Test zrcadlovky Pentax KP

Nežli se dostanu k hodnocení testovaného modelu Pentax KP, poprosím o strpení – nejprve bych vám rád shrnul, co vlastně víme o zrcadlovkách.

Taková digitální zrcadlovka se obvykle vyznačuje následujícími charakteristikami (zejména ve vztahu k systémovým kompaktům, bezzrcadlovkám):

• Relativně velké tělo s výrazným madlem
• Design stylu „beztvarý černý objekt“
• Vyšší výkon automatického ostření zejména průběžného (AF-C/AI Servo)
• Dlouhá výdrž na baterii
• V případě Canon a Nikon, největších výrobců, také stabilizace v objektivech

A teď tu máme Pentax KP, digitální zrcadlovku od méně rozšířeného výrobce, který rozhodně nedbá na stereotypy.

Pentax KP:

• Je celkem kompaktní a nemá velký grip, přesněji má gripy výměnné – od téměř plochého po středně velký
• Má atraktivní „retro-industrial“ (asi?) design, je i ve stříbrné
• V kontinuálním ostření zaostává za jinými zrcadlovkami i řadou bezzrcadlovek*
• Baterie má výdrž jen 390 snímků (CIPA)
• Stabilizace senzoru, ne objektivů (dříve to tak měly i DSLR Olympus a Sony, ale tyto firmy již „pravé“ zrcadlovky nedělají)

*spoiluji, vím, ale je to tak – systém je z K-3 a to dnes není žádný AF přeborník…

Ale pozor, zavrhnout KP jen kvůli malé výdrži či trochu horšímu ostření by byla velká chyba! Má totiž své silné stránky a není to jen design a rozměry (i když to upoutá na první pohled). Zejména je to nový 24MPx senzor s vysokou citlivostí, výkonnější stabilizace, technologie pixel-shift pro zvýšení rozlišení, výborný hledáček, nejkratší čas závěrky až 1/24000s (byť elektronicky), utěsnění proti vodě a prachu či nesmírné možnosti uživatelského nastavení.

Také je třeba rovnou na začátek říci, že KP není nástupcem dosavadního modelu K-3 II, ten přijde později. KP se sice prodává za podobné peníze a patří vlastně do stejné třídy přístrojů, ale má jiné zaměření. K-3 II je fotoaparát nabitý funkcemi tvořící vrchol APS-C modelů Pentax, modelu KP některé funkce z K-3 II chybí (GPS, mechanická 1/8000s, hluboký buffer, 8.3 fps sériové snímání, stavové horní LCD, USB 3.0, dlouhá výdrž na baterii či hluboký grip). Na oplátku přináší zase své výhody – zejména zmíněné menší rozměry, výměnné gripy, elektronickou závěrku, některé nové prvky ovládání či vylepšení čipu a stabilizace.

A design. Kdo jste si nikdy nic nekoupil jen proto, že to bylo hezčí? Hodinky? Bundu? Auto? Mobil? Tak proč ne foťák…

Navíc malé rozměry mají zrovna u Pentaxu svůj smysl – pokud se rozhlédnete po jeho objektivech, je rekordmanem v počtu „palačinek“, tedy objektivů, které jsou širší než delší. Nejmenší DA 40mm F2.8 XS je dlouhý 9mm (!), tedy asi jako krytka těla.

Tato skla ale postrádají smysl na mohutnějších tělech s velkým gripem, který přečnívá pomalu dál, než objektiv (K-3 II).

Zjevně pro ně je Pentax KP vyvinut. S nasazenou Limited palačinkou je to i alternativa k bezzrcadlovkám, pokud vám jde o kompaktnost. Díky výměnným gripům a širokému portfoliu DA a D-FA skel však zastane i další role, třeba pohodlné držení při práci s teleobjektivy.

Konstrukce, design a ovládání

Dílenské zpracování je příkladné, tělo je utěsněné proti nepřízni počasí, rozměry (na zrcadlovku) kompaktní a design neotřelý. Konstrukce je kombinací kovu i plastu, ale materiály jsou kvalitní.

Pentax KP ve stříbrné

Ovládání je pro výrobce typické, ale bere si některé novoty z vlajkové lodě K-1. Jmenovitě druhý volič režimů (zámek AE, režim HDR, sériové snímání CH/CL, uživatelská nastavení C 1–3) a třetí roller (ano, tři; dva klasické „expoziční“ a jeden pro volbu parametrů druhého voliče režimů).

Dva běžné rollery oceníte u přebohaté nabídky expozičních režimů. Ta je bohatší,než jste u konkurence zvyklí. Nechybí samozřejmě automatika, priorita času (Av) a priorita clony (Tv), najdeme zde ale i některé speciality výrobce, kterými jsou Hyperprogram (P), Hypermanuál (M), priorita clony a času (TAv) a priorita citlivosti (Sv). Kromě toho má KP také polohu pro bulb (B) a hned pět (!) uživatelských módů (M 1–5). To je nadílka jinde nevídaná a kdo není zkušený uživatel Pentaxů, může být zmaten zejména režimy TAv a Sv a také nemusí docenit užitečnost „hyperfunkcí“, jak jim výrobce říká. Tak si je přiblížíme:

• Hyperprogram (P) – jako klasický režim P, ale po otočení jednoho rolleru se fotoaparát automaticky přepne do ekvivalentu režimu Av, otočením druhého do Tv a zeleným tlačítkem zpět do klasického P.
• Hypermanual (M) – jako klasický měřený manuál, ale zmáčknutím „záchranného“ zeleného tlačítka lze nechat automaticky nastavit hodnoty, jak by to udělal program P
• Priorita clony a času (TAv) – nastavujeme čas a clonu, přístroj automaticky řídí citlivost ISO (vlastně ekvivalent M s auto-ISO a kompenzací expozice)
• Priorita citlivosti (Sv) – jako klasický režim P, ale s volbou hodnoty citlivosti přímo jedním z rollerů bez nutnosti mačkat tlačítko ISO

Další nabídka tlačítek a ovladačů na horní straně je tato: přepínač režimu klasického snímání/live-view/videa, tlačítko kompenzace expozice (programovatelné, Fx), spoušť a kolem prstenec zapnout/vypnout.

Zadní strana přibližně odpovídá modelu K-70: směrové „šipky“ mají přiřazené funkce (ISO, režim snímání, funkce blesku, vyvážení bílé), takže je musíte pro změnu bodů ostření přepnout přepínačem (středové tlačítko) a pak zase přepnout zpět na jejich funkce, což je nešikovné. Navíc nestačí stisk – musíte déle podržet.

Tlačítko live-view zmizelo a nyní je zde vodováha, také se totéž tlačítko používá na mazání snímku při prohlížení a je rovněž označeno „Fx“, takže je programovatelné.

Pak tu nechybí zmíněné kouzelné zelené tlačítko, dále zámek expozice/ostření, přehrávání snímků, tlačítko INFO a tlačítko pro vstup do menu.

Zpředu na přístroji (přesněji na levé straně vedle bajonetu je tlačítko volby obrazového formátu programovatelné), tlačítko režimu AF (AF-S, C ,A) a přepínač ručního ostření.

Zespoda najdeme utěsněný vstup do prostoru baterie a závit pro stativ v ose objektivu. A také kontakty pro vertikální grip (s nasazovací gumovou krytkou):

Toť vše. Není to málo, nabídka ovladačů je dostatečná. Největší ergonomický kiks je asi onen přepínač AF bodů, ale zvyknete si rychle. Trochu méně přehledné je menu, ale to je hodně o zvyku.

Zmínil jsem již několikrát kompaktní rozměry. Pro představu jsem vzal větší APS-C bezzrcadlovku s objektivem podobného ohniska a postavil je vedle sebe. Tyto přístroje nesrovnávám – již nevyráběná amatérská bezzrcadlovka (Sony a3000) s objek­tivem za čtvrtinu ceny vs. nový přístroj střední třídy by nebylo fér – jde mi jen o to, že velikostí Pentax KP není o moc větší, než rozměrnější bezzrcadlovky. Samozřejmě je hlubší o zrcadlovou komoru a těžší o veškerý ten složitý mechanismus a hranol. Ale s „palačinkovým“ objektivem je to velmi kompaktní volba:

Specifikace

Model	Pentax KP
Typ	pokročilá zrcadlovka
Bajonet	Pentax K-Mount
Senzor	24MPx APS-C CMOS
Procesor	PRIME IV
Citlivost	ISO 100–819200
Rozsah časů závěrky	30s-1/6000s (1/24000s elektronicky) + B, synchro 1/180s
Sériové snímání	7 sn./s
Podporované formáty snímků	JPEG. DNG, PEF
Podporované formáty videa	MPEG-4, H.264
Video	Full HD, 30p
Stabilizace	v těle (5-osá)
Počet AF bodů	27 (25 křížových)
Live View AF	detekce kontrastu
Motorek ostření	v těle / v objektivu
Hledáček	Hranolový, 100%, 0.95× zvětšení
Displej	LCD, výklopný, 3“, 921000 bodů
Stavový displej	Ne
Blesk	Ano, GN 6 / ISO 100
Počet rollerů	2
Pixel-shift	Ano
GPS	Ne
Wi-Fi	Ano
Utěsnění	Ano
Battery grip	Ano
Výdrž na baterii	390 (CIPA)
Rozměry	132 × 101 × 76 mm
Váha	703 g

Kompletní specifikace: http://pentax.cz/…Digital/KP/S…

Autofokus

Už jsem na začátku nastínil, že je to spíše slabší stránka přístroje. Jistě, testoval jsem s širokoúhlým objektivem s ostřením hnaným přes hřídelku, což může být slabé místo, ale AF systém je převzat z modelu K-3 (včetně 86000 asistujícího RGB senzoru) a ten není zrovna pověstný špičkovým ostřením (nepíšu špatným, jen ne špičkovým).

Rozmístění AF bodů

Je to problém? Normálně ne. Ostření je naprosto dostatečné pro běžné focení, jde jen o to, že v této cenové třídě jsou Canon nebo Nikon dál. Velkou část „viny“ ale podle mě nesou objektivy. Když jsem testoval menšího bratříčka K-70 s objektivem HD DA 55–300mm f/4,5–6,3 ED PLM WR RE, měl jsem z rychlosti AF pozitivnější pocit, než nyní při používání staršího hřídelkového objektivu. Pentax by měl tedy zapracovat na aktualizaci současných modelů objektivů.

V živém náhledu Pentax příjemně překvapil. není to žádné turbo jako v případě Dual-Pixel AF Canonů, ale tím, že motorek v těle je docela dobře vyladěn pro kontrastní ostření, není práce s hřídelkovými objektivy tak tragická, jak by člověk čekal. Pro normální fotografování statických scén není problém.

Dvě výhrady k AF ale ještě mám: AF body se rozsvěcí pouze v případě namáčknutí spouště nebo jejich přepínání směrovými klávesami. Pokud zrovna neděláte ani jedno, nevidíte v hledáčku, který bod je aktivní. Druhou výhradu jsem už zmínil a to je aktivování selekce AF bodů delším stisknutím tlačítka OK a zejména pak znovu nutná deaktivace druhým delším podržením.

Chválím ale přítomnost jemného doladění AF (uživatelská korekce front- a backfocusu).