Praxe s digitální zrcadlovkou Canonem EOS 1D Mark II

Komunikace s PC

Jak je u Canonů zvykem, fotoaparát se nehlásí jako výměnný disk a fotky je třeba stahovat přes přibalený software. U tohoto modelu to výrobce ovšem dovršil tím, že připojení k PC je pouze přes FireWire rozhraní. Naštěstí mám USB čtečku karet. Nicméně nastavení vlastních funkcí „Personal Functions“ je možné provést pouze přes kabel FW z PC. Většinou ale tyto parametry stačí nastavit jen jednou „za život“, takže to tolik nevadí.

Rychlost

Tady je nejdramatičtější rozdíl oproti nižší třídě fotoaparátu. I když papírově například 20D může vypadat jako zdatný soupeř, při praktickém použití je 1D ve všem podstatně rychlejší a kdo nevyzkoušel, neuvěří.

Rychlost ostření závisí nejvíce na použitém objektivu. Kontinuální ostření funguje bezchybně, i během sekvenčního focení fotoaparát spolehlivě sleduje a doostřuje pohybující se objekt. Ve spojení s USM objektivy nemá problém stíhat auto jedoucí 150 km/h proti kameře při sekvenčním focení 8,5 snímků za sekundu. Ostření je výrazně přesnější než u 10D/300D, hlavně u krajních ostřících bodů a za horšího osvětlení je to znát.

Odezva spouště je téměř okamžitá, ještě pořád mám pocit, že přístroj exponuje dřív než ji zmáčknu.

Sekvenční snímání rychlostí 8,5 fps je pro sportovní fotografy neocenitelná věc. Spolu s velkým bufferem se dá fotografovat skoro do nekonečna. Při jednom pokusu jsem na Large JPEG a kvalitu 8/10 během půl minuty udělal cca 150 fotek a to mám pomalý microdrive. Sekvence 12ti RAWů se na microdrive ukládá přibližně 26 sekund, jeden RAW zabírá 8 – 10 MB.

Práce s daty na kartě je jedna z nejrychlejších ze současných DSLR. RAWy se při prohlížení zobrazují rychleji než JPEGy, scrolování fotkami je velmi rychlé, zoomování a pohyb po fotografii také. Zkrátka nic nezdržuje. Zde ale opět jedna drobná stížnost – při zobrazování fotek ihned po vyfocení po sekvenčním focení nelze mazat fotky rovnou během jejich zobrazení, vymazat jde jen ta poslední, zbytek až při prohlížení.

Kvalita fotografií

Jestli někdo tvrdí, že mezi 8 a 6 MPix není skoro žádný rozdíl, tak neviděl fotografie z 1D Mark II. Možná u 20D to neplatí, ale fotky z 1D jsou výrazně detailnější a ostřejší než z 300D. Už jsem slyšel stížnost, že za jistých okolností dochází k výskytu moire, ale na svých fotografiích jsem si zatím tohoto jevu nevšiml. Údajně většího dynamického rozsahu jsem si také nevšiml, zato nižší hladiny šumu ano. Šum je téměř monochromatický, takže neruší a ještě je ho méně.

Vyvážení bílé za denního světla funguje naprosto bezchybně, za umělého osvětlení to ještě pořád není ono a barvy většinou táhnou trochu dožluta. Ale oproti 300D pozoruji znatelný pokrok vpřed.

Také prach na snímači je na fotografií viditelnější – zřejmě kvůli tenčímu low-pass filtru.

Celkově jsem s Canonem EOS 1D Mark II spokojený, pořád ještě neopadlo mé nadšení a fotografování si opravdu užívám.

Martin Kozákhttp://www.martinkozak.com