Test Canon EOS 300 V

Poslední novinkou v oblasti kinofilmových zrcadlovek firmy Canon se stala 27. srpna 2002 zrcadlovka Canon EOS 300V spolu s novou řadou sedmi setových objektivů. Jedná se o nástupce populárního Canonu EOS 300. Hlavními změnami je kovový bajonet a závit stativu, inovace autofokusu a LCD display. Vše doplněno o moderní design. V testu najdete také praktickou část doplněnou množstvím fotografií.

Poslední novinkou v oblasti kinofilmových zrcadlovek firmy Canon se stala 27. srpna 2002 zrcadlovka Canon EOS 300V spolu s novou řadou sedmi setových objektivů. Od českého zastoupení firmy Canon jsme získali k testování tělo spolu s novým objektivem EF 28–90 mm f/4–5.6 II USM a objektivem EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM. Na první pohled zaujme nový moderní design, kterému vévodí velký displej umístěný na zadní straně. Nový model v mnoha směrech rozšiřuje vlastnosti staršího modelu EOS 300 a přináší do této cenové kategorie mnoho příjemných novinek, na druhou stranu je svými vlastnostmi stále velmi vzdálen od dalšího modelu EOS 30/33. Náš nový test částečně navazuje na náš redakční test Canonu EOS 300, který jsme uvedli na konci minulého roku. K tělu byl dodán i kvalitní český návod, který svým obsahem odpovídá anglickému. Kompletní technická data naleznete jako obvykle v sekci FotoTechnika, přímý odkaz na EOS 300V je zde.

Konstrukce

Tělo EOS 300V je zhotoveno z odolného plastu stříbrné barvy a na rozdíl od svého předchůdce má kovový bajonet. Tím se podstatně zvýšila jeho odolnost, především pokud bude používáno spolu s více objektivy. Závit pro stativ je stejně jako u EOS 300 kovový, ale bajonet setového objektivu je bohužel stále plastový. Dráha filmu je plastová. Nový design velmi ovlivnil držení těla. Držadlo, ve kterém jsou umístěny dvě baterie CR2 nad sebou, je velmi úzké a spoušť je na jiném místě než je obvyklé u jiných zrcadlovek, takže na nové držení je třeba si zvyknout. Povrch těla není zdrsněn, ani není potažen gumou proti klouzání, přesto je držení příjemné a především pevné. Nemusíte se bát vyklouznutí.

K tělu je možné připojit držák baterií se spouští BP-220, který není kompatibilní s držákem pro EOS 300. Držák baterií může zlevnit provoz především při použití teleobjektivů a objektivů se stabilizátorem obrazu (což asi není v této kategorii příliš časté) a fotografům s větší rukou umožňuje pohodlné držení. Obojí je vykoupeno zvýšením hmotnosti, které nemusí být na závadu, a především poměrně vysokou cenou. Samotné tělo bez baterií váží 365 gramů, což je srovnatelné s jeho předchůdcem.

Ovládání

Velké změny nastaly v rozložení ovládacích prvků. Na zadní odklápěcí části je umístěn opravdu velký displej, na kterém jsou soustředěny všechny důležité informace. Díky tomu se zvětšily především číslice zobrazující rychlost závěrky a clonu. Displej je podsvícený několika LED diodami, což velmi zjednodušuje použití přístroje v šeru a ve tmě. Navíc došlo ke sloučení tohoto displeje s displejem datové stěny (u modelu QD). Sloučeno bylo i napájení datové stěny, které je u tohoto modelu s baterií v těle.

Vedle displeje jsou umístěna tlačítka pro nastavení korekce expozice, funkční tlačítko a tlačítko osvětlení. Pod displejem je tlačítko pro převíjení filmu. Páčka pro otevření zadní stěny byla přesunuta z boční strany na zadní stěnu vedle kontrolního okénka filmu.

Vpravo nahoře na zadní stěně je umístěno tlačítko pro volbu ostřícího bodu, které nahradilo tlačítko pro korekci expozice, a vedle něj je tlačítko blokování expozice (*). Vpravo na horní straně je umístěn velký otočný volič režimů, kolečko hlavního ovladače a spoušť. Vlevo je umístěno pouze tlačítko režimu posuvu filmu a na levém boku je konektor pro dálkové ovládání, který je zaslepen titěrnou krytkou.

Na přední stěně, vlevo od bajonetu objektivu, je otevírání blesku, zámek bajonetu a tlačítko pro kontrolu hloubky ostrosti. Jeho poloha vyžaduje při jeho stisknutí buď sundat ruku z objektivu nebo mně neznámý grif, což poněkud znesnadňuje jeho používání. Rozmístění ostatních ovládacích prvků se změnilo k lepšímu. Při ovládání většinou není potřeba fotoaparát oddalovat od oka, případně stačí letmý pohled na displej pod hledáčkem. EOS 300V nemá stejně jako jeho předchůdce žádná uživatelská nastavení, která jsou obvyklá u jeho konkurentů jiných značek. To je v mnoha případech škoda. Uživatelská nastavení má až model EOS 30/33.

Hledáček

Matnice pokrývá 90% plochy obrazu a je vytvořena novou laserovou technologií. Hledáček má zvětšení 0.7 s objektivem 50mm zaostřeným na nekonečno. Oproti předchozímu modelu je možná dioptrická korekce v rozsahu –2.5 až +0.5 D. Pod matnicí je umístěn displej, na kterém je indikátor blokování expozice, indikátor připravenosti blesku, indikátor zaostření, rychlost závěrky, clona a graf úrovně expozice, který slouží i jako indikátor režimu bracketingu a korekce expozice, zobrazuje expozici v manuálním režimu a indikuje zapnutí zdroje světla při redukci jevu červených očí. Oproti EOS 300 chybí na displeji indikátor zaostřovacího bodu.

Ostřící body jsou zobrazeny pomocí LED diod přímo na matnici, což je jedno z nejpodstatnějších rozšíření nového modelu, které ale v současné době nabízí i zrcadlovky jiných značek ve stejné kategorii. Proti vyššímu modelu EOS 30/33 však nesvítí rámeček kolem ostřícího bodu, ale jen bod uprostřed něj, takže na světlém pozadí nemusí být vždy vidět.

Na hledáčku je gumová očnice, pod kterou je páčka pro dioptrickou korekci. Krytka hledáčku je umístěna na popruhu.

Režimy

EOS 300V je stejně jako jeho předchůdce vybaven standardnímy režimy priority clony (Av) a rychlosti závěrky (Tv), manuálním režimem (M) a universálním automatickým režimem (P), méně obvyklým režimem automatického nastavení hloubky ostrosti (A-DEP) a několika plně automatickými programy pro amatéry. K nim oproti původní EOS 300 přibyl program „vypnutý blesk“. Oproti jiným značkám je programů více, ale jejich použití neumožňuje měnit téměř žádné další nastavení. Plně automatické programy nastavují napevno režim posuvu filmu, takže například pro programy portrét a sport je vždy nastaveno souvislé snímání, což nemusí být vždy žádoucí. Naopak nastavení režimu sport je jediný způsob, jak trvale přepnout autofokus do režimu servo. V plně automatických programech také není možné používat bracketing, korekci expozice, kontrolu hloubky ostrosti a blokování expozice, vždy je použito poměrové (multisegmentové) měření a automatická volba ostřícího bodu. Přesný popis jednotlivých programů a přehledná tabulka je v návodu. V universálním automatickém režimu P je k dispozici fukce shift, která umožňuje pomocí ovládacího kolečka „posunout“ hodnoty clony a rychlosti závěrky při zachování správné expozice.

Měření expozice

Nový model používá stejné měření expozice jako jeho předchůdce doplněné o senzor orientace. Ve většině případů se používá poměrové (35 segmentové) měření, vázané na ostřící body a orientaci těla. Při blokování expozice (AE) se používá částečné měření, které používá přibližně 9.5% plochy hledáčku, což má velmi daleko k bodovému měření. V manuálním režimu se používá celoplošné měření se zdůrazněným středem a správná expozice je zobrazena na grafu na displeji i v hledáčku. Poměrové měření si poradí s většinou světelných situací i bez použití korekce expozice, ale je až příliš svázáno s ostřícími body, takže při automatické volbě ostřícího bodu je třeba stále kontrolovat, na co je právě zaostřeno. Paměť blokování expozice funguje pouze přibližně 5s po jejím zablokování nebo po posledním namáčknutí spouště, takže je nutné pracovat rychle. Korekci expozice je možné nastavit jen v rozsahu –2EV až +2EV s krokem 0.5EV. V režimu bracketingu je možné zhotovit 3 snímky s krokem od 0.5EV do 2EV a snímky jsou exponovány v nastaveném režimu posuvu filmu, tedy buď po jednom, nebo jako série na jedno stisknutí spouště.

Autofokus

Autofokus používá 7 ostřících bodů, jejichž volba je buď automatická nebo je možné zvolit jeden bod ručně. Volba ostřícího bodu není příliš pohodlná a vyžaduje cvik, což je ale v této cenové kategorii běžné. Zaostření je indikováno na displeji v hledáčku, může být signalizováno i pípnutím a na matnici je krátkodobě zobrazen aktivní bod nebo body. To je v mnoha případech důležité, protože velké množství ostřících bodů může při jejich automatické volbě zaostřit i předměty mimo ostřený předmět. Indikace zaostření funguje i v režimu manuálního ostření.

Režim autofokusu je dán režimem expozice a nelze ho nastavit manuálně. V plně automatických režimech je jednosnímkový nebo servo (v režimu sport), v ostatních režimech je volba automatická. Při špatných světelných podmínkách se automaticky používá blesk pro přisvětlování, což může být v některých případech nepříjemné. Tuto funkci je bohužel možné vypnout pouze přepnutím na manuální ostření.

Závěrka a posuv filmu

Elektronicky řízená závěrka s vertikálním chodem lamel pracuje s časy 1/2000s až 30s a B. Blesk lze synchronizovat s časy 1/90s a delšími. Chod závěrky a zrcátka je poměrně klidný a tichý. Režim posuvu filmu se volí tlačítkem na levé horní straně a je závislý i na režimu expozice. V režimu souvislého fotografování je rychlost přibližně 2.5 snímku za sekundu. Samospoušť má zpoždění přibližně 10s. Pro delší časy závěrky je vhodné použít kabelovou spoušť a model QD je možné ovládat i bezdrátovou spouští. Fotoaparát podporuje i vícenásobnou expozici.

Pohyb filmu je řízen infra diodou, takže není možné používat infračervený film, což v této kategorii není na závadu. Při založení filmu se film nejprve celý vysune z kazety a při exponování se přetáčí zpět do kazety. Také počítadlo snímků neukazuje počet exponovaných, ale počet zbývajících snímků. Toto řešení minimalizuje osvícení exponovaných políček negativu při náhodném otevření zadního víka. Při přetočení filmu zpět do kazety ze zasune i zaváděcí část a tuto vlastnost není možné změnit.

Blesk

V konstrukci blesku došlo oproti modelu EOS 300 k několika změnám. Jeho konstrukce je kvalitnější a především je vyklopený blesk mnohem dále od osy objektivu. Díky tomu je možné používat i delší nebo větší objektivy bez obavy z vytváření stínu a navíc je tak i částečně omezen efekt červených očí. K jeho dalšímu omezení lze použit reflektor, který se přesunul z těla přímo k reflektoru blesku. Interní blesk je možné použít s objektivy s ohniskovou vzdáleností alespoň 28mm a má směrné číslo 12 při ISO 100. Na horní straně těla jsou také sáňky pro systémový blesk. Funkce blesku je vázána na režim expozice. V plně automatických režimech o použití blesku rozhoduje automatika a v ostatních slouží k vysunutí blesku tlačítko vlevo od objektivu. Vzhledem k malému směrnému číslu je blesk vhodný pouze pro malé vzdálenosti nebo pro přisvětlování v protisvětle.

Objektivy

K novému tělu je nebo v dohledné době bude k dispozici 6 nových setových objektivů:



EF 28–90 mm f/4–5.6 II
EF 28–90 mm f/4–5.6 II USM
EF 28–105 mm f/4–5.6
EF 28–105 mm f/4–5.6 USM
EF 90–300 mm f/4.5–5.6
EF 90–300 mm f/4.5–5.6 USM

Pro testování byl z této nové řady k dispozici model EF 28–90 mm f/4–5.6 II USM. Jeho vzhled je přizpůsoben designu nového těla a jeho optika se oproti stávajícímu setovému objektivu 28–90 zlepšila. Jako druhý objektiv jsme testovali EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM, který je nejlevnější ve střední třídě objektivů EF. Rozdíl třídy mezi objektivy je patrný na první pohled a podstatný rozdíl je i v ceně. Ale pokud platí, že kvalita fotografií je závislá především na objektivu, je třeba uvažovat i o objektivech takovéto cenové kategorie. Objektiv EF 28–90 mm f/4–5.6 II USM nemá vnitřní ostření, takže se přední člen otáčí, nemá stupnici vzdáleností a protože používá motor MicroUSM, není možné průběžné manuální ostření, jako u „velkých“ USM motorů a má plastový bajonet. Naopak EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM umožňuje průběžné manuální ostření, přední člen se neotáčí a bajonet je kovový. Navíc má tento objektiv velmi tichý chod a jemné manuální ostření. Ani k jednomu objektivu se nedodává standardně sluneční clona. I přes všechny uvedené vlastnosti je setový objektiv 28–90 kvalitní a je srovnatelný se setovými objektivy ostatních výrobců.

praktický test

V době testování nepřálo příliš počasí, takže pořídit použitelné záběry na „testovací“ inverzi Kodak Ektachrome E-100S z prodejny Foto Balcar bylo velmi těžké. Film byl vyvolán v Praze na Petřinách a skenován na skeneru Benq ScanWit 2740S. Právě skenování pozdrželo uvedení tohoto testu, protože díky neschopnosti českého servisu pro výrobky Benq (firma Medisoft z Prahy) zajistit náhradní díl, byl můj skener v záruční opravě neuvěřitelných 8 týdnů. To je podle mého názoru na autorizovaný servis, který se chlubí systémem řízení kvality ISO 9001, opravdu hodně. Většina snímků byla exponována z ruky v režimu priority clony. K testování byly používány oba objektivy.

Při testování přijemně překvapila rychlost autofokusu a velmi praktické je také zobrazení aktivních ostřících bodů přímo na matnici. Počáteční obavy z „jiného“ tvaru a z problémů s držením těla se ukázaly jako zbytečné a po několika záběrech bylo držení a ovládání zcela přirozené. Naopak velmi špatně jsem se loučil s displejem na zadní straně.

měření expozice, použití blesku

Výsledné snímky pořízené zapůjčeným kusem byly mírně podexponovány. Vzhledem k tomu, že test probíhal velmi krátkou dobu a film byl vyvolán až po vrácení fotoaparátu, nebylo možné ověřit výsledky na druhém filmu. Byl použit standardní film a laboratoř, ale i tak není možné s určitostí určit důvod této chyby.

Měření expozice bylo testováno v několika obtížnějších situacích a zdá se, že poměrové (multisegmentové) měření se vypořádá s většinou situací.

korekce -1 EV korekce -1 EV
bez korekce bez korekce
korekce +1 EV korekce +1 EV

Vzhledem k tomu, že měření expozice se proti původnímu EOS 300 nezměnilo, lze další informace získat z testu na Canon EOS 300 (odkaz zde).

srovnání objektivů, zkreslení objektivů…

Při testování objektivů se potvrdily předpodlady. Objektiv EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM je svojí kvalitou mnohem dál než jeho „setový“ kolega. Práce s ním je příjemnější, autofokus je naprosto nehlučný a rychlejší. Ostřící prstenec se během ostření autofokusu neotáčí a po zaostření autofokusu je možné manuálně doostřit bez nutnosti přepínat do manuálního režimu. Manuální ostření je navíc velmi přesné.

S objektivem EF 28–90 mm f/4–5.6 II USM se pracuje také poměrně dobře. Je vybaven pouze motorem MicroUSM, takže není možné manuální doostření v AF režimu a ostření je hlučnější, ale přesto je autofokus rychlý a přesný. Mechanická konstrukce je pro tuto kategorii standardní. Ti, co často cestují s fotovýbavou, také jistě ocení to, že váží o téměř 200 gramů méně než EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM.

Rozdíl v rozsahu transfokátoru je znát především na delším konci, kde je rozdíl ohniskových vzdáleností 15mm, na širším konci mají oba objektivy uvedeno 28mm, přesto je objektiv 28–90 nepatrně širší.

ohnisková vzdálenost 28mm<br>objektiv 28-90 ohnisková vzdálenost 28mm<br>objektiv 28-105
ohnisková vzdálenost 90mm<br>objektiv 28-91 ohnisková vzdálenost 105mm<br>objektiv 28-106

Znatelné rozdíly v rozlišovací schopnosti lze mezi objektivy najít na detailu v rozlišení 2700dpi z předchozích sním­ků

porovnání rozlišovací schopnosti objektivů

Nejkratší zaostřitelná vzdálenost je u objektivu 28–90 0.38 metru a u 28–105 0.5 metru. Tomu odpovídá i největší zvětšení, takže pro makrofotografii je třeba použít předsádkové čočky nebo mezikroužky.

makro s objektivem 28-105 makro s objektivem 28-90

Při testování zkresklení se potvrdila asi největší slabost objektivu EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM, kterou je poměrně velké zkreslení, takže jeho průběh je u obou objektivů přibližně stejný.

ohnisková vzdálenost 28mm, objektiv 28-90 ohnisková vzdálenost 28mm, objektiv 28-105
ohnisková vzdálenost 90mm, objektiv 28-91 ohnisková vzdálenost 105mm, objektiv 28-106

závěr

Canon EOS 300V přináší oproti svému předchůdci mnoho vylepšení. Takže, pokud uvažujete o koupi EOS 300, vyplatí se na něj počkat. Nové ovládání je i přes počáteční nezvyk velmi příjemné a v mnoha ohledech lepší. Tento model lze jednoznačně doporučit jako zrcadlovku pro začátečníky a nenáročné amatéry. Pokud uvažujete o Canonu EOS 300V jako o své první zrcadlovce, je to správná volba, protože produktová řada firmy Canon je rozsáhlá. Při nákupu je třeba zvážit, zda se spokojit se setovým objektivem nebo koupit tělo přímo s objektivem střední třídy, kterým je například testovaný EF 28–105mm f/3.5–4.5 II USM. Podle mě se tato investice vyplatí.



Děkujeme společnosti Canon za zapůjčení techniky.

Aleš Radikovský

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Radik
    Radik
    Autor
    08.10.2002 10:35

    Myslim ze to neni pojato jako test objektivu, ale jako srovnani dvou objektivu, ktere pripadaji v uvahu, v podminkach, ktere jsou pro pouziti tohoto tele "obvykle". Porovnani detailu nebylo puvodnim zamerem (tim bylo porovnani dvou "stejnych" ohnisek 28mm), ale byl to jakysi vedlejsi efekt skenovani. Rozdil byl podle me tak viditelny, ze ho stalo za to ukazat v detailu. Podminky samozrejme nejsou "testovaci" a "objektivni", ale byly stejne pro oba objektivy, clona 8.

  • Radik
    Radik
    Autor
    08.10.2002 10:44

    Pokud mam spravne informace, tak je "zatim" jen stribrny. Z novych objektivu jsou cerne jen tele 90-300 a jeden zakladni zoom (myslim ze 28-105 USM) bude ve stribrne i cerne.

  • Radik
    Radik
    Autor
    14.10.2002 17:34

    Ohledne stativoveho zavitu se zda, ze byl vzdy kovovy. To alespon tvrdi ceske zasoupeni.

  • jurajz
    jurajz
    17.10.2002 09:10

    Chcel by som Vas poziadat o radu, rozhodujem sa medzi fotoaparatom uvedenym v teste a fot. Nikon F65. Pre mna ako zaciatocnika, co bude lepsia volba, dokaze mi to nikto v par riadkoch popisat? Dakujem

  • Radik
    Radik
    Autor
    19.10.2002 00:29

    jurajz: Takoveto dotazy patri spis do naseho FotoFora. Je skoda tohle tema rozvadet pod testem jedne znacky..... Na Nikon F65 bohuzel zatim test nemame.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (13)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram