Test fotoaparátu Olympus E-420

Obrazový senzor a zpracování obrazu – V těle OLYMPUS E-420 je použit nově vyvinutý 11,8 Mpx (10 Mpx efektivních) Live MOS senzor o velikosti obrazového pole 17,3mm x 13mm. Senzor je optimalizován pro 4/3 systém, pro použití širokoúhlých objektivů i teleobjektivů. Je vybavený filtrem primárních barev (RGB), IR filtrem a anti-prachovým filtrem (Supersonic Wave Filtr ). Obraz je zpracováván technologií TruePic III. Barevné profily lze volit mezi sRGB / Adobe RGB. Lze zvolit pět úrovní saturace, ostrosti a kontrastu, tři úrovně gradace snímku (High key, Normal a Low Key) a samozřejmě je také možné snímek zpracovat jako černobílou fotografii, případně jako tónovanou fotografii v sepiovém odstínu. Citlivost je nastavována automaticky od ISO 100 do ISO 1600 (i při aktivovaném blesku), nebo manuálně na hodnoty ISO 100, 200, 400, 800, 1600. Celý proces je doplněn o funkci Pixel mapping k programovému přemostění nefunkčních pixelů senzoru a možností zapnutí NR – redukce šumu a šumového LPF filtru. Zpracovaný obraz je na paměťové médium ukládán v novém formátu ORF (RAW), nebo JPEG -SHQ, HQ, SQ a SQ v šesti velikostech a komprimaci 1/4,1/8 a 1/12. Uložení ve formátu ORF je možné doplnit o uložení stejného snímku ve formátu JPEG.

Zaostřování a LCD displej – Olympus nazývá tento systém TTL Phase Difference Detection systém se třemi zaostřovacími body, u E-420 doplněný o systém, pracující s porovnáním kontrastu, známý z kompaktů, s jedenácti zaostřovacími body. Spolehlivě by měl pracovat v rozmezí 0 – 19 EV (ISO 100). S ostřením nebyly vážné problémy ani v přímém protisvětle, ani při nízké hladině osvětlení. Na nekontrastních plochách se občas problém s ostřením vyskytl, což je pochopitelné. AF Systém umožňuje jednotlivé zaostření, kontinuální ostření, manuální ostření a kombinace manuálního ostření s jednotlivým, nebo kontinuálním AF. Ostřící zóny můžeme volit automaticky nebo ručně, aretace zaostření se provádí namáčknutím spouště. Celý systém je doplněn vypínatelným AF iluminátorem (pomocným osvětlením realizovaným sérií záblesků). Při živém náhledu můžeme volit mezi oběma systémy zaostřování, funkčnost systému porovnání kontrastu je omezena typem objektivu. To lze v menu zohlednit volbou typu objektivu. Celý systém je v E-420 doplněn o funkci „detekce tváře“, známou z kompaktů. Při aktivaci této funkce je rozpoznána lidská tvář na snímku, fotoaparát na ní zaostří a optimalizuje nastavení pro dosažení jejího nejlepšího zobrazení.

Vrátím se k ručnímu zaostřování (viz animace). To je u E-420 stejné, jako u předchozích SLR E-systému. Ostří se prstencem objektivu, který krokově ovládá přes tělo fotoaparátu AF motorek objektivu pohybující optickou soustavou na požadovanou stranu. Obraz na matnici je úplně stejný, jako u E-410. K pohodlněj­šímu zaostřování na matnici lze pořídit příslušenství Eyecup ME-1, které po nasazení na hledáček zvětší obraz o 20%. Neměl jsem však možnost je vyzkoušet.

Barevný TFT LCD antisluneční displej (Hyper Crystal LCD Panel) se 230 000 px a úhlopříčkou 6,9cm je též nový. Obraz na něm je ostrý a jasný. Jeho zobrazení můžeme doplnit o měrný kříž, nebo síť kolmic pro udržení horizontu nebo svislic. Jas displeje i jeho barevné vyvážení můžeme nastavit v patnácti krocích podle svých požadavků.

Hledáček – TTL pentaprismatický hledáček E-420 je klasicky umístěný, vybavený účinnou dioptrickou korekcí od –3 do +1 dioptrie. V hledáčku s pevnou matnicí jsou k dispozici tyto informace: AF zóna (vyznačená), AE zámek, AF vysvícený bod, měření expozice, expoziční režim, rychlost závěrky, hodnota clony, vyvážení bílé, indikátor úrovně kompenzace expozice, blesk, stav baterie, režim záznamu, počet zbývajících snímků. Bez přerušení je tedy fotograf informován o nejdůležitějších údajích. V TTL hledáčku je na matnici vidět 95% ze skutečně zabíraného snímku při zvětšení 0,95×. Hledáček je vybavený krytkou EP-4, pro zaclonění světla vstupujícího do hledáčku. To by mohlo zkreslit výsledky měření, není-li u hledáčku oko (typické je fotografování ze stativu se sluncem v zádech). Na hledáčku je nasazena gumová očnice. S hledáčkem se pracovalo celkem dobře, za špatných světelných podmínek se mně zdál hledáček se základním zoomem trochu tmavší, ovšem při použití optiky se světelností 2,8 a větší je hledáček plně použitelný i k manuálnímu zaostřování.

Vestavěný blesk – Vyskakovací blesk je umístěn nad hranolem. Od vestavěného blesku můžeme očekávat všechny běžné zábleskové režimy: Automatický (automatická aktivace při špatném světle), Snížení jevu červených očí, Doplňkový (vnucená aktivace), Synchronizace s delší expozicí, Synchronizace s delší expozicí + redukce červených očí, Vypnutý. Užitečná je také volitelná synchronizaci na 1., nebo 2. „lamelu“ (dlouhý čas + blesk při otevření nebo zavření závěrky). E-420 umožňuje nastavení korekcí blesku. Blesk je synchronizován při x synchronizaci. Jeho výkon, směrné číslo cca 12, stačí pro přisvětlení, rodinné snímky a snímky v menších prostorách. Vyhovuje jako přisvětlení v protisvětle, i pro tzv.“noční portrét“. Externí systémový blesk Olympus lze nastavovat ve stejném rozsahu, jako blesk vestavěný. E-420 může ovládat přes záblesk vestavěného blesku další, touto funkcí vybavené zábleskové přístroje, nejlépe od Olympusu. Použít můžeme též starší blesky, vybavené pouze středovým kontaktem, ale nebudou spolupracovat s elektronikou E-420.

Vykrytí scény vestavěným bleskem je standardní, při spodní hranici ohniska jsou rohy tmavší, ale na výsledných snímcích to příliš rušivě nepůsobí. Kdo z nějakého důvodu potřebuje vyšší výkon, nebo ovládání ateliérového zábleskového systému, může použít externího připojení blesku do sáněk se středovým kontaktem a s kontakty pro systémové blesky OLYMPUS FL-20, FL-36, FL-50 a makro blesky profesionální řady Olympus E-System – SRF-11 (kruhový blesk) a STF-22 (Twin blesk) s adaptérem FR-100.

Objektiv – K testu E-420 jsem měl zapůjčen tzv. „Pancake“ objektiv 2,8 / 25 „dlouhý“ 23,5 mm, „těžký“ 95g s nejkratším zaostřením od 20 cm. Jde v podstatě o známou pevnou základní „padesátku“ s extrémně krátkou stavbou těla. Jeho výkon je odpovídající pevnému objektivu, kresbou bych si jej dovolil přirovnat ke klasickému profesionálnímu zoomu 14–54/2,8–3,5. Dále jsem měl k dispozici dva objektivy známé z testu E-400. Základní ED 14–42mm 1:3.5–5.6 a tele ED 40–150mm 1:4.0–5.6. Byly popsány již u E-400. Mají menší světelnost, kresba je však výborná. Obvyklé je malé soudkovité zkreslení na širokém konci objektivu, na nejdelším konci je zkreslení neznatelné. Kvality optiky těchto objektivů využijeme plně teprve zpracováním formátu ORF (RAW).