Jak na fotografování aktu

Fotografování v exteriéru nebo ateliéru.

Takže s modely už pracovat umíme a můžeme se vrhnout rovně na praxi. Jak jsem už psal, doporučuji župan ať už do ateliéru, ale především ven! Občas se totiž nevyhnete tomu, že budete fotit na poněkud více navštěvovaném místě a čumilů bude okolo víc než dost. Když se pak chudák modelka musí oblékat pokaždé do všeho co má, za chvíli vás bude takřka nenávidět, kdežto župan je velmi efektivním řešením.

Fotografování v exteriéru

Jak jsem již psal výše, můžete samozřejmě improvizovat, ale přeci jenom je lepší mít alespoň nějakou představu o místě kde budete fotit. Je dobré vědět v jakém postavení se nachází slunce v určitou denní dobu, pakliže chcete fotit za přímého slunečního světla. V tomto případě bych doporučoval nějakou tu odraznou desku na zmírnění stínů, nejlépe kruhovou, skládací, typu 5v1. Kupříkladu firma Walimex dodává tyto odrazné desky až do průměru 150cm za velmi solidní cenu. Jedna takováto sada vám nabízí difuser, černou, bílou, zlatou a stříbrnou desku. Jediný problém je v tom, že je obtížné použití difuseru a desky zároveň, neboť vypínací pružina je jen v difuseru a ostatní se na ní natahuje (údajně se prý dá dobře použít pružných skládacích tyček užívaných při stavbě kupolových stanů).
Já osobně ale preferuji rozptýlené světlo, takže zalejzám spíš do stínu a nebo čekám, až bude pod mrakem. Jinak se příliš nedoporučuje ostré polední světlo, kdy je slunce velmi vysoko a vznikají nám tak stíny pod nadočnicovými oblouky, takže oči jsou ve stínu pod nosem, bradou, prsy atd. Když už světlo sluneční, nejlépe ráno nebo večer. Bude nám velmi pěkně bočně modelovat a vrhat dlouhé stíny do krajiny. To vše ale prostě a jednoduše záleží na tom, co zrovna máte v plánu. Jsou i případy, kdy dvě fotografie snímané za zcela stejných podmínek mohou působit naprosto odlišně, záleží jen na využití prostředí!

Především je důležité najít si ten správný záběr a zvolené ohnisko. Je velmi těžké mluvit obecně o tom, jak fotit venku.
Velmi dobře působí například nízko položený horizont, použití kratšího ohniska a umocnění prostoru, kontrast měkkých tvarů těla s nějakou hrubší texturou atp.

Je také třeba se dobře podívat, co vše by nám v záběru mohlo překážet, a proto tuto oblast „vyčistit“. Jedná se o napadané klacky, trsy uschlé trávy, ale kupříkladu i o nějaký ten nálet, v potoce bývá mnoho naplavenin no a samozřejmě žijeme v době, kdy je pravděpodobné, že budeme po druhých uklízet i odpadky.
Dále je potřeba mít na paměti, že budeme-li modelku válet někde na kamení, vzniknou nám opravdu velmi rychle otlačeniny a až ji budeme chtít otočit, máme smůlu nebo potom strávíme spoustu času retušováním. Stejně tak venku nebudeme mít mnohdy tolik času si s modelkou sednout a čekat až zmizí otlaky od spodního prádla, proto je dobré zvolit již na cestu volnější oblečení a „naostro“.
Rozhodně bych se vyvaroval jakýchkoliv doplňků jako třeba deka na které model leží, boty protože nechce být bos a podobně. Občas je to sice trochu „mučení“ (ale jak jsem psal, vše má své meze a pokud model nesouhlasí, rozhodně ho nenutíme), ale pokud se dílo podaří, věřte, že model bude spokojen a trn v patě vám odpustí.

Fotografování v ateliéru

Focení v aťasu vám už dává možnost uzpůsobit si fotografii do nejmenšího detailu tak, jak vy chcete. Volba modelu, pozadí, osvětlení, pózy a kompozice, to vše je ve vaší režii – na rozdíl od exteriéru, kde je třeba se do jisté míry přizpůsobit.
V první řadě je asi dobré zmínit nějaké to vybavení. Věřte tomu nebo ne, ale mnohdy stačí obyčejný obývací pokoj, tma, černý hadr a na výsledku nikdo nepozná, že je fotografie dělaná doma na gauči. Občas dokonce můžete interiér vhodně využít, pozor ovšem na rušivé prvky v obraze (opět je třeba si prostor adekvátně „vyčistit“)!
Proto je dobré pokusit se alespoň o jakýsi improvizovaný domácí atelier. Stačí nám jedna volná stěna a alespoň trochu prostoru – přesněji řekněme stěna cca 2m a odstup od modelu kolem 3m (mnohdy samozřejmě stačí mnohem méně). Bude-li stěna bílá bez vzoru, máme vyřešené bílé pozadí, pakliže není v plánu fotit celou postavu. Na to se dá použít bílá látka, ale je těžké udržet ji bez faldů, které pak opět musíme retušovat. Klasické papírové fotopozadí je dost drahé, a proto doporučuji návštěvu papírnictví kde mají klasickou čtvrtku na roli šíře 1,5m a na délku bude stačit cca 3m. Jako černé pozadí už se dá látka použít celkem bez problémů, pokud budete chtít ovšem různé odstíny, bude přece jenom lepší zainvestovat. Jako poslední možnost při ČB aktu se dá jako šedé pozadí použít klasický „baličák“, také prodávaný jako metráž z role šíře 1,5m.
Dalším problémem je osvětlení. Jelikož je tento článek určen začínajícím nadšeným fotoamatérům, kteří nemají s tímto žánrem zkušenosti, je nesmyl řešit zde zábleskové osvětlení. Já osobně doporučuji klasické stavební halogeny 500W prodávané po dvou na stojanu. Cena ze jeden takovýto stojan se pohybuje cca kolem 1000 Kč, takže celá sestava dvou stojanů (4×500W) + reklamní deštníky bez potisku o průměru někde kolem 130cm cca 100 Kč za kus, se nám potom pohybuje někde kolem 2200 Kč, což je poměrně přijatelná cena – pozor ovšem na velmi vysokou teplotu světel a na elektroměr se radši ani nedívejte – 2kW něco poberou.
Jak svítit, už je jen na vás. Musíte se dívat a sami se snažit naučit se pracovat se světlem. Zjistíte například, jaký je rozdíl při svícení stejně intenzivním světlem ze stejné vzdálenosti od modelu a při nastavení stejných expozičních hodnot v závislosti na úhlu, pod jakým světlo dopadá na tělo modelu, respektive pod jakým úhlem se od něho odráží do objektivu. Budete-li svítit napřímo, bude světla zdánlivě méně nežli při svícení z boku a při svícení zezadu dokonce zjistíte, jak dokáže být kůže lesklá a budete velmi silně podexponovávat – toto ovšem nejlépe zjistíte sami při práci a velmi rychle si vše osvojíte. Je třeba si hlídat vržené stíny a přepaly!!!

Více už je asi opravdu jen a jen na vás … přeju dobré světlo ;)

Závěrečné úpravy, právní a morální stránka věci.

Nakonec si řekneme něco o úpravě fotografií a o tom, jak a za jakých podmínek vlastně smíme s fotografiemi nakládat.
Co se týče úprav fotografií, já osobně ve většině případů preferuji finální ČB úpravu. Příliš ale nedoporučuji použití přednastavení ČB už ve fotoaparátu, obzvláště ne v exteriéru. Fotoaparát provede pouze desaturaci a výsledkem je nakonec více méně ve většině případů „šedivka“, na které je pak třeba upravit kontrast pomocí úrovní, ale celkové rozvržení tonality je již dáno. V případě, že fotíte v barvě, je výborným způsobem převod do ČB pomocí míchání kanálů nebo pomocí výpočtů – rozhodně to ale nepřehánět s červeným kanálem, pokud nechcete mít tělo placaté a obličej kupříkladu takřka bez rtů, a stejně tak s modrým, pokud nechcete mít tělo „kropenaté“.
Hodně často bývá dnes používáno takzvané „žehlení“. Jedná se o odstranění šumu dokonalým vyhlazením se zachováním hran. Já osobně tuto techniku používám také, ale doporučuji její použití velmi střídmě. Stejně tak bělení očí. Obě tyto techniky doporučuji dělat tak, že si jednu vrstvu zkopírujeme na druhou, upravíme ji a nakonec zvolíme vhodné prolnutí tak, aby tento zásah nebyl nijak extrémní.
Velmi často také pracuji s výběrem přes rychlou masku a poté lokálními úpravami úrovní, čímž si mnohdy tak trochu dokresluji světlo – to ale doporučuji spíše uživatelům, kteří mají zkušenosti s klasickou valérovou kresbou jako takovou!

Co se týče právní stránky věci je obecně známo, že fotografované osobě musí být nejméně 18 let – je-li mladší, potřebujeme písemný souhlas zákonných zástupců nezletilé osoby. Fotografovaná osoba musí dát samozřejmě souhlas s veřejnou publikací a nejlepší variantou je podepsaní smlouvy, ve které jsou přesně sepsané podmínky za jakých a jak smí být s fotografiemi nakládáno. Modelu se kupříkladu nakonec nemusí líbit výsledek, může být nespokojen například s tím, jak na fotografiích vypadá jeho tělo. Tímto způsobem se vyhnete například i případu, kdy se model po určité době rozhodne, že by mohl být fotografiemi kompromitován a požádá vás, aby byly smazány. Jestliže máte ve smlouvě uvedeno, že model souhlasí s umístěním fotografií ve vašem portfoliu, má jaksi smůlu, neboť je jen na vás vyhovíte-li mu, nebo ne. Tady už ale přichází ke slovu spíše morální stránka věci. Také už jsem mazal nějaké fotografie, ale vždy takové, kde byl model jasně poznatelný! Pakliže ovšem byly fotografie zhotoveny takovým způsobem, že postrádají charakteristické znaky, podle kterých je model rozpoznatelný, nebude poté názor fotografované osoby rozhodující. Je to škoda, že si tolik lidí nedokáže stát za tím, pro co se již jednou rozhodli!

Každopádně by bylo zajímavé, kdyby na tento článek někdo navázal pokud možno co nejpodrobnějším popisem právní problematiky, týkající se tohoto tématu!