Test Pentax MZ 30 díl II.

Pro ty, kteří nečetli první část testu na fotoaparát Pentax MZ 30, viz tento odkaz.

test – obrazová příloha

Nejdůležitější částí našich redakčních testů není jenom zevrubné prozkoumání zapůjčené techniky, ale především její skutečné odzkoušení v terénu. Obohacuje to nejen naše znalosti z praktického ovládání různých jednookých zrcadlovek, ale především máme možnost zjistit jejich slabší a silné stránky, které především čtenáři nemají možnost objevit na pultech prodejen nebo v technických dokumentacích výrobců.

Stejně jako v předešlých testech jsme vyrazili do blízkého okolí. Abychom se tématicky neopakovali vyrazili jsme do nedalekého města Rakovník. V průběhu cesty začalo hustě pršet a my jsme se domnívali, že test bude zmařen špatným počasím. Nakonec jsme však začali fotografovat a musíme přiznat, že jsme udělali dobře. Po hodinové práci totiž slunce přece jenom vyšlo a my jsme tak měli možnost testovat fotoaparát při různých světelných podmínkách. Pentax MZ 30 jsme testovali podobně jako předchozí přístroje na základě základních uživatelských požadavků. Zaměřili jsme se především na systém ostření, měření expozice, test hloubky ostrosti a ohniskové vzdálenosti objektivu. Fotografovali jsme na diapozitivní film Kodak Ektachrome E 100. Mezi nepostradatelné pomůcky patřil i stativ Manfrotto 055, externí expozimetr Sekonic Digilite L318B se spot meter adaptérem. Film byl vyvolán v laboratořích Fotografie v Praze 6 – Petřiny. Inverzní film byl naskenován na rotačním skeneru JEI Corporation , s denzitou 4,5 na rozlišení 5000 dpi ve Fotostudiu B v Křivoklátě. Dokumentární fotografie z průběhu testu a technické snímky fotoaparátu byly pořízeny digitálním fotoaparátem Pentax EL 2000 panem Bednaříkem (Fotostudio B v Křivoklátě).

měření expozice

Ke zkoušce měřících systémů jsme bohužel měli k dispozici pouze multisegmentové (zonální) měření. Cenová relace tohoto přístroje však nepředpokládá použití dalších měřících systémů, které se objevují u vyšší třídy jednookých zrcadlovek. Praktickým příkladem chceme však upozornit na to, že pro amatérské využití může být zonální měření vyhovující, avšak znalost zonálních systémů může napovědět, že v některých světelných situacích nemusí být multisegmentové měření zcela ideální. U ilustračních snímků prosím nehodnoťte kompoziční či výtvarné řešení, to zde nebylo účelem. Na kompozici obrazu chceme totiž prakticky ukázat, že při použití mutisegmentového měření v automatickém motivovém režimu krajina kladl měřící systém příliš velkou váhu na bílou plochu obrazu uprostřed. Díky tomu došlo k menšímu podexponování výsledného snímku. Amatérští fotografové by však s tímto výsledkem mohli být spokojeni. Na druhém snímku byla již použita rozdílná expozice, kterou jsme naměřili při zakomponování více tmavých ploch Pražské brány do hledáčku přístroje. Tím jsme eliminovali příliš velké světlé plochy nebe a získali přesnější expozici. Hodnoty jsme uložili do paměti expozičních hodnot. Podobných výsledků bychom dosáhli také použitím bodového měření nebo měřením se zdůrazněným středem. Musíme také konstatovat, že uvedené ilustrační snímky ukazují nepatrné rozdíly v expozicích, které by nebyly tak zřejmé kupříkladu na negativním materiálu, který disponuje podstatně větší expoziční pružností oproti expozičně choulostivým inverzním filmům.

ohniskové vzdálenosti

Pravidelně v každém testu přinášíme ukázku základních ohniskových vzdáleností pořízené se zapůjčeným objektivem. Snímky byly pořízeny s prioritou clony při nastavení co největšího clonového čísla k docílení co největší hloubky ostrosti. Ze všech snímků jsme vybrali ohniska 28, 50 a 80 mm. Jako objekt jsme si vybraly Vysokou bránu nedaleko rakovnického náměstí.

test hloubky ostrosti

Zpočátku jsme měli problém s vhodným objektem k testu hloubky ostrosti. Nakonec jsme se rozhodli pro morový sloup na Husově náměstí. Zvolili jsme detail trnového řetězu, na němž jsme využili nejmenší možnou vzdálenost od fotografovaného objektu (0,5 m) a navíc exponovali s prioritou clony s hodnotami clonových čísel f5,6 a f32 a s ohniskem 80 mm. Dalším problémem bylo přesné zaostření řetězu. Ten jsme nakonec byli nuceni komponovat na diagonálu do středu hledáčku na ostřící pole, abychom vyzkoušeli automatické ostření. Dále jsme mohli využít jiných postupů ostření jako aretaci ostření nebo manuální ostření.

test vestavěného blesku

Vestavěný blesk jsme testovali v průchodu Pražské brány. Získali jsme tak snímek bez přisvětlení bleskem a naopak. U druhého snímku jsme byli mile překvapeni výsledkem. Při použití ohniska 28 mm jsme získali celkem uspokojivý snímek, ačkoli blesk disponuje pouze směrným číslem 11.

závěr

Pentax MZ 30 patří mezi levnější kategorii jednookých zrcadlovek určených především pro ty, kteří s fotografováním začínají, a zároveň nechtějí investovat do kompaktních fotoaparátů a pomýšlejí na pokročilejší kreativní vyžití, které jim tento přístroj bezesporu také poskytne. Musíme zvláště ocenit překvapivě kvalitní dílenské zpracování a pevnou konstrukci těla v porovnání s cenou. Pentax oproti předchozímu modelu MZ 50 použil méně inovací, zato se drží tradičního, trochu konzervativního zpracování. U fotoaparátu bychom k naší plné spokojenosti jistě ocenili funkci kontroly hloubky ostrosti a širší nabídku měřících systémů. Nakonec jsme si dovolili shrnout hlavní pro a proti do přehledné tabulky.

Klady	Zápory
kvalitně zpracované tělo, pevná konstrukce	plastový bajonet těla
kompatibilita objektivů, otočný prstenec clony objektivu	malý výběr expozičních systémů (k dispozici je pouze multisegmenční měření)
jednoduchost ovládání
možnost použití filmu pro infračervené světlo

Děkujeme společnosti Pentax (zastoupené v ČR autorizovaným distributorem, firmou PenTec, s.r.o.) za zapůjčení fototechniky.


Na realizaci testu se podíleli:

Jan Jedlička
Milan Bednařík
Martin Měska