Lineární, křížové a dvojkřížové AF body zrcadlovek

Ostřící body, které vám vaše zrcadlovka ukazuje v hledáčku, nejsou všechny stejné. Mohou se dělit dle citlivosti na světlo a na směrovou citlivost na lineární a křížové. Platí, že nejlépe ostří body v prostředku. Více o této problematice se dočtete v článku.

Ostření u zrcadlovek

Jistě jste si všimli, že ostření u zrcadlovek probíhá odlišně při použití hledáčku a při snímání přes displej. U starších typů mnohdy není snímání přes displej možné vůbec.

Rozdílu jsme se věnovali v tomto článku.

Ve zkratce: u zrcadlovek je možno ostřit přes hledáček pouze na předdefinované body v záběru. Těch může být různý počet (viz dále) a mají i různou citlivost (také si povíme dále).

zaostřeno: (1) moc blízko, (2) správně, (3) moc daleko (4) moc moc daleko

Výhodou je rychlost. Tento systém, zvaný detekce fázového posunu, využívá dvojic CCD nebo CMOS čidel pro identifikaci správného či špatného zaostření objektivu (ostřící bod tvoří aspoň jejich dvojice). V případě špatného zaostření umí systém určit, co je potřeba udělat (posunout objektivem), aby bylo zaostřeno správně. Výhodou je rychlost, nevýhodou složitost a riziko nepřesnosti.

Zrcadlovky tento systém, využívající separátní AF modul, používají od počátku. Dnešní systémy jsou však mnohem sofistikovanější, než před 30 lety, kdy se začaly takové fotoaparáty objevovat. Jak vypadá takový moderní AF modul vidíte třeba na obrázku níže, vpravo pak diagram principu detekce fázového posunu (via Wikimedia Commons):


AF modul fotoaparátu Canon EOS 1D X Mark II

Trocha historie

Historii automatického ostření jsme se více věnovali v článku: His­torické okénko – Dějiny automatického ostření.

První SLR přístroje (zrcadlovky) s AF měly jen jeden ostřící bod. Často jen lineární (vysvětleno dále):


Pohled do hledáčku Nikon F4 (1988)

Bodů postupně přibývalo, objevil se 3-bodový, 5-bodový, 7-bodový (atd.) autofokus:


Zaostřovací body Canon EOS 1N (1994)

S příchodem moderních CMOS čidel se počet bodů zvýšil na desítky:


45 AF bodů modelu EOS 3 (1998)

Aby nebyl hledáček zahlcen, rozšířilo se zobrazování pomocí průhledového LCD:


S 51 AF body Nikonu D810 (a dalších modelů se stejným AF systémem) je průhledové zobrazení nutnost 


Velkou nevýhodou AF systému zrcadlovek je často nízké pokrytí plochy záběru. I to se v poslední době daří zlepšovat:


Nikon D500 má ze všech zrcadlovek nejlepší pokrytí scény AF body

Ostření zrcadlovek zkrátka urazilo velký kus cesty…

Křížové a lineární body

Jak jsme již zmínili, můžeme body dělit na lineární a křížové (a dvojkřížové).

  • Lineární bod tvoří dvojice čidel – čidla jsou tak dle umístění citlivá buď na vertikální hrany, nebo na horizontální hrany
  • Křížový bod tvoří čtveřice čidel – bod je tak citlivý na vertikály i horizontály
  • Dvojitě křížový bod k tomu přidává ještě diagonální senzory

Počet lineárních a křížových bodů je různý. Dnes bývá vždy minimálně středový bod křížový. Ale mohou být takové klidně všechny:


Rozložení zaostřovacích bodů modelu Canon EOS 6D – křížový jen prostřední AF bod  AF body modelu Canon EOS 7D Mk. II – křížové všechny body, prostřední dvojitě křížový

Citlivost na světlo

Jednotlivé body mohou pro svou práci potřebovat různé množství světla, potažmo různě světelný objektiv.

Většinou jde aspoň o nutnou světelnost F5.6 a lepší, část bodů může podporovat i F8 objektivy.

Někdy se vybrané AF body mohou například chovat do F4 jako křížové, nad F4 jako lineární.

Nebo do F2.8 jako dvojitě křížové a nad F2.8 jako běžné křížové.

Stejně tak mohou různé body vždy pracovat až do určitých světelných podmínek. Celý AF systém tak může kupříkladu pracovat od 0EV (= hladina světla odpovídající expozici F1.0, 1s, ISO 100), ale prostřední bod třeba už od –2 EV (= tma jako v pytli).

Vše závisí na vašem modelu fotoaparátu – jde to dohledat online či tištěné brožurce.


Podrobný rozbor AF bodů modelu Canon EOS 1D X Mk. II ze stránek výrobce: počet dvojkřížových, křížových a lineárních bodů + jejich citlivost a podporovaná světelnost.

V praxi

Z výše popsaného vyplývá, že si všechny body nejsou rovny, pokud chcete nechat přístroj automaticky ostřit v podmínkách ne zrovna ideálních, může být dobrý nápad využít k tomu prostřední zaostřovací bod. Bude citlivý na horizontální i vertikální detaily a bude mít nejvyšší citlivost. To samé bude platit tam, kde potřebujeme například rychlé kontinuální zaostřování. Křížový bod s dobrou citlivostí bude mít největší šanci udržet objekt v rovině ostrosti.

Z toho nám též plyne jeden z největších rozdílů mezi amatérskými a profesionálními fotoaparáty.

Dobré fotky vám dnes udělá každá zrcadlovka (a nejen zrcadlovka). Za dobrého světla a při statickém motivu může být z Nikonu D3400 ostřejší fotka, než z Nikonu D5. Ale jakmile nebude světla dostatek či se bude fotografovaný objekt pohybovat, budeme mít s levnou zrcadlovkou mnohem větší problém správně zaostřit. A to riziko si člověk, který je za fotky placen, prostě nemůže dovolit. Na dovolené se to ale snese.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Nejčtenější články:

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace