Test bezzrcadlovky Panasonic Lumix DMC-GX8

Předchůdcem dnes recenzovaného modelu fotoaparátu Panasonic Lumix DMC-GX8 je model GX7. Ale již na první pohled je jasné, že oba se liší opravdu hodně. Vůbec bych řekl, že se GX8 vlastně nepodobá ničemu dalšímu z řady G. Podívejme se na něj blíže.
Vlastnosti fotoaparátu Panasonic DMC-GX8
Panasonic Lumix GX8 je bezzrcadlovka standardu m4/3. Patří k modelům zaměřeným na pokročilé fotografy – nabízí snadné manuální nastavení či elektronický hledáček.
Rozmístění hlavních ovládací prvků najdete na přiložených snímcích. Na hlavním otočném voliči najdete (standardní) režim inteligentní Automatika (iA), P,A,S,M a k nim další režimy. Manuální nastavení videa, tři uživatelské režimy, režim panorama a poslední poloha ovlivňuje barevnost snímků. Pod voličem je dedikovaný volič kompenzace expozice, to je skvělá věc, prudce návyková. Celková ergonomie trošku trpí množstvím funkčních tlačítek, které prostě „někde jsou“. Nejpodivnější je tlačítko na přední stěně ovládané (zřejmě) ukazováčkem či prostředníčkem, protože je zapuštěno do těla a prostě ho nenahmatáte (aspoň já ne). Podobnou vlastnost má i tlačítko pro natáčení videa, ale na něj je alespoň vidět.
![]() |
![]() |
Fotoaparát umožňuje nastavit čas expozice v hodně širokém rozsahu od 1/16000 s až do 60s (podle režimu a podle použité závěrky) a režim bulb.
![]() |
![]() |
Interní blesk budete hledat marně, což je u bezzrcadlovek Panasonic výjimka. Jsou zde standardní sáňky pro externí.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Mezi další zajímavosti patří sériové snímání v režimu 4K. To najdete na voliči „dolů“, kde je i samospoušť a expoziční bracketing. K dalším možnostem fotoaparátu patří režimy HDR, Multiexpozice a Časosběrné snímání, které ovšem už najdete v Menu.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
K individuálním nastavením přispívají čtyři tlačítka s možností vlastní volby chování. Jsou označena Fn bez rozlišení, na jednom není dokonce napsáno nic. Zbytek běžných nastavení najdeme v klasickém Q.MENU (po stisku tlačítka Q.MENU). A vše je samozřejmě dostupné i přes klasické menu, které je přiměřeně přehledné. „Přiměřeně“ píšu proto, že podobně jako u dalších srovnatelných modelů, je položek v menu již hodně. K jednotlivým položkám se zobrazuje nápověda, jejíž „rotace“ je na mě příliš pomalá.
Osobně stále lpím na možnosti nastavit některé parametry rychle. Za jednu z takových voleb považuji redukci šumu. Tu najdeme ale až v možnostech nastavení kvality obrazu, vedle kontrastu a ostrosti, i když v jedenácti krocích. Umístění této volby mi nevyhovuje.
Abychom se opravdu vždy dostali k té volbě, kterou vyžadujeme, je navíc LCD dotykové (k němu se vrátím dále).
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruPřístroj jsem měl v ruce a líbí se mi, ale doufal jsem, že s novou generací snímačů se m4/3 fotoaparáty naučí nativní ISO 100. Tady je stále základní 200 a 100 je softwarové. Sice to tolik nevadí, protože obrazová kvalita je i tak dobrá, ale nevím, proč to tak je.
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.