Formáty digitálních souborů
Volba formátu je jedno z klíčových rozhodnutí, které musí fotograf pracující digitálně učinit. Tato volba ovlivňuje kvalitu při zpracování digitálních souborů. Při dlouhodobém uložení v některých formátech se může stát, že je po několika letech budete jen obtížně číst, protože nebude k dispozici software, který to bude umět. V článku najdete důležité charakteristiky všech běžně používaných formátů.
BMP (Microsoft Windows BitMaP)
Formát není pro fotografy příliš vhodný pro omezené schopnosti –
hlavní nevýhodou je neschopnost přiložit barevný profil, dále nemožnost
ukládat vrstvy, kanály, 16bitové snímky, … Jeho výhodou je rychlost při
načítání a ukládání a velké množství aplikací, které s ním umí
pracovat. Data jsou buď ukládána nekomprimovaná nebo s poměrně
neefektivní RLE kompresí. Přesto se s ním v praxi potkáme, např. pokud
si necháme naskenovat filmy na digitálním minilabu Fuji Frontier.
PSD (Adobe PhotoShop)
Jedná se o nativní formát Adobe Photoshopu, který má spolu s TIFem
nejširší možnosti:
obrázky můžeme mít uložené v barevné hloubce 1, 8, 16 bitů na barevný
kanál, v RGB, ve CMYKu, ve stupních šedi, v indexové barvě, v duplexu,
triplexu a kvadruplexu;
můžeme ukládat obrázky s vrstvami, s alfa kanály i s kanálem přímé
barvy;
můžeme mít vložený ICC profil.
Protože ho v současnosti nahrazuje TIF (kromě ukládání v duplexu,
triplexu a kvadruplexu) a v aplikační podpoře překonává, nemá jeho
užívání praktické opodstatnění.
Photoshop EPS (Photoshop Encapsulated PostScript)
Formát EPS je variantou jazyka PostScript. Ten pomocí příkazů popisuje
vzhled vektorových a rastrových grafických objektů a jejich umístění na
stránce. Uplatnění nalézá především v předtiskové přípravě a při
výměně dokumentů mezi platformami. Fotograf se s ním může setkat, pokud
bude dávat svá data jako podklad pro tisk např. v časopise nebo pokud bude
chtít z dat osvit filmu.
Má variantu Photoshop DSC (level 1, level 2), která se používala
v polygrafii (uloží se soubor EPS s náhledem a převodními funkcemi +
separovaně soubory pro každý barevný kanál C, M, Y a K) a která
s příchodem PDF ztratila opodstatnění.
Photoshop PDF (Photoshop Portable Document Format)
Cílem formátu PDF (stejně jako
PostScript pochází z dílen firmy Adobe) bylo nabídnout formát, který
nahradí PostScript a bude vhodný na výměnu a publikaci souborů.
GIF(Graphics Interchange Format)
GIF není vhodný pro ukládání tzv. přirozených obrazů, a proto ho
fotograf příliš nevyužije. Díky jeho kvalitní vnitřní LZW kompresi se
používá hlavně k publikování na webu, a to v případě uměle
vytvořených obrazů, protože umí uložit max. 256 barev. Screenshoty
z Photoshopu v tomto článku jsou uloženy právě do GIFu. GIF umožňuje
ukládání animovaných sekvencí.
PNG (Portable Netvork Graphic)
PNG je poměrně mladý formát, který byl navržen, aby kvůli právním
problémům nahradil formát GIF. Kromě možnosti ukládat animované sekvence
má všechny schopnosti formátu GIF (používá i kvalitnější
bezeztrátovou kompresi), ke kterým přidává možnost ukládat obrázky
v barevné hloubce až 16 bitů na kanál (grayscale, RGB). Pro neschopnost
pracovat s ICC profily není příliš vhodný pro fotografy. Je vhodný
k publikování na webu a je proto s podivem, že jeho rozšířenost
je nízká.
STN (STiNg)
Formát STN je formátem plug-inu LizardTech Genuine Fractal Print Pro, který
slouží pro archivaci nebo interpolaci dat. Využitím fraktálové analýzy
obrazu je možné pomocí tohoto pluginu dosáhnout několikanásobné
zvětšení obrázku bez pozorovatelné ztráty kvality (výborně zachovává
tzv. obrysovou ostrost).
JPG 2000
Formát JPG 2000
(vhodnější by bylo hovořit o kompresním algoritmu) by v budoucnu mohl
nahradit JPG. Jeho hlavní výhodou je kvalitnější a rychlejší kompresní
algoritmus, založený na vlnkové transformaci), možnost nadefinovat si
oblasti s různou kvalitou komprese a možnost zobrazit náhled ještě před
načtením celého souboru. Zatím chybí podpora výrobců fotoaparátů a
webových prohlížečů, ve Photoshopu do něho můžeme ukládat od
verze CS.
Photoshop RAW
Tzv. Photoshop holý (RAW) není totéž jako RAW data získaná digitálním
fotoaparátem, i když jde o holá data bez jakékoliv hlavičky. Pro
fotografy je bez praktického využití.
Zájemcům hlubšího poznání grafických formátů doporučuji knihu: MURRAY, J.D., van RYPER, W.: Encyklopedie grafických formátů II; Brno, Computer Press (CP Books) 2000; 950 str. černobílých, přiložen CD-ROM; ISBN: 8072260332, EAN: 9788072260331; 895Kč
Na závěr přikládám tabulku barevných systémů, ve kterých jednotlivé formáty pracují.
JPG | TIF | BMP | PSD | EPS | DSC | GIF | PNG | STN | JPG 2000 | Psp RAW | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
RGB, 8bit | + | + | + | + | + | + | + | – | + | + | + | + |
RGB, 16bit | – | + | – | + | – | – | + | – | + | + | + | + |
Lab, 8bit | – | + | – | + | + | + | + | – | – | + | + | + |
Lab, 16bit | – | + | – | + | – | – | + | – | – | + | + | + |
CMYK, 8bit | – | + | – | + | + | + | + | – | – | + | + | + |
CMYK, 16bit | – | + | – | + | – | – | + | – | – | + | + | + |
CMYK, 16bit | + | + | + | + | + | + | + | + | + | + | + | + |
grayscale, 8bit | – | + | – | + | – | – | + | – | + | + | + | + |
grayscale, 16bit | – | + | + | + | + | – | + | + | – | + | – | – |
monochrome – 1bit | – | + | + | + | + | – | + | + | + | + | – | + |
indexcolor | – | – | – | + | + | – | + | – | – | + | – | + |
du-, tri-, kvadruplex vrstvy | – | + | – | + | – | – | + | – | + | – | – | – |
ICC | + | + | – | + | + | – | + | – | – | + | + | – |
alfa kanál | – | + | + | + | – | – | + | – | – | + | + | – |
kanál přímé barvy | – | + | – | + | – | – | + | – | – | + | + | – |
- Předchozí strana
- 1
- 2
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruchyba raw format pentaxu PEF :)
(png): "Je vhodný k publikování na webu a je proto s podivem, že jeho rozšířenost je nízká.".
Protože nejrozšířenější prohlížeč (IE6) jej neumí správně zobrazit (barvy, průhlednost...).
Jinak fajn článek.
K PNG bych hlavně přidal ideální použití pro screenshoty obrazovek s textem i jednoduchou grafikou. V této oblasti nemá konkurenci, jen to bohužel většina webdesignerů ještě nezaznamenala.
Celkom pochybujem, ze sceenshoty uploaduju webdesigneri ;)
Pokial sa k png pouzije napr. pnggautlet, da sa, najma pri mensich suboroch, pomerne rychlo a efektivne zmensit ich velkost aj o 10% a viac.
Ta tabulka na konci se mi zdá celá divná že by nějaký šotek prohodil CMYK, 16bit s grayscale, 8bit a zapoměl na alfu u PNG? Mimochodem PNG je výborný formát nejen pro web (i přez omezení u msie) že se příliš nerozšířil je sice s podivem, ale sám autor článku použije raději GIF. Co ho k tomu vedlo? Velikost ne, png by byl menší...
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.