Historické okénko: Canon a ostření okem (Eye Control Focus)

K napsání tohoto článku mě přivedla vlastní zvědavost. Před několika měsíci jsem si přečetl článek o technologii Eye Control Focus (ECF), který vyšel na známém webu DPReview.

O ní jsem věděl pouze to, že existovala a jak to přibližně fungovalo, ale nikdy jsem s takovým fotoaparátem nepracoval. Tato technologie se objevovala výhradně v analogových tělech Canon EOS. V době předdigitální jsem sám měl pouze kompaktní fotoaparáty – jeden no-name a pak Olympus. Občas jsem maximálně něco cvakl Prakticou mého otce, ale to byl vrchol fotografické techniky, kterou jsme doma měli. Canon s Eye Control Focus ani náhodou.

Věnovat se fotografování naplno mě pak motivoval digitál… a z nějakého důvodu tato technologie odešla do křemíkového nebe spolu s filmovými EOSy. Digitální EOSy ji neměly a nemají.

Po přečtení zmíněného článku mě jala zvědavost, která u mě může skončit jen jedním způsobem. Zamířil jsem na inzertní weby a projížděl, zda někdo neprodává některé z Eye Control Focus těl.

Nejprve mi doma přistál EOS 50E (což nebyl první model s touto funkcí, to byl EOS 5). Konkrétně dva, ale jeden měl špatná dvířka. Opravit to nešlo, bylo to v pantu v těle. Ale ten druhý byl plně funkční, tak jsem ho nabil filmem a vyrazil vyzkoušet tuto bezesporu zajímavou technologii v praxi.

Co to je a jak to funguje

Funguje to přesně tak, jak to zní. Bod ostření vybíráte okem. V hledáčku se zkrátka podíváte na jeden z AF bodů a stisknete spoušť do poloviny. Fotoaparát na něj bude ostřit a dá vám to klasicky vědět jeho probliknutím. Je to geniálně jednoduché. Skutečně se po vás nic jiného nechce.

Některé přístroje dokonce umožňují měnit vybraný bod plynule v průběhu ostření v režimu AI Servo!

Celé to funguje díky infračervenému snímači, který sleduje polohu vaší zorničky.

Systém si může pamatovat až tři uživatele, pro které je možné (a vhodné) ho kalibrovat.

Pokud by vám tento způsob z jakéhokoliv důvodu nevyhovoval, jde to vypnout a nastavovat bod ostření jako na každé jiné zrcadlovce.

Jak se to osvědčilo v praxi?

To je základní otázka, která by nám mohla osvětlit, proč tento systém v moderních zrcadlovkách nenajdeme.

Ve zmíněném EOSu 50E systém přitom fungoval na jedničku. Úspěšnost v podstatě 100%. Kde je háček?

EOS 50E má tři AF body. Uprostřed, vlevo a vpravo. Ani není potřeba koukat přímo na jeden z nich. Pokud pohlédnete do levé nebo pravé části hledáčku, fotoaparát pochopí, že asi chcete ostřit vlevo, respektive vpravo a zvolí odpovídající AF bod.

Většina těl té doby měla bodů velmi málo – tři nebo pět. Poslední amatérský analogový EOS 30V z roku 2004 pak sedm. V takovém případě je obvykle výběr okem dostatečně přesný. Jak by vypadala situace s dnešními modely s 45–65 body je však druhá věc.

Naštěstí si v tomto směru nemusím vymýšlet. Jeden model, který kombinoval Eye Control s „moderním“ AF systémem se na trh dostal. Byl to EOS 3, jediný profesionální model s touto funkcí. Vrcholová řada EOS 1 ji nikdy nedostala, což by mohlo ledacos napovědět.

Rozmístění okem volitelných AF bodů modelu EOS 3. Ve skutečnosti nejsou všechny vidět najednou – musíte tak trochu hádat.

EOS 3 měl díky novým CMOS čidlům znatelně více AF bodů, než všechny ostatní zrcadlovky té doby, celkem 45. Tento systém pak přejala i řada 1, počínaje modelem EOS 1V a konče (notně vylepšenou) verzí v EOS 1D Mk. IV. Ovšem všechny už bez Eye Control.

Opět mi to nedalo, a zanedlouho jsem měl doma EOS 3 (v krásném stavu, tímto děkuji a zdravím předchozího majitele!).

Jaké jsou mé dojmy z dosavadního používání? Na jedné straně pozitivní, při ideální konstelaci planet je to nejrychlejší způsob výběru AF bodu a velké pokrytí scény znamená volnost v zaostřování na libovolné objekty, malé i velké.

Ale pochopil jsem, proč to Canon lidově řečeno „utnul“. Inzerovat můžete pouze něco, co je funkční na 100%. Pokud je něco funkční z 50%, marketingové oddělení vám do toho nemilosrdně hodí vidle.

A to je totiž i případ funkce Eye Control. Za prvé potřebuje uživatelskou kalibraci, a to ideálně opakovanou, kterou neprovedete správně bez otevření manuálu (což samo o sobě filtruje tak 50% uživatelů). Za druhé to často (dle zkušeností uživatelů, zdroj: internety) nefunguje správně s kontaktními čočkami či brýlemi. To nám filtruje 50% z toho zbytku. Navíc kvůli tomu nemá EOS 3 dioptrickou korekci (existují korekční nástavce). Zbývá nám tedy množina uživatelů, která nemá oční vadu a přečetla si manuál. Tam se řadím i já.

Zatím mám za tu relativně krátkou dobu používání úspěšnost tak 70%. Pokud se však fotoaparát netrefí na konkrétní bod, aspoň správnou oblast trefí na 90%. Cvik pomáhá – přikládat fotoaparát pevně k oku a zapamatovat si, kde který bod je. Ony totiž nejsou vidět, dokud nejsou aktivní, což používání komplikuje.

Také se osvědčilo kalibrovat ECF vždy před začátkem fotografování pro dané osvětlení. Je to chvilka (dle návodu = vždy horizontálně a potom vertikálně), ale pomůže to.

Sečteno podtrženo: skvělá funkce pro rekreační focení, ale bál bych se na ni 100% spolehnout při fotografování tam, kde jde o peníze. Zvlášť u akčních scén, kde se fotoaparát s 45 body ostření a 7 snímky za vteřinu hodí nejvíc.

Pro Canon šlo nejspíše o marketingový horký brambor, který byl sice technologicky prestižní, ale kladl asi neúměrné nároky na PR oddělení a zákaznický servis. Canon tak využil digitální revoluci k nakreslení tlusté čáry za celým systémem.

Nabízí se otázka, jak by systém fungoval s dnešními technologiemi. Mám za to, že ještě lépe, než v EOSu 3 & spol. Třeba se vrátí s bezzrcadlovkami a jejich EVF?*

Vyměnil bych však takový systém za joystick, který Canon používá dnes? Ne. Ale proč nemít oboje?

*) Update po letech: Jak jsem prorokoval, tak se také stalo Canon EOS R3 je bezzrcadlovka s novou generací systému výběru AF bodu okem a po ozkoušení v praxi musím konstatovat, že systém funguje skvěle – nesrovnatelně lépe, než ve své původní verzi z 90. let.

Modely, vybavené tímto systémem

• EOS 5 (+ varianty) – 1992, 5– bodový AF, výběr okem fungoval jen v horizontální po­loze

• EOS 50E (+ varianty) – 1995, 3-bodový AF, funguje horizontálně i vertikálně, body lze přepínat i v průběhu AI Serva

• EOS 3 – 45-bodový AF, funguje horizontálně i vertikálně, možnost omezit počet bodů na 11, při AI Servo drží jen jeden bod

• EOS 30 (+ varianty) – 7-bodový AF, dle výrobce nejcitlivější ze všech modelů