La viva Corsica

Korsika vždy byla, je a obávám se, že i bude ostrovem, o který se bojuje. Nad jeho skalnatým pobřežím (vnitrozemí se některým okupantům ani nepodařilo ovládnout) vlály vlajky janovské, pirátské, francouzské ale i Pizy a Říma. A dnes? Vlajka na stožáru v Bastii je francouzská, občas před nějakou bankou vybuchne nálož, kterou nastražila Armata Corsicana, ale celý ostrov ovládli TURISTÉ národností všemožných.

Menu při focení

Cap Corse

Šok z neskutečně úzkých silniček, které se zařezávají do skal. Naše plně naložená fordka jen dýchavičně zdolává další a další serpentiny. Zezadu se na nás tlačí oprýskaný Renault. Výrostci na motorkách předjíždějí zásadně v zatáčce. První poučení zní: pokud za tebou jede domorodé auto, uvolni mu cestu při první příležitosti.

Nalevo skála, napravo moře. Kamenné vesničky, strážní věže, fíky, mikroplážičky, které máme sami pro sebe, krávy, vinice, rybáři a turisté.

Kamenné strážní věže jsou dominantou celého pobřeží Cap Corse. Tvořily obrannou síť budovanou Janovany v šestnáctém století na ochranu před útoky Pizanů a Saracénů. Po některých není na pobřeží ani stopy, jiné jsou v ruinách, ale i přes své stáří a pohnutou historii se asi 60 věží zachovalo téměř nepoškozených. Nemusíte je ani moc vyhledávat, dříve či později na nějakou narazíte a necháte se zlákat k zachycení objektivem.

Desért des Agriates

Poušť v korsickém podání neznamená písek, skály a velbloudy. To jen nízké duby a borovice vystřídá neprostupná džungle keřů, které nejsou vyšší než 60–70 cm, ale jsou naprosto neprůchodné. Autu dopřáváme první RZ ( Rychlostní zkoušku ) po prašné pistě podél „pouště“. Tyto kopečky jsou oázou klidu, německé turisty křoviny nelákají a k miniaturním plážičkám se nelze dostat. Po několika nezdařených pokusech se člověku podaří i sestup k tyrkysovému moři a odměnou je šnorchlování mezi skalisky. Moře je divoké, v celém zálivu ani živáčka, vlny bičují protější útesy. Voda si s námi dělá co chce, mám strach. Ale námaha a škrábance za to stojí. Pod hladinou jsme obklopeni barevnými a hlavně velkými mořskými potvorami, které samozřejmě neumíme ani pojmenovat. Dno je plné ježků. Dostat se na břeh a nešlápnou na ježka je adrenalinovým sportem číslo 1.

Perly západního pobřeží

La Revelata


La Revelata a Scandola nabízejí túry, které je hřích neproložit koupáním, ovšem část Scandoly je národním parkem pod záštitou Unesco a obdivovat krásy tohoto pobřeží lze pouze z lodi společně s EU turisty a za hříšné peníze.

Les Calanche

Jen přes záliv de Porto je připravena další perla Korsiky. Červenohnědé skály les Calanche strmě vybíhají z azurových vod středozemního moře. Silnička se jen s vypětím všech sil zařezává do téměř kolmých stěn. Minout se s karavanem v protisměru je nemožné, uhnout není kam, musíme couvat a hledat trošku širší krajnici. Místní kluci na motorkách, ale mají pro strach uděláno a předjíždějí auta turistů, kteří nevědí, jestli se věnovat křivolaké silničce nebo se kochat scenérií. Uprostřed cesty se válí ulomené zrcátko, do zatáček troubíme, aby nás nějaký korsičan z protisměru svým náklaďáčkem nepřeválcoval.

Blíží se západ slunce a skály se zbarvují sytě rudou „ syntetickou“ barvou. Zvedá se vítr a v hloubce snad 500 metrů pod námi hučí příboj. Davy turistů jsou už dávno v kempech a my se kocháme tmavnoucími siluetami rudých skal. Zdeněk Svěrák by řekl:“ Dýchejte zhluboka děti, roztáhnou se vám hrudní košíčky.“

Přístavy

Pokud vplouváte do přístavu jakéhokoliv města nebo i vesničky, musí se vaše loď protáhnout pod hradbami pevnosti nebo alespoň strážní věže která budí respekt. Dlouhá desetiletí bojů o nadvládu nad ostrovem nutila vládce k budování mohutných pevností na strategických místech nad přístavy. Odsud se dalo ostřelovat široké okolí, hradby vypadají nedobytně, ovšem dnes jsou věžičky, věže i pevnosti každodenně pokořeny armádou turistů. Zbraněmi jsou videokamery a digitální foťáky, místo brnění opalovací krémy a sluneční brýle.

Ajaccio Castanila

Přesto by bylo hříchem nezastavit se alespoň na chvíli v pevnosti města Calvi, neprojít si přístav a trh v Ajacciu, rodišti Napoleona Bonaparteho. Pokud si ráno přivstanete, naleznete křivolaké uličky Bonifacia či Porto Vechia prázdné. Ulicemi se potulují kočky hledající zbytky, otevírají první trafiky a kavárničky. Ulicemi se nese vůně baget a espresa.

Hory

Omo

Jsou překrásné a jsou všude. Když přihlédneme k faktu, že ostrov má nějakých 180×85 kilometrů a nejvyšší Monte Cinto má 2706 metrů, je jasné, že túry je kde podnikat. Na pokoření alespoň části slavné GR20 – turistické cesty, která protíná celý ostrov jsme bohužel neměli čas. Tentokrát jsme jen přičichli k horám, které jsou snad i zajímavější než pobřeží. Přesto jsme vyzkoušeli opět něco nového. Treking korytem potoka, a to po dešti. Túra se jmenuje Cascades du Polischellu a najdete ji pod průsmykem de Bavella. Jde se opravdu vodou, přeskakujeme z kamene na kámen, občas je jednodušší tůň přeplavat než ji obcházet, tomu odpovídá i vybavení: plavky, tričko, jednoduché tenisky nebo sandály, žádný baťůžek ani foťák.

Vesničky vnitrozemí

Sartene



Ve všech informačních materiálech je vychvalováno městečko Sarténe, pro své kouzlo stinných uliček a kamenných domů připomínajících pevnosti. Ano toto místo má zvláštního ducha, ovšem my jsme našli něco podobného i v klidnější La Castagnicii. Sem moc turistů nezavítá a na silničkách zařezávajících se do údolí potkáte jen polodivoká prasata neúnavně hledající jedlé kaštany. Krása vesniček jako Venzalosca nebo Loreto ještě nebyla turisty objevena, zatím…

Co je přeplněno turisty: Filitosa, vesnička Girolata v NP Scandola, celé východní pobřeží, tůry v okolí Col de Bavella a v údolí Restonica na jihozápad od Corte. Bonifacio. Bastia.

Menhir Tarignano

Základní ceny:

nocleh v kempu pro 2 osoby, stan a auto: 13 –18 Euro
jednoduchý oběd v restauraci: 13 – 15 E
litr benzínu: 1,2 E
litr mléka: 0,8 E
levné víno: 3 E
kvalitnější víno: 5 a více E

zpáteční trajekt Livorno – Bastia (2 osoby, auto) nás stál 3 800 Kč, ale pokud kupujete na poslední chvíli, může se cena vyšplhat až na 6500 Kč.

L Ospedale

Závěrem

Jeďte v září, my jsme na Korsice pobývali na přelomu srpna a září a v počtu turistů na 1m2 byl obrovský rozdíl. Dokonce i ceny kempů, půjčoven, lodních výletů a trajektů jsou v září nižší.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Taffey
    Taffey
    23.11.2003 10:52

    Článek se mi líbí. Sám jsem byl s nynější manželkou a přáteli na Korzice 10 dnů, prochodili jsme pěšky hory-Monte Cinto bylo skvělé. Uličky neuvěřitelné. Uvažujeme o další dovolené, ale s koly. Díky za připomenutí.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

Full-frame formát
Full-frame formát

Full-frame fo­to­a­pa­ráty jsou v sou­čas­nosti do­stup­nější, než kdy dříve a téměř všichni vý­robci ně­jaké ve svém port­fo­liu mají. Má dnes smysl po­u­ží­vat něco ji­ného, nebo je zkrátka full-frame krá­lem fo­to­tech­niky a pře­mýš­let nad men­šími či vět­šími sen­zory už ztra­tilo pro vět­šinu fo­to­grafů cenu? A proč se tomu vlastně říká „full-frame“? Zjis­títe v článku.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram