Nedávno jsme formou článku informovali o novince Leica - fullframe bezzrcadlovce SL Typ 601. Nyní jsme si ji konečně osahali. A musím uznat, že pocit z ní je v ruce zcela jiný, než na fotkách... Jaká je tato "handmade in Germay" 24MPx bezzrcadlovka naživo? Jak se ovládá? Jaký z ní máme pocit? Dozvíte se v článku.

Leica SL Typ 601 je v pořadí druhým fullframe bezzrcadlovkovým systémem v moderním slova smyslu – po Sony FE. Pokud bychom však nebrali bezzrcadlovky v užším pojetí od roku 2009 (tedy od přelomového modelu Panasonic G1 dále) ale zahrnuli i dálkoměry, byla by právě Leica jejich průkopníkem. První „bezzrcadlovku“ na 35mm film (tedy „fullframe“ formát) představila Leica již roku 1925 a první digitální fullframe bezzrcadlovku (M9) pak roku 2009. Prvenství v digitálních bezzrcadlovkách všeobecně jí však „vyfoukl“ APS-C Epson RD1 z roku 2004:-)

Jenže doba si žádá autofocus, EVF hledáčky, dotykové displeje, macro- a teleobjektivy a další věci, které systém M nenabízí, nebo jen omezeně.

Už r. 2014 přispěchala Leica s AF bezzrcadlovkou Leica T (APS-C). Nyní přichází s dalším tělem tohoto bajonetu, ale s větším senzorem. Leica SL Typ 601.

Již jsme o ní napsali v tomto článku.

Mnoho uživatelů na internetových fórech hodnotilo design a rozměry, a ne vždy zrovna kladně. Uznávám, že i já jsem nejprve nechápal, proč je bezzrcadlovka Leica rozměrově koncipovaná skoro jako běžné zrcadlovky. 

Díky tiskovce v Centrum FotoŠkoda, kde najdete jediný Leica Boutique u nás, jsme měli možnost si novou Leicu osahat a musím uznat, že moje dojmy z ní jsou veskrze pozitivní a leccos jsem pochopil.

Předně – model Leica SL Typ 601 je platforma snažící se spojit všechny ty nejlepší objektivy od Leicy v jediném bajonetu. To by těžko šlo, byla-li by to pravá zrcadlovka (kvůli krátké registrové vzdálenosti M-bajonet objektivů). Tím se vysvětluje bezzrcadlovko­vitost.

Za druhé – SL podporuje objektivy stře­doformátového systému S i s autofocusem (samozřejmě s adaptérem). Pokud jste někdy měli nějaký v ruce, víte, jací mackové to jsou. Představa, že je montuji na nějaké pidi-tělo je humorná. Tím se vysvětlují větší rozměry i grip.

To samé platí pro nativní objektivy Leica SL. Zatím jsme měli v ruce jen Vario-Elmarit-SL 24–90mm F2.8–4 ASPH, ale už to je pořádný kus skla. Větší než některé F2.8 SLR objektivy v podobném rozsahu. Je to proto, že je objektiv korigovaný opticky na všechny možné vady a nespoléhá tedy na SW korekce, známe z jiných bezzrcadlových systémů. Navíc je stabilizovaný­. Ohlášený Sum­milux-SL 50mm F1.4 ASPH jsme zatím nepotěžkali, ale měl by být výkonem i váhově podobný Zeissovu Otusu 55mm F1.4 – a ten se vám převažuje dopředu i na Nikonu D810…

Namontovat půjdou i objektivy Leica R, tedy starší manuální SLR skla.

Pokud však máme na foťák montovat manuální SLR a dálkoměrné objektivy a nemáme k dispozici ani dálkoměr, ani matnici s klínem, budeme jistě chtít co nejlepší elektronický hledáček a pomůcky pro ostření. A musím říct, že poté, co zvednete Leicu SL k oku, budete ohromeni. Velký a jemný elektronický hledáček (4 400 000 bodů rozlišení, 100% pokrytí a 0,8× zvětšení) je nejlepší, do jakého jsem kdy koukal. Leica SL pak nabízí focus peaking i zvětšení obrazu.

Dalším faktorem hovořícím pro velikost a rozměry těla je fakt, že SL má ambice stát se druhým tělem uživatelů systému Leica S. Je rychlejší, skladnější a navíc na ní lze, jak už jsme řekli, všechny objektivy použít. Proč si to myslím? Protože ovládání Leicy SL je v podstatě totožné se systémem S. Ať už jde o čtveřici „slepých“ tlačítek, tak o promačkávací zadní roller či dvojitou funkci tlačítek v závislosti na délce stisku. Prostě kdo zná Leicu S a vezme do ruky novinku, hned ví, co dělat.

Pokud vám čudlíky nevyhovují, má Leica SL i dotykový displej.

Netypicky pro bezzrcadlovky je přítomen i stavový displej (monochromatický OLED). Mezi bezzrcadlovkami ho má snad už jen Samsung NX-1. K němu se váže také jedna zajímavá funkcionalita – při ručním ostření umí zobrazovat hloubku ostrosti – formou nejbližší ostrý bod / bod zaostření / vzdálený ostrý bod.

Měli jsme možnost vyfotit si pár snímků a musím konstatovat, že fotoaparát je responzivní, svižný, kontrastní AF je rychlý (alespoň v S-AF) a závěrka tichá. AF je podle výrobce nejrychlejší ve třídě. To si budeme muset ověřit, ale rychlý je dost. Pokud bychom chtěli hodně spekulovat, je možné, že je za tím know-how Panasonicu, který je s Leicou „jedna ruka“ a který má technologie pro rychlý kontrastní AF, jako je DFD (depth-from-defocus).

Sériové snímání je pak až 11 fps (výrazně více, než nejrychlejší FF Sony bezzrcadlovka).

Obrazová kvalita se z krátkého sezení posuzuje těžko, ale brzy vám přineseme full-res samply. To, že bude dobrá, je celkem jisté. Moderní 24 MPx CMOS senzor bez low-pass filrtu slibuje obrazovou kvalitu na úrovni. Podle informací přímo od zástupců Leica nejde o senzor od Sony, je tedy odlišný od toho v Sony a7Sony a7 II, ale třeba i v Nikon D750.

Jedním nepříjemným faktem je, že si Typ 601 zatím nerozumí s Lightroomem, Dochází totiž k posunu červených tónů. Jedná se ale o chybu na straně Adobe, které údajně pracuje na jejím odstranění.

Kapitolou samou pro sebe je video. 4K (4096 × 2160 px) ve 30p nebo 24p je vynikající. Potěší velice plochý profil V-Log L. FullHD video až 120p je také užitečná funkce. Stereomikrofony jsou samozřejmost, stejně jako konektor pro mikrofon externí. 

Leica má dva sloty pro kartu (SD/HC/XC), ale rychlostní třídu UHS II nutnou pro ukládání 4K videa zvládá jen jeden.

Design fotoaparátu je sice hranatý, což se nemusí líbit všem, ale ve skutečnosti prostě vypadá lépe, než na fotkách

Kvalitu materiálů a konstrukci komentovat snad nějak podrobně ani nebudu. Fotoaparát je vybroušen z hliníku ve dvou dokonale slícovaných dílech. Tloušťka je v exponovných místech asi 3mm a plastový povrch nenajdete (kromě okénka GPS, samozřejmě). Ovladače jsou z nerez oceli. Vše samozřejmě „handmade in Germany“.

Tím se dostáváme k té nejkontroverznější části: cena.

Jak říkali v Rolls-Royce, „Pokud se ptáte na cenu, pak si ho dovolit nemůžete“, platí tak trochu i pro fotoaparáty Leica.

Jenže když si to člověk srovná s konkurencí (což jsou v tomto případě asi jen fullframe bezzrcadlovky s 4K videem Sony a7R II a Sony a7S II), není to tak přemrštěné. 186 990,– je v podstatě dvojnásobek, co chce za své vrcholné modely Sony. Popravdě – vyrábět Sony ručně v Německu, řekne si za to předpokládám podobnou cenu. A není pravda že by Leica SL nepřinášela žádnou výhodu oproti levnější Sony. Minimálně optimalizace senzoru pro M-skla může být pro někoho rozhodující (kvůli konstrukci Sony senzorů mají zejména širokoúhlé M-objektivy problémy s kvalitou v rozích obrazu). Hledáček je výrazně lepší, konstrukce odolnější a možnost nasadit středoformátové S-objektivy i s AF rovněž unikátní. Sony zatím chybí třeba světelný zoom podobného rozsahu, jako 24–90 nebo světelná F1.4 AF padesátka. Rovněž teleobjektiv kalibru 90 – 280 pro E-mount chybí.

Jinde samozřejmě zase ztrácí Leica – vestavěná stabilizace chybí (je v objektivech), senzor 42MPx v a7R II nabídne lepší rozlišení i citlivost a řada nativních objektivů pro E-mount je samozřejmě širší. PDAF na senzoru u a7RII bude výhodou pro AF-C či Tracking.

Co se týče ceny, je tu ještě otázka, co by případná výrazně levnější FF bezzrcadlovka Leica pracující perfektně s dálkoměrovými M-skly udělala s prodejností těl řady M - přeci jen, EVF nové Leicy SL Typ 601 už bude více než dobrou alternativou k dálkoměru (byť se to samozřejmě těžko srovnává). To už je ale čirá spekulace.

Zkrátka a dobře, Leica SL Typ 601 je moderní profesionální fotoaparát a ne jen drahý šperk. Pokud se rozhodnete zaplatit cca 2× více, než u nejbližší konkurence, dostanete přístroj s dokonalým dílenským zpracováním a vysokou odolností, nejlepším el. hledáčkem na trhu a přístup k mnoha zcela jedinečným objektivům (objektivy řady Leica M a Leica S).

Edit: 14. 12. 2015 byl ohlášen nový firmware 1.2 pro Leica SL: ta dostala zvýšení kvality výstupu na nízkém ISO, vylepšení zobrazení náhledu v EVF a  napravení chování video profilu L-Log (zachycuje nyní lépe tmavé tóny). Navíc je zde také nová zkratka pro zvětšení obrazu s manuálními objektivy (na tlačítku AEL). Snažší by mělo nyní být i zadávání hesla pro Wi-Fi připojení.

Přečtěte si i náš přehledný článek o nejlepších bezzrcadlovkách, které jsou právě na trhu. Naleznete v něm zajímavé tipy a možnosti výběru, o kterých jste ani nemuseli uvažovat. Můžete se podívat i na další recenze bezzrcadlovek.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl
Posviťte si na to aneb co zmůže i jedna lampa. Škola světla Jana Pohribného MQEP 9. díl

De­vátý díl ob­lí­bené „Školy světla od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ se vě­nuje umě­lému světlu. Do­zvíte se, jak pra­co­vat s umě­lým svět­lem, jaké jsou jeho druhy a jak je uplat­nit a kom­bi­no­vat. Vy­svět­líme si tyto typy osvět­lení: *Hlavní světlo *Do­plň­kové světlo *Pro­tisvětlo *Světlo na po­zadí *Am­bi­entní světlo *Efek­tové světlo.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace