Filmy I - Jak fungují negat. filmy - lek.10
Většina našich čtenářů sice nemá fotokomoru, přesto je důležité alespoň trochu porozumět, co se děje s filmem při jeho zpracování. Dnes se budeme věnovat třem typům negativních filmů. První je klasický černobílý film. Proces zpracování barevných a chromogenních filmů se rovněž nazývá C-41.
Fotografování je zaznamenávání světelných obrazů. Podle druhu záznamového média se fotografie rozdělila na klasickou a digitální. Negativní filmy jsou zdaleka nejprodávanější. Abyste lépe porozuměli vlastnostem filmů, považuji za důležité znát základy zpracování jednotlivých druhů.
Klasický černobílý film
Černobílý film má nažloutlou nebo šedou barvu. Světlocitlivá vrstva
nanesená na celuloidové podložce je tvořena krystalky stříbrných solí
rozptýlenými v želatině (na schematech jsou znázorněny jako krystaly
s ostrými hranami). Dopadem světla při expozici dochází k fyzikálně
chemickým změnám uvnitř těchto krystalů. Vzniká tzv. latentní (skrytý)
obraz, který nesmí být znovu osvětlen, pokud nechci zrovna dva obrazy
přes sebe..
K viditelné změně dojde až při působení vývojky. Vodný roztok vývojky
proniká želatinou a způsobí redukci světlem osvětlených krystalků
stříbrných solí na černé kovové stříbro. Zabarvení neosvětlených
míst se nemění.
Nezreagované, neosvětlené krystalky stříbrných solí se odstraní pomocí
tzv. ustalovače, který převede stříbrné halogenidy na soli rozpustné ve
vodě. Ty se pak odstraní důkladným vypráním ve vodě. Tak vznikne
fotografický negativ.
Barevný negativní film
Barevné filmy na rozdíl od jednoduchých černobílých filmů obsahují
minimálně tři černobílé vrstvy světlocitlivé emulze s obsahem
halogenidů stříbra. Výroba barevných materiálů je v současnosti
technologicky velmi náročná. Filmy mívají i devět vrstev. Z optiky si
jestě pamatujete, že smíšením různých množství základních barev
červené ®, zelené (G) a modré (B) vytvoříte jakoukoliv jinou barvu. Proto
jednotlivé citlivé vrstvy obsahují ještě barvotvorné látky citlivé na
různě barevné světlo.
Na schématu jsou barviva znázorněna jako barevná kolečka. Stejně jako
u černobílého filmu vzniká po osvícení barevného filmu latentní obraz,
u kterého na filmu nevznikají viditelné změny. Ty vznikají až
v okamžiku ponoření filmu do barvotvorné vývojky. Vývojka podobně jako
u černobílého filmu zredukuje stříbrné soli na kovové stříbro.
Zároveň však dojde k zbarvení chemikálií ve filmové emulzi.
Nyní je třeba odstranit stříbro a zároveň i nezreagované stříbrné
soli. K tomu slouží chemikálie: nejprve tzv. bělič a po té ustalovač.
Tímto způsobem vznikne barevný negativ.
Černobílý chromogenní film
Tyto filmy jsou vyvolávány stejným procesem jako barevné negativy. Podobně
jako u barevného negativu je nositelem obrazu nikoliv stříbro, ale barvivo.
Chromogenní filmy obsahují nejméně dvě vrstvy s krystalky halogenidů
stříbra a barvotvorné složky (kolečka). Po osvícení filmu vznikne opět
latentní obraz.
Při vyvolávání se film nejprve ponoří do vývojky. Dochází k redukci
stříbra za vzniku vedlejších produktů, které reagují s barvotvornými
složkami za vzniku barviv.
Následují kroky zvané bělení a ustálení, kdy se odstraní zredukované
stříbro a nezreagovaný halogenid stříbra. Hotový negativ je tvořen
barvivy, která vznikla reakcí vedlejších oxidačních produktů
s barvotvornými složkami.
Více informací o filmech můžete najít v kategorii FotoRádce:
Jak pečovat o své filmy
Obecně o filmech
Ruční vyvolání barevných negativních filmů
Komentáře
Tento článek nemá žádné komentáře
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.