalbu vlastní virtuální fotoalbum – album digitálních fotografií, které vytváří autor (fotograf) sám ve specializovaném programu (na rozdíl od vložení fotografií do systému virtuálního fotoalba, jehož vzhled je pevně dán) web – soubor internetových (webových) stránek zazipovat – vytvořit komprimovaný soubor (odvozeno od názvu programu ZIP, vytvářejícího komprimované soubory)

Možnosti distribuce digitálních fotografií

V minulém dílu jsme se zmínili o nejprimitivnějším způsobu šíření digitálních fotografií, tj. zaslání e-mailem. I v případě, že chcete fotografie předat například jen jednomu člověku, raději na e-mail zapomeňte. Je tu totiž ještě jedna pohodlná, ale současně i elegantní možnost. Nahrát fotografie pomocí speciální služby Úschovna (budeme o ní mluvit později) na internet, odkud si je adresát může stáhnout (převzít). Úschovna je využitelná pouze pokud chceme předat fotografie jen jednomu adresátovi (umožňuje pouze jedno stažení). Pokud potřebujeme pomocí internetu předat fotografie více adresátům, můžeme využít služby internetový virtuální disk, kam můžeme fotografie nahrát a kdokoli, kdo zná heslo, si je může kdykoli později (i opakovaně) stáhnout (překopírovat). O internetovém virtuálním disku budeme hovořit později (ve čtvrtém dílu). V obou případech je přístup k fotografiím (resp. obecně k jakýmkoli datům) chráněn heslem a tak se nemusíte obávat, že si bude fotografie prohlížet neoprávněná osoba.

Před nahráním fotografií na internet by ale bylo ještě vhodné fotografie zazipovat do jednoho (příp. do několika málo) komprimovaného souboru, především proto, abyste mohli nahrávat a stahovat všechny fotografie jako kompaktní soubor. (Pozn.: Komprimujete-li soubory JPG, ke zmenšení celkové velikosti dat po zazipování většinou sice nedojde, vzhledem k efektivnímu uložení dat v samotném souboru, ale snížíte tím počet souborů a tím zjednodušíte manipulaci). O možnostech zazipování souborů se stručně zmíníme později.

A pak je tu další možnost pro případ, že chcete fotografie sdílet s jedním člověkem a nebo s neomezeným počtem lidí (i které neznáte a chcete je oslovit). Tou možností je virtuální fotoalbum na internetu. Pokud nemáte nějaké zvláštní požadavky na vzhled fotoalba, stačí využít některého ze systémů virtuálních fotoalb. Zde po registraci již můžete vkládat své vlastní fotografie a vytvářet vlastní alba. Nahrané (vložené) fotografie si pak mohou prohlížet návštěvníci webu daného systému virtuálních fotoalb (příp. spolu s fotografiemi ostatních registrovaných uživatelů systému). Některé systémy umožňují zaheslování vašeho alba, aby k němu měla přístup jen osoba (nebo osoby), které vy jako vlastník alba předáte tajné heslo. Více o systémech virtuálních alb se dozvíte v dalších dílech.

V této souvislosti si řekněme něco o specifických „odnožích“ virtuálních fotoalb na internetu, jimiž jsou virtuální fotokluby a komerční fotobanky.

Virtuální fotokluby jsou vpodstatě skupiny fotografů sdružených kolem víceméně neformální internetové galerie. Smysl mají stejný jako klasické fotokluby – fotografové „vkládají“ své fotky do takové galerie proto, aby je předvedli především podobně orientovaným fotoamatérům a dověděli se jejich názory na své „výtvory“. Navzájem si své fotky hodnotí a očekávají, že jim to pomůže k vyvarování se chyb a ke zdokonalování své práce. Taková galerie existuje i na našem serveru FotoAparát.cz (viz Hlavní nabídka – FotoGalerie), jiná je např. na fotopruvodce.cz – volba FotoGalerie (vlevo nahoře).

Komerční fotobanky jsou na internetu již dost zavedená záležitost. Českou fotobanku tohoto typu najdete na internetové adrese www.fotobanka.cz. Jejím prostřednictvím můžete prodat své snímky – cenu si stanovujete sami, v případě prodeje dostanete asi 60 procent z prodejní ceny. Potenciální kupci mají možnost vyhledávat snímky podle tématu, obsahu apod. Podrobné informace pro fotografy se dovíte na photographs.fo­tobanka.cz. Z cizích fotobank zmiňme např. GettyImages, která obchoduje nejen s fotografiemi, ale i např. s ilustracemi apod. Více informací např. na creative.getty­images.com/sou­rce/media_ima­ges.

Způsob prezentace by měl též zohledňovat předpokládané technické vybavení na straně příjemce. Myslím, že jako tvůrce prezentace si můžete dovolit předpokládat, že příjemce prezentace bude mít na počítači nainstalován browser (tj. nějaký současný grafický internetový prohlížeč jako je MS Internet Explorer, Netscape, Opera apod. ve verzi nejlépe 5 a vyšší). Z toho plyne, že soubory formátu JPEG se v nejhorším případě zobrazí právě v tomto browseru (což není nejideálnější program pro prohlížení fotografií, např. neumožňuje pohodlné zvětšování a zmenšování obrázku na monitoru aj.). Pokud chceme umožnit divákovi (příjemci) komfortnější prohlížení fotografií a u příjemce si můžeme být jisti pouze browserem, je vhodné pro prezentaci využít právě internetová alba. Samozřejmě, pokud víme, že příjemce disponuje prohlížečem grafických souborů (kterých je i jako freeware dnes k dispozici nespočet – např. XNView, IrfanView) a dokonce umí dekomprimovat zazipovaný soubor, je situace mnohem jednodušší – stačí vzít soubory, tak jak jsou, zazipovat je (pokud budeme data předávat pomocí internetu) či jen je třeba vypálit na CD. Pokud se rozhodneme šířit naši prezentaci pomocí CD, naskýtá se nám ještě jedna možnost – prezentovat fotografie v multimediálním albu. Tato varianta pak při prohlížení nevyžaduje prohlížeč grafických souborů a dokonce ani přítomnost browseru na počítači příjemce. 

Různé možnosti (z pohledu počtu a typu příjemců) shrnuje tato tabulka.