Recenze zrcadlovky Nikon D780

Ergonomie

Nyní podrobněji k samotné D780, i když zřejmě je na místě varování, že nejspíše budu často srovnávat s D750 jako majitel tohoto přístroje. D780 patří mezi menší FF přístroje s velmi dobrým, gripem i celkovým ovládáním (i když subjektivně musím přiznat, že se mi zrcadlovka držela i trošku hůře než D750 – možná to bylo zvykem – a určitě se mi držela hůře než lehká Z6/Z7 s opravdu povedeným gripem).

Co se týče ovládání přístroje a rozmístění tlačítek, jedná se o typické rozložení pro Nikon jen s pár drobnými odlišnostmi od jiných modelů. Většina nastavení je přístupná skrze tlačítka v kombinaci s jedním nebo oběma rollery, takže do menu přes obrazovku musíte jen občasně. Foťák má dvě funkční tlačítka, nicméně jiné funkce můžete přidat například tlačítku pro nahrávání videa, které je aktivní pouze přes Live View. Případně přes „i“ je přístupné rychlé menu, kde si můžete nastavit další často používané položky.

Oproti D750 (ale i třeba D610 a dalším starším nikonům) proběhla záměna tlačítka ISO a nastavení režimu měření expozice, což se pojí s jednou nelogičností – pokud fotograf používá režim priority clony, přední roller mění clonu a zadní nemá přiřazenou žádnou funkci. U starších přístrojů mu šlo přiřadit nastavení ISO, a to bez zmáčknutí tlačítka. Z tohoto pohledu je zadní roller nevyužitý a ani jsem v nastavení nenašel možnost mu nějakou funkci přiřadit bez nutnosti zároveň mačkat tlačítko.

Trošku překvapivým krokem je absence joysticku pro výběr ostřicích bodů, jak tomu je u bezzrcadlovek nebo D850. Ostření je tak stále potřeba ovládat pomocí osmisměrného kruhového voliče.

Dobrou zprávou je i ovládání pomocí dotykové obrazovky, kterou lze využít pro pohyb v menu nebo i pro ostření. A stejně tak dobrou zprávou je, že to i jde vypnout a náhodné doteky nezmění zaostření nebo nastavení v menu.

Obecně se tedy dá říct, že změny jsou jen minimální, a pokud jste již někdy fotili s nikonem, budete jako doma a nebudete se muset nic učit, maximálně si projdete nové položky v menu.

Menu

Obecně je menu velmi přehledné, i když může trvat, než se v něm zorientujete, pokud se v něm pohybujete poprvé. Popřípadě dohledání některé položky může trvat, pokud ji běžně nepoužíváte.

Nikonisti si ale budou jistí v kramflecích, protože změn v něm moc neproběhlo. Nejvíce se podobá bezzrcadlovkám, protože od nich foťák přebírá velké množství funkcí, nicméně se tato informace dá podat i tak, že oproti zrcadlovkám tam akorát přibylo několik položek navíc.

Ovládání v praxi

Nikon má velmi dobře rozčleněno to, že pokud něco měníte opravdu jen při prvotním spuštěním nebo jednou za hodně dlouhou dobu, takovou položku naleznete v menu. Pokud něco měníte občasně, ale spíše mezi focením, takovou položku si dáte do rychlého menu přes „i“. Pokud něco potřebujete nastavit přímo při focení, existuje na to tlačítko (nebo si ho můžete přiřadit) a vše nastavíte po hmatu bez nutnosti odpoutat oko od hledáčku. Tohle je podle mě základ dobré ergonomie.

„i“ menu

Další důležitý prvek je, že pokud se změní situace a například začnete fotit s blesky, můžete se přepnout do U1/U2/U3 módu, který může mít nastavený manuální režim s přesným časem (kvůli synchronizaci) a na funkčních tlačítkách budete mít jiná nastavení. Máte tedy tři různě nastavené foťáky jen díky změně jediného módu.

Výbornou možností je tiché snímání, které při 12bit. RAW souborech může dosáhnout rychlosti až 12 snímků za vteřinu. Bohužel to je možné pouze přes Live View, a tedy přes obrazovku, ale i tak to spousta fotografů ocení – jen pozor na osvětlení, které může způsobovat podivné artefakty na snímku. V Live View je k dispozici Eye AF, tedy zaostření na oko fotografovaného modelu nebo Focus Peaking, který vyznačí zaostřenou oblast, přičemž mi přišlo, že fungoval lépe než u bezzrcadlovek (což však mohlo být mezitím vyřešeno aktualizací firmwaru).

Ostření

Upřímně jsem byl při představení D780 hodně zklamaný, že používá totožný ostřicí modul jako D750 (tedy stejné rozložení ostřicích bodů, stejný počet ostřicích bodů včetně těch křížových). Nikon k tomu dodal, že D780 umí ostřit v o 1 EV horších světelných podmínkách a že má ostřicí algoritmy z D5. To mi přišlo jako marketingové řeči a oproti některým rumors byly výsledné parametry nudné, a to hlavně vzhledem k bezzrcadlovkám, které mají ostřicí body rozprostřeny až k okrajům, kdežto D780 je má spíše ve středu.

Jak jsem byl nemile překvapený při uvedení, tak jsem byl mile překvapený v praxi. Při klasickém focení přes hledáček jsem dostal mnohem lépe zaostřené fotky než s D750. Je pravda, že v tomto ohledu dávám foťáku zabrat, protože fotím našeho pejska, který se pohybuje opravdu nevyzpytatelně, ale D780 si poradila opravdu dobře, a to v místech, kde D750 dostává zabrat a ne vždy předvede dobré výsledky.

I když například ve statické fotografii rozdíly oproti D750 moc nepoznáte, pokud fotíte pohyb, Nikon D780 je tedy o něco lepší volbou, hlavně pokud jej zkombinujete s rychlým objektivem. Oproti D750 tedy nastal výraznější posun, než indikovaly papírové hodnoty, nicméně dražší modely stále nabídnou rychlejší a přesnější ostření.

Video

Video schopnosti zrcadlovky budou na chlup shodné nebo velmi podobné s Z6, kde jsem to rozebíral podrobněji. Jediným zásadním rozdílem je, že u D780 musíte používat obrazovku, kdežto u Z6 můžete nahrávat video skrze hledáček.

Na přiložených ukázkách si můžete všimnou, že i přes absenci XQD slotu není problém se záznamy s vysokým bitrate.

Výdrž baterie

Nikon slibuje více než 2000 fotek na jedno nabití, což je značný nárůst oproti D750 a je zřejmě způsobený použitím vnitřností ze Z6, která musí být maximálně úsporná, protože jako bezzrcadlovka má kvůli neustálému snímání a zapnutému hledáčku vysokou spotřebu.

Během dvou týdnů testu nedokážu přesně říct, jaká bude výdrž v praxi, protože foťák nepoužívám standardním způsobem, nicméně mohu jistě potvrdit, že je výdrž na jedno nabití vyšší než u D750 při použití stejné baterie. Resp. pokud používáte poslední revizi „b“, tak můžete foťák dobíjet třeba z powerbanky.