FotoÚpravy - Oprava optických chyb objektivů

Fotografická technika se sice stále zdokonaluje a výrobci dělají stále lepší fotoaparáty se stále lepšími výsledky, ale zvláště fyzikálních omezení se nikdy úplně nezbaví. A právě „vady“ objektivů způsobené fyzikálními vlastnostmi optické konstrukce a materiálů, se na fotografii projevují docela nepříjemně. Naštěstí lze část z nich relativně dobře odstranit při zpracování fotografie v PC.

Nezáleží na tom, zda máte zrcadlovku se špičkovými objektivy, nebo fotoaparát v mobilním telefonu. Prakticky každý objektiv je soustavou čoček, a jako takový má nějaké fyzikální vlastnosti – a tím i chyby. Dokonalý objektiv neexistuje. U lepších objektivů mohou být vady v obraze téměř neznatelné, takže se je ani nevyplatí opravovat. U horších fotoaparátů jsou chyby často tak výrazné, že ani opravit nejdou.

V zásadě se ve fotografii lze setkat s několika chybami objektivů: vinětací, chromatickou aberací a zkreslením. Jak tyto chyby vypadají, jak vznikají, a jak se jich zbavit?

Vinětace

Vinětace je jednoduše ztmavení v rozích fotografie. Vzniká tak, že k okrajům snímků se dostane méně světla, než k prostředku. Mohou za to buď fyzikální vlastnosti objektivu, konstrukce kdy paprsky směřující ke krajům snímku procházejí silnější vrstvou optického materiálu a jsou částečně pohlceny, nebo jednoduše něco, co okraje záběru zastíní – například nevhodná sluneční clona nebo filtr. U digitálních fotoaparátů může vinětace vznikat také na snímači. Paprsky u krajů fotografie směřují na snímač pod menším úhlem, a část se jich na světlocitlivé buňky utopené v elektronice nezachytí.

Díky způsobu jakým vzniká, se dá vinětace omezit už při fotografování. Stačí zaclonit o několik kroků. Paprsky procházející objektivem nevyužijí díky cloně celý průměr objektivu, vyhnou se okrajovým a problematickým částem, a na snímač dopadají kolměji.

Ať je příčina jakákoli, následky – tmavé rohy snímku – se dají napravit v každém lepším fotoeditoru. Většina nabízí přímo filtr nebo nástroj na odstranění vinětace. Například v editoru Zoner Photo Studio najdete tento nástroj v menu „Vylepšit > Vinětace…“. V Adobě Photoshop je rovnou celý balík nástrojů „Korekce objektivu“ nacházející se ve filtrech, který řeší i další vady objektivů. Ať už používáte jakýkoli program, v zásadě jsou v okně pro odstranění vinětace vždy dva důležité posuvníky: síla efektu a rozsah. Síla efektu určuje, jak moc se okraje fotografie zesvětlí (nebo ztmaví – to se občas využívá pro přidání vinětace a ozvláštnění fotografie). Rozsah nastaví, kam až směrem do středu snímku zesvětlení (ztmavení) dosáhne. Nalezení správných hodnot je vizuální záležitostí. Dva posuvníky nejsou mnoho – nejprve si nastavte sílu tak, aby světlost rohů odpovídala středu snímku. Pak měňte rozsah, dokud nebude přechod mezi středem snímku a zesvětlenými rohy neznatelný.

Důležitý je tedy vizuální pocit z fotografie, žádný program vám přesně nevypočítá, jaká vinětace na konkrétní reálné fotografii je (byť například Photoshop CS5 má databázi s průměrnými hodnotami pro různé objektivy). Je tedy jasné, že když je scéna natolik složitá, že vinětaci nevidíte, nemá ani smysl korigovat ji. Naopak v plochách, na obloze, na zdech a podobně, je vinětace viditelná dobře. Jen jste na její přítomnost na fotografiích zvyklí a uniká vám. Zkuste odstranit vinětaci, a až pak si uvědomíte, že na snímku celou dobu byla.

Chromatická aberace

Chromatická aberace je vada, která se projevuje barevnými okraji kontrastních hran, zvláště na okrajích fotografie. Typicky se s ní setkáte ve větvích stromů. Černé větve vyfotografované proti obloze mají na jedné straně fialové, na druhé straně azurové okraje.

Za vznik aberace může lom světla na hranách optických členů v objektivu. Určitě znáte fyzikální pokus s paprskem bílého světla procházejícím skrz hranol a rozkládajícím se na celé barevné spektrum, nebo alespoň obal alba The Dark Side of The Moon skupiny Pink Floyd. Podobně i každá čočka v objektivu rozloží paprsek světla na spektrum. A čoček mohou být v objektivu desítky. Výrobci pak používají materiály s nízkým rozptylem a opačným indexem lomu, aby vznikající aberaci korigovali – více či méně úspěšně.

Aberace je komplikovaná chyba. Posun barevných okrajů totiž směrem ke krajům sílí, a zároveň je vždy orientovaný od středu ke krajům. Směr posunu barevného okraje se tedy mění a není po celé ploše stejný – nelze ho jen tak posunout zpět. Bez specializovaného nástroje nemáte téměř šanci. Ovšem v lepších programech nástroj najdete. V Zoner Photo Studio v menu „Vylepšit > Chromatická vada…“, v Adobe Photoshop opět ve filtru „Korekce objektivu“. A opět máte dva posuvníky. Chromatická vada se totiž může projevovat buď červeno-azurovým okrajem, nebo modro-žlutým. A nebo kombinací obou. Takže tady je opravdu jediná možnost. Zkoušet posouvat posuvníky a postupně najít ty správné hodnoty pro daný objektiv a ohniskovou vzdálenost (databáze objektivů v Adobe Photoshop není vždy spolehlivá).