Leica M10 v ruce + fotky v plném rozlišení

Leica M10 je nejnovější digitální dálkoměr tohoto německého výrobce. Má nový 24MPx čip, tenčí tělo a rychlejší sériové snímání 5sn./s. Příjemný je i větší hledáček. Samozřejmě používá objektivy bajonetu M a ostří se pouze ručně. Díky skvělému hledáčku, ale i Live-View, je to však jedna radost. 

Úvod

Dálkoměry Leica nemusíme asi dlouze představovat. Leica s nimi vynalezla kinofilmový fotoaparát (1913, sériové 1925). Od roku 1954 (Leica M3) vyrábí fotoaparáty bajonetu M a od roku 2006 jsou tyto fotoaparáty také digitální (M8).

Stále jsou to pravé dálkoměry, stále sází jen na ruční ostření, stále mají tradiční design (od M3 změněný jen málo) a stále se vyrábějí ručně v Německu.

Jsou známy nejen svou kvalitou, tichostí a kvalitními objektivy, ale také svou relativně vyšší cenou vzhledem k zrcadlovkám a bezzrcadlovkám s podobnými senzory.

Novinka M10 ( informovali jsme o ní zde) tohle všechno splňuje. Cena je 175 490 Kč (Leica Boutique, Centrum FotoŠkoda). Za takové peníze se prodávají vrcholové Canony a Nikony, které „toho umí“ nesrovnatelně více (AF, sériové snímání, video, příslušenství…). Jenže o tom Leica není. Rychlostí a funkcemi se se zrcadlovkovou konkurencí nesrovnává (ani nemůže), místo toho sází na kompaktní rozměry, tichý provoz, velmi přesné dálkoměrné ruční ostření a kompaktní, ale pekelně ostrá skla s charakterem.

Můžete na ní nasadit jakýkoliv M objektiv od r. 1954 (nedělá je jen Leica) a klidně i starší m39 (LTM) záviťák s adaptérem, a vše bude fungovat, jako by byly jeden pro druhého vyrobeny (což je vlastně pravda).

Co je nového

Hlavní novinky M10 tvoří inovovaný senzor s nižším šumem (byť stále o rozlišení 24MPx) a nový procesoru Maestro II.

Díky tomu je horní limit ISO až 50 000. Také vyrovnávací paměť (buffer) je větší 2GB.

Navenek si však všimnete jiné změny - snížení rozměrů. Nový model M10 je na tloušťku srovnatelný s klasickými filmovými modely (33,7mm), což se nedá říci o předchozích digitálních modelech, které byly „v pase“ silnější. Váha je také nižší – 660g.

Bohužel to má i negativní dopady - znamená to snížení kapacity baterie a také absenci všech konektorů. Prostě se nevešly. Do jisté míry je ale nahradí vestavěná Wi-Fi. Šetření gramů asi odneslo i video, které fotoaparát nemá. Jenom fotí. Snímky můžete ukládat na klasickou SD/SDHC/SDXC kartu.

Je to také s rychlostí sériového snímání 5sn./s za vteřinu zatím nejrychlejší „M“ všech dob. Větší buffer se tedy hodí.

Již jsme psali o větším hledáčku – oproti předchozímu modelu o 30% a je to znát.

Z dalších novinek zmíňme i samostatný volič citlivosti ISO s areatcí (v místech, kde se u filmovým modelů řady M nachází převíječ filmu) či lepší utěsnění proti vodě a prachu.

V ruce

Na první zvednutí vás překvapí, jak je přístroj těžký. On vlastně těžký není, 660g je váha obyčejné zrcadlovky střední třídy, ale zde je „kondenzována“ v kompaktní cihličce bez gripu (můžete si ale připevnit externí). Nechápejte to jako kritiku, 660g je na užívání dostatečně lehký přístroj a kovová kvalita se někde projevit musí. Jen nezvyk z „plastikových“ bezzrcadlovek podobné velikosti.

Druhý šok může neznalé fotoaparátů Leica čekat při obhlídce pracoviště fotografa, tedy zadní a horní strany přístroje. Kde jsou všechny čudlíky!?

Nikde, nejsou potřeba. Máte tu kolečko expozičních časů (8s – 1/4000s + B +A), volič ISO, spoušť, tlačítko vstupu do menu, přehrávání a živého náhledu. A samozřejmě šipky a nově i roller.

To stačí, věřte mi. Způsob práce s Leicou je jiný, než s DSLR a cílem výrobce je ji spíše zjednodušit. Však je také „pouze tři tlačítka“ marketingové heslo, které můžete slyšet v reklamním videu výrobce. Tlačítka jsou příjemně velká, jak dnes bohužel není zvykem.

A poslední šok nastane při pohlédnutí do hledáčku. Je veliký, nádherně světlý a okrajů nedohlédnete. Žádný „tunel“ jako u zrcadlovky. Komponuje se pomocí pomocných linek, které se přepínají dle ohniska (jde to i manuálně páčkou). Uprostřed je krásně čitelné okénko dálkoměru (které bude mít zarytý zrcadlovkář stále tendenci posouvat po snímku sem a tam, ale jaksi to nepůjde:-)). Zapomeňte také na náhled hloubky ostrosti, vše uvidíte tak, jak byste to viděli svýma očima a výsledný bokeh si prohlédnete až na náhledu na displeji. Pro uživatele TTL přístrojů je také nezvyk objektiv „čou­hající“ z rohu hledáčku.

Tento promo obrázek ze stránek Leicy neukazuje přímo M10, ale princip je stejný

Přístroj je krásně zpracován, tlačítka a voliče mají ukázkovou odezvu, hledáček je výborný a citlivá spoušť při expozici jen krásně zapřede. Srovnávali jsme na místě se staršími modely, M10 není hlučnější, jen zvuk je trochu vyšší.

Jinak není moc co hodnotit – slušný displej z živým náhledem a Focus Peakingem, jednostránkové seznamové menu ve stroze šedé…

Poslední zajímavost, která ale není novinkou modelu M10, je přístup k baterii a kartě pomocí sundání celého spodního panelu fotoaparátu. Proč? Proto. Takhle se „nabíjely“ filmové Leicy a když se to tak dělalo dřív, bude to tak i teď. Leica je hodně tradicionalistický výrobce…

Osobně bych Leicu M10 z fleku bral. Mít samozřejmě patřičný obnos „bokem“. Je to úplně jiný fotoaparát, než které jsem zvyklý používat, byť bezzrcadlovka s manuálními skly je tak na půli cesty. Tohle je však prostě jiný zážitek.

Fotky v plném rozlišení:

Fotky jsem fotil jak do JPEG, tak do RAW (.dng). Převedeno je v ACR ve standardním nastavení.

Objektivy jsme měli k dispozici Sum­marit-M 35mm f/2.5 a Zeiss 50mm f/2 ZM.

Pro informace najeďte myší nebo rozklikněte. Možný druhý rozklik pro originál. Zleva doprava, shora dolů: ISO 1600 RAW (Summicron), ISO 800 RAW (Zeiss), ISO 50000 JPEG (Zeiss), ISO 50000 RAW (Zeiss), ISO 320 RAW (Zeiss).

Summarit-M 1:2.5/35, LEICA M10, 35.00 mm, F, ISO 1600, 1/125 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW Zeiss 50/2, LEICA M10, , F2, ISO 800, 1/125 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW
Zeiss 50/2, LEICA M10, 50.00 mm, F2, ISO 50000, 1/4000 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, JPEG Zeiss 50/2, LEICA M10, , F2, ISO 50000, 1/4000 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW

Zeiss 50/2, LEICA M10, , F2, ISO 320, 1/125 s, WB Automatick?, kompenzace 0 EV, RAW

Závěrem

Z krátkého seznámení se závěry dělat nemají a závěry o Leice teprve ne. Můj dojem z fotoaparátu je však i jako pro ne-Leicaře, který měl Emko v ruce vždy jen krátce, pozitivní. Dokonce si ani nemyslím, že je fotoaparát předražený, jak se často tvrdí. Člověkohodina v Německu vyjde prostě dráž, než v Číně. Nehledě na podíl ruční práce. Ano, jistě by se něco podobného dalo vyrábět pásově, ale asi ne s podobnou precizností a smyslem pro detail. Možná to zní jako marketingové řeči ale ono to tak prostě je.

Kdybych chtěl modelu M10 opravdu něco vytknout (cenu tedy stranou), byla by to absence videa, USB a jen jeden slot na kartu. Vím, vše je cenou za nižší rozměry, ale video se hodí, USB je užitečné a dva sloty na kartu neocenitelná jistota pro profi-práci. Ale to je něco za něco. Pro koho jsou dva sloty, video nebo třeba AF důležité, nepůjde k Leice. Naštěstí je trh v tomto směru bohatý dost:-)

Aktualizace: Leica uvolnila nový firmware (1.3.4.0), který zkracuje prostoje mezi snímky při focení v LV, umožňuje listování v Menu po celých blocích, zavádí možnost prohlížení snímků přes nasazený EVF, přináší lepší (barevně odlišenou) indikaci místa na kartě a zvětšuje prostor pro nastavení v položce „Moje Menu“ až na 15 položek.

Více o Leice M10 si můžete přečíst na stránkách výrobce.

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších bezzrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze bezzrcadlovek.

    

Leica M10 lze pořídít v českých e-shopech za cenu od 174 990 Kč do 175 500 Kč (Zdroj: Heureka.cz) Porovnat ceny >>

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • E.B.E
    E.B.E
    16.02.2017 17:36

    ...ale závěr je, že za ty prachy si ho moc normálních lidí nekoupí (ale kdyby byl jeden volnej a za čtvrtinu, pamatujte na mě) :-)

  • Marek24
    Marek24
    16.02.2017 18:09
    Reaguje na E.B.E 16.02.2017 17:34:

    "To uznávám, ale jak Ti Jakub řekl a my ostatní pochopili, ukazoval něco..." - zobrazit celý komentář

    Pardon, ale fotka, na kterou jsem v úvodu reagoval, je na ISO 800 :-)

  • E.B.E
    E.B.E
    16.02.2017 18:14
    Reaguje na Marek24 16.02.2017 18:09:

    "Pardon, ale fotka, na kterou jsem v úvodu reagoval, je na ISO 800 :-)..." - zobrazit celý komentář

    A druhá na šestnáctset ...to já vím. Já mluvím spíš o fotkách z druhé recenze a nějak ti unikají souvislosti :-) Jakuba a jeho fotky nechme stranou. Já poukazuju na to, že foťák je jiná liga a určenej do jiných podmínek a jiný focení. Spíš ho využije kreativní a dokumentární fotograf za extrémních podmínek, než portrétní fotograf ve studiu :-)

  • Marek24
    Marek24
    16.02.2017 18:16
    Reaguje na E.B.E 16.02.2017 18:14:

    "A druhá na šestnáctset ...to já vím. Já mluvím spíš o fotkách z druhé..." - zobrazit celý komentář

    Dobře, nechme to už být, děkuji za vysvětlení :-)

  • E.B.E
    E.B.E
    16.02.2017 18:21
    Reaguje na Marek24 16.02.2017 18:16:

    "Dobře, nechme to už být, děkuji za vysvětlení :-)..." - zobrazit celý komentář

    Prosím

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (13)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram