Test fotoaparátu Ricoh GR II

Ricoh GR II je zatím poslední verzí "nadšeneckého" kompaktu s pevným širokoúhlým objektivem od Ricohu. Nabídne APS-C senzor, objektiv o eq. 28mm a světelnosti F2.8 a vejde se do kapsy od košile. Jak fotí a k čemu se nejlépe hodí? Dozvíte se v článku.

Úvodem

Dnes jsme se podívali na zub „profi kompaktu“ s pevným objektivem z dílny japonské značky Ricoh. Ačkoli ho u nás moc na ulici neuvidíte, není Ricoh žádný fotografický nováček (ve fotobranži dělá od r. 1936 a dnes vlastní třeba slavnou značku Pentax).

Kdo čtete mé recenze častěji, jistě víte, jak moc rád se u každého přístroje rozepisuji o jeho historii. Ani dnes neudělám výjimku a podíváme se nejprve, co řada GR vůbec je a na koho míří.

Kdo by tipoval, že řada GR je výdobytkem digitální doby a že kapesní kompakt s širokoúhlým objektivem je dílem současného trendu miniaturizace, pletl by se. První model Ricoh GR1 byl uveden r. 1996 a byl na kinofilm. Od té doby se mnohé změnilo, ale filosofie a design řady GR nikoliv – nabízí kvalitu „jako zrcadlovka“ v doslova kapesních rozměrech. Pokud se podíváte na GR 1 z roku 1996 a současný GR II o dvacet let později, snadno byste si je na první pohled spletli – kromě hledáčku u filmové verze je design téměř totožný až do takových detailů, jako je tvar tlačítka spouště. Posuďte sami (z Wikimedia):

Ač by mohl název naznačovat opak, mezi GR1 a GR II bylo ještě mnoho modelů s pevnými skly řady GR: Ricoh GR1s, Ricoh GR1v, Ricoh GR21, Ricoh GR Digital, Ricoh GR Digital II, Ricoh GR Digital III, Ricoh GR Digital IV a Ricoh GR. Pokud se vám zdá, že je pojmenování jednotlivých modelů trochu matoucí, tak se vám to nezdá:-)

Tyto přístroje byly a jsou ideálním doplňkem „velkého“ foťáku na reportážní práci či třeba na cestování. Díky pevným sklům nabízejí lepší kresbu než běžné zoomy na širokém ohnisku. V případě posledních modelů GR a GR II lze zcela bez zaváhání říci, že nabízejí lepší kvalitu obrazu než běžná (čti APS-C) zrcadlovka se základním objektivem. Za cenu absence optického zoomu, samozřejmě. Digitální zoom, tedy přesněji ořez na eq. 35mm a 47mm, zde je. Nedochází k interpolaci, je to skutečně „jen“ ořez, ale to je dobře. K čemu je? Oproti ořezávání v počítači má tu výhodu, že podle něj už můžete komponovat.

Ještě poznámka – tato recenze je z 90% platná i pro zájemce o starší model GR, který se liší absencí Wi-Fi a NFC a několika více méně drobnými odliš­nostmi (rychlejší max. čas závěrky při F2.8 u GR II, buffer na 10 RAWů místo 4, vylepšený náhled fotky v RAW…). Ten jsme nerecenzovali, takže to nyní napravujeme u „dvojky“.

Specifikace

název Ricoh GR II
typ fotoaparátu kompakt s pevným objektivem
objektiv 18,3mm (eq. 28mm) F2.8
rozsah ohnisek 18,3mm, předsádka 21mm, elektronický zoom 35mm a 47mm
optická konstrukce objektivu 7 členů v 5 skupinách, 2 dvojitě asférické, 1 LD
rozsah zaostření 30cm / 10cm (makro režim) – ∞
stabilizace ne
clona 9 lamel, rozsah F2.8 – F16
senzor APS-C CMOS (1.5× crop)
rozlišení 16,2Mpx
rozsah citlivosti 100–25600
procesor GR Engine V
rozsah časů závěrky 300s – 1/4000s (1/2500s při F2.8)
typ závěrky centrální
autofocus ano, detekce kontrastu
sériové snímání 4 fps (až 10 RAW, JPG neomezeně)
vestavěný blesk ano, GN 3
externí blesk ano, přes sáňky, bezdrátové odpalování blesků Pentax
vestavěný ND filtr ano
video ano, Full HD 30p, stereomikrofony
hledáček ne
externí hledáček ano, optický (GV-1)
displej pevné nedotykové LCD, 3", 1 230 000 bodů
Wi-fi, NFC, GPS ano, ano, ne
paměťové médium SD (/HC, /XC), 1 slot
výdrž na baterii 320 snímků (CIPA)
rozměry 117 × 83 × 35 mm
váha 251g i s baterií (DB-65, li-ion, 1250mAh)

Konstrukce a ovládání

Fotoaparát je malá černá cihlička dalo by se říci až „industriálního“ designu. Nenápadně, ale o to pečlivěji, zahrnuje designové prvky svých filmových předchůdců z 90 let, což má za následek charakteristické proporce řady GR.

Zpracování je příkladné. Nic nevrže, neviklá se atd. Jediná má výtka tak směřuje k prstencové krytce bajonetu, který je kolem objektivu a slouží pro uchycování předsádek. U mnou testovaného kusu šla až moc lehko sundat, takže si dovedu představit, že jí časem ztratím. Ne, že by tím funkčnost fotoaparátu nějak utrpěla, jen se budou v zubech bajonetu chytat nečistoty.

Ergonomii fotoaparátu lze hodnotit těžko – kdo vyžaduje mít knoflík na všechno, masivní grip a snadno přístupné ovládací prvky, zvolil si s Ricohem GR II špatnou třídu fotoaparátů. Kapesní kompakty budou vždy kompromisní řešení a třeba s rukavicemi jde pohodlnost ovládání samozřejmě rapidně dolů.

Snaha o skladnost se projeví i u takových detailů, jako je společný vstup k baterii i kartě, přičemž karta je na straně pantů. To je řešení, které obecně rád nemám, protože se karta vysunující se rovnoběžně s otevřenými dvířky blbě vyndavá.

Kompaktní rozměry nejspíš způsobují i to, že je závit stativu mimo osu objektivu (blíže ke gripu).

Výsledek těchto dvou kompromisů? Našroubujte destičku stativu a nevyměníte ani kartu, ani baterku… Kompaktní konstrukce se podepsala i na absenci závitu pro filtry na objektivu či přítomnosti pouze vestavěné lamelové krytky.

Pokud se však podíváme na rozměry aparátu (117 x 83 × 35 mm), je vše odpuštěno. Popravdě si ani nedovedu představit, že by takový přístroj mohl být menší. Zde patří Ricohu uznání. Pokud je pro vás dobrá ergonomie důležitější, než malé rozměry, nezbývá než opakovat – tohle není přístroj pro vás. Pokud je tomu naopak, těžko seženete lepší.

Minimalismus výrobce se projevuje i v balení, kde nedostanete klasickou nabíječku baterií, ale jen USB kabel a Ricoha si tak nabíjíte jako kupříkladu mobil. Že to není u fotoaparátů praktické asi nemusím rozebírat. Naštěstí lze nabíječku dokoupit.

Testem trpělivosti je pak ruční ostření. Ne, že by širokoúhlý objektiv vyžadoval precizní ruční ostření, nebo že by při reportáži či na cestách člověk ruční ostření tak potřeboval… ale ve chvíli, kdy se rozhodnete ho použít, vězte, že to nebude procházka růžovou zahradou. Za prvé, náhled malé „lupy“ pro ruční ostření je jen interpolovaný, ne přiblížený, takže použít ho k preciznímu ostření nejde. naštěstí lze přepnout do plnohodnotného zvětšení náhledu, ale vyžaduje to trochu snažení. Na Fn1 si nastavíte „FA/Přesunout cíl“. Poté po stisku Fn1 stiskněte Fn2. Třetí řádek tabulky, která se objeví, je „Nastavení zvětšení“. Doklikáte tam a dáte „Zvětšit vše“. Náhled pak není jen rozkostičkovaný čtvereček uprostřed, ale regulérní zazoomovaný náhled. Opustíte jej opět tlačítkem „mínus“ na voliči +/-. Prostě balada:-)

Samotné ruční ostření pak probíhá „po drátě“ pomocí kolébkového tlačítka +/-, což je samozřejmě ten nejhorší možný způsob.

Nechci být na milého Ricoha zlý, je to úžasně příjemný fotoaparát, který můžete vzít všude s sebou. Tyto nedostatky se všeobecně vztahují na podobné malé přístroje a je dobré na ně poukázat – protože cílovým publikem podobných přístrojů budou majitelé DSLR kteří chtějí „něco malého k tomu“. Pak je dobré vědět, na co se připravit a co s přístrojem půjde hůř.

Obrazovka a Menu

Jediným zobrazovačem fotoaparátu je displej s úhlopříčkou 3 palce a rozlišením 1 230 00­0 bodů. Je jemný, ostrý a dobře čitelný i na slunci. Což je dobře, protože přístroj nemá žádnou možnost elektronického hledáčku. Na druhou stranu není výklopný (na což jsem osobně zvyklý, ale asi by to přidávalo tloušťku) ani dotykový (vzhledem k titěrným ikonkám a popiskům v menu by to bylo k ničemu).


Kdo nemá s Ricohy předchozí zkušenost, bude možná zmaten i při vstupu do menu. Je trochu netradiční, strohé a plné maličkých písmenek. Na druhou stranu je zde všechno, co zde být má a je to rozděleno mezi pouhé tři záložky. Do těch jsou všechna nastavení správně logicky umístěna (ne jako u Sony, například).

První je „Shooting“, případně „Playback“ (záleží, odkud vstupujete), kde najdete fotografická/proh­lížecí nastavení. Druhé je „Key custom functions“, kde nastavíte ovládací prvky (chování knoflíků) a třetí je „Setup“, kde najdete provozní nastavení. A to je celé.

Níže najdete náhledy jednotlivých meníček. Nořit se do nich podrobně by bylo zdlouhavé a nezáživné. Pokud máte k menu nějaký podrobnější dotaz, vyžijte prosím diskusi pod článkem (snímky jsou z černobílého manuálu, ve skutečnosti je menu černo-žluté):

Co bych rád „vypíchl“ a tedy pochválil, je nastavení redukce šumu při vysokém ISO. Zde by se mohli (a měli!) ostatní výrobci od Ricohu učit. Podobně, jako to mají i zrcadlovky Pentax – kterážto divize Ricohu patří – můžete si nastavovat sílu redukce šumu pro jednotlivé úrovně ISO zvlášť v několika úrovních síly.

Jinými slovy tedy neexistuje (jak tomu bývá jinde), že když si nastavíte redukci šumu silnou, přijdete o detaily na nízkých ISO a když moc slabou, bude vysoké ISO moc zašuměné. Prostě si redukci pro nízké ISO vypnete, pro střední hodnoty ISO dáte slabou a pro vysoké ISO silnou. Paráda, kéž by to byl standard:-(

Možná si řeknete, že fotíte do RAWu a je vám to jedno. Ale pokud používáte konvertor, který umí číst tato metadata (tedy ten od výrobce), ušetří vám to práci, protože se převod nastaví dle toho. Další věc je, že třeba Reuters odmítlo přijímat od fotografů na volné noze fotky vyvolané z RAWů, takže pokud fotíte pro Reuters, bude tato funkce pravým požehnáním:-)

Co bych „vypíchl“ dále je, že i když fotíte pouze do RAW, fotoaparát nerozkostičkuje náhled při zvětšení jako to dělal GR I. Který že se to píše rok?:-)

Autofocus

AF je za dobrého světla velmi svižný. Trápí ho ale to, co všechny systémy postavené na bázi detekce kontrastu: když ubude světla, AF přestává stíhat. Podobně mu nedělá dobře průběžné ostření. Ale nebojte, Ricoh myslel i na toto. Připravil hned několik režimů ostření, které nám mohou pomoci. Pro situace, kde AF nestíhá, můžeme přepnout do zonálního ostření, neboli fixfocusu, neboli, jak to nazývá Ricoh, Snap focus.

Je to ekvivalent toho, když na zrcadlovce nastavíte na objektivu manuálně fixní zaostřenou vzdálenost a pak už jen měníte hloubku ostrosti pomocí clony. Na kompaktech to pochopitelně dělat takto nejde, nicméně Ricoh to touto funkcí umožnil. Nastavíte si fixní zaostření, na které má fotoaparát přeostřit před každou expozicí a stupnice na displeji vám ukazuje rozsah vzdáleností, které budou dostatečně ostré. Při kontaktní reportáži si třeba nastavíte 1m, zacloníte a nemusíte se starat. Foťák vždy zaostří právě na 1m a hloubka ostrosti pokryje rozdíl.

Příslušenství

Pro koho je 28mm příliš „úzké“, má možnost pořídit si širokoúhlou předsádku Ricoh GW-3 (+adaptér GH-3), která rozšíří úhel záběru na 21mm.

K Ricohu GR se sice nedělá elektronický hledáček, ale existuje optický GV-1, který má úhel záběru 21mm s vyznačním rámování pro 28mm. Zakládá se do sáněk, kam jinak patří blesk (třeba Ricoh GF-1).

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    Autor
    23.01.2016 20:38
    Reaguje na Pavel_P 23.01.2016 11:26:

    "a co problém s prachem a těsněním jak se vyskytoval u GR?..." - zobrazit celý komentář

    U testovaného kousku jsem prach na snímači ani jinde nepozoroval, ale za prvé nevím, kdo a jak dlouho ho měl přede mnou, za druhé jsem neměl dost času zaprášit si ho sám:-)

  • Pavel_P
    Pavel_P
    24.01.2016 14:15

    Myslel jsem to spíše tak, zda jste o tomto problému u GR II neslyšel. Pátral jsem, ale zatím jsem stížnosti na problémy jako byly u GR neslyšel ...

  • Jakub Súkeník
    Jakub Súkeník
    Autor
    25.01.2016 09:15

    Stížnosti na GR II jsem nenašel, diskuse, kde se k tomu majitelé přístrojů vyjadřují se většinou usnesou na "tak to asi vylepšili"...:-) Ale oficiální vyjádření výrobce chybí.

  • Pavel_P
    Pavel_P
    25.01.2016 15:13
    Reaguje na Jakub Súkeník 25.01.2016 09:15:

    "Stížnosti na GR II jsem nenašel, diskuse, kde se k tomu majitelé přístrojů..." - zobrazit celý komentář

    Hm, to jsem právě taky četl. Díky.

  • tencosiudělilban
    tencosiudělilban
    19.03.2016 19:11

    Mě osobně se teda dost líbí ...pokud si ovšem odmyslím cenu. Asi mám rád klasiku, kvalitu...jen musím někoho okrást :-)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (9)

Tisknout článek

Tip na článek

Aktuální FotoSoutěže Galerie FotoAparát.cz
Aktuální FotoSoutěže Galerie FotoAparát.cz

Každý mě­síc se mů­žete zú­čast­nit ně­ko­lika sou­těží v naší ga­le­rii. Každá má při­tom trošku jiná pra­vi­dla, sou­těž Okem Pro­fe­si­o­nála hod­notí zku­šený fo­to­graf, o ví­tě­zích dvou­mě­síční sou­těže roz­ho­du­jete sami svým bo­do­vým hod­no­ce­ním a Téma dne si ur­ču­jete sami a má uni­kátně pouze slovní hod­no­cení.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram