Nová klasická kinofilmová SLR zrcadlovka Nikon F-75 byla poprvé oficiálně představena na nedávno skončeném veletrhu PMA v USA a již je na našem trhu běžně v prodeji. Tento model rozšiřuje stávající řadu aparátů F-55 a F-65, která postupně nahrazuje starší sérii F-50, F-60, F-70, F-80, F-90 a F100. V čem je lepší a v čem horší než ostatní modely? Pokud si kladete tuto otázku, tak následující článek se Vám na ni pokusí odpovědět.

Setkani fotografu

Nikon F-75

Nikon F-75 stříbrný se setovým objektivem Nikkor 28-80mm/f 3,3-5,6 G

Vzhledem k tomu, že na stránkách FotoAparát.cz již byly podrobně testovány příbuzné a svým způsobem dost podobné modely F-65 a F-80, tak nemá smysl psát další rozsáhlý test, protože většina funkcí je pro tyto aparáty společná. Soustřeďme se pouze na technické parametry a srovnání jednotlivých aparátů z hlediska jejich provedení a vybavení funkcemi, co který z nich nabízí navíc a co kterému zase chybí.

Nikon F-75 ze všech pohledů:
Nikon F-75 Nikon F-75
Nikon F-75 Nikon F-75

Jako první se samozřejmě logicky nabízí srovnání s modelem F-70. Tady ale asi není co srovnávat, jelikož oba aparáty se velmi diametrálně liší a to jak mechanickým provedením, tak vybaveností funkcemi – oba aparáty totiž dělí od jejich uvedení na trh několik let a zatímco F-75 je žhavou novinkou, tak F-70 se již řadu měsíců ani neprodává a lze ji sehnat jedině v bazaru. Přesto se ale podívejme alespoň na základní rozdíly, které jsou zcela zřejmé již ze samotné koncepce aparátů jako takových.

Nikon F-70

Tělo je koncipováno dle zcela jiných požadavků, kdy byl kladen důraz především na velmi solidní mechanické provedení a použití jak autofokusových, tak manuálních objektivů. Oproti F-75 je tělo mnohem robustnější, větší a těžší (vyrábělo se pouze v černé barvě). Je z větší části z kovu a patří k nejodolnějším modelům značky Nikon. Krom odolnosti má ale oproti novějším aparátům ještě jednu podstatnou výhodu – umí ve všech režimech měřit i s MF objektivy a měří dokonce i když není objektiv nasazen vůbec, což může být pro některé uživatele velmi důležité, protože mohou používat i levnější MF objektivy z bazaru nebo přes redukci objektivy jiných značek či využít výhody, že někteří výrobci vyrábí velmi levné MF objektivy s bajonetem Nikon (například Zenitar, Arsat nebo Peleng). Tuto výhodu využijí také experimentátoři, kteří si například hodlají vyzkoušet fotografování dírkou. Oproti tomu F-75 plně funguje pouze s objektivy osazenými čipem CPU (objektivy řady D a G nebo P) a pokud na ni nasadíte jakýkoli objektiv bez tohoto čipu nebo objektiv manuální či nenasadíte objektiv vůbec, tak aparát v žádném režimu neměří expozici. Závěrku sice uvolnit lze, ale je nutno nastavit čas na těle a clonu na objektivu. Expozici pak lze stanovit jedině externím expozimetrem, nebo pomocí objektivu s CPU s jehož pomocí si lze scénu předem proměřit, hodnoty si zapamatovat a pak manuálně nastavit.

Nikon F-70

Nevýhodou F-70 je oproti F-75 hlavně nižší vybavenost funkcemi. V tomto srovnání má F-75 navíc především vícebodový autofokus – pět volitelných AF bodů oproti pouze jednomu středovému u F-70. Staršímu modelu také dost chybí tlačítko pro kontrolu hloubky ostrosti. Také nová řada objektivů série G, která je již bez clonového kroužku, je plně funkční jen s F-75, kdežto s F-70 fungují pouze v režimech pružného programu P a v režimu předvolby času. F-75 má navíc také několik dalších elektronických drobností – o těch se ale již zmíním až v další části. Někomu také může připadat jako výhoda, že F-75 je přeci jen podstatně menší a lehčí.

Vzhledem k tomu, že se F-70 již dlouho nevyrábí ani neprodává, tak je cenové srovnání prakticky nemožné, protože nelze srovnat cenu koupě nového aparátu. V okamžiku, kdy se ale do bazarů dostanou první F-75 bude tam jejich cena srovnatelná – předpokládám, že bude někde v rozmezí 6 až 7 tisíc Kč za samotné tělo.

Dalším adeptem na srovnání je model F-65, který je F-75 velmi podobný po všech stránkách. Je prakticky stejně koncipován (je jen cca o 2 roky starší) a tak je takřka totožné mechanické provedení, vybavenost funkcemi i cenová hladina. Celkově lze říci, že rozdíl je minimální a výhody jsou pouze na straně novější F-75 :

Nikon F-65

Nikon F-65 černý se setovým objektivem Nikkor 28-100mm/f 3,5-5,6 G

Těla obou modelů jsou z hlediska mechanické konstrukce prakticky stejná. Jedná se o celoplastové provedení a plastová je i dráha filmu. Jedinou výjimkou je kovový bajonet (u obou aparátů) pro uchycení objektivu – ten je ale pouze přišroubován k jinak plastovému šasi. Přesto však ale oba aparáty působí relativně robustním dojmem. Jediným rozdílem v mechanické konstrukci tak zůstává design. Ten je ale také velmi podobný a pouze u F-75 působí modernějším dojmem. Oba aparáty se dodávají v černé nebo stříbrné verzi.

5-ti zónový multisegment pro řízení expozice záblesku

Jak jsem již napsal v úvodu, tak ve vybaveností funkcemi je kvalita jednoznačně na straně novější F-75, která nepostrádá žádnou z funkcí starší
F-65 a tak se budeme dále věnovat jen tomu, co má F-75 navíc. Mezi hlavní inovace patří především bodové měření expozice, které u F-65 zcela chybí a které je důležitou funkcí pro stanovení expozice v problematických světelných situacích nebo v případě měření expozice na světla nebo stíny. Další změnou je nový 25-ti zónový systém 3D matricového měření expozice oproti 6-ti zónovému u F-65. Tato změna se však podle mne na výsledcích příliš neprojeví, jelikož i starší 6-ti zónový systém byl velmi přesný. Podstatnou změnou je také systém měření expozice záblesku, který byl převzat z modelu F-80 a měření je prováděno samostatným 5-ti zónovým multisegmentem.

Oba aparáty jsou vybaveny 5-ti bodovým autofokusem, který umožňuje jak automatickou (automatiky zvolí ten bod, kde naměří nejkratší vzdálenost od fotografovaného motivu) tak manuální volbu zaostřovacího bodu. F-75 má ale manuální přepínání AF bodu mnohem lépe vyřešenu – stejně jako u F-80 se volba provádí křížovým přepínačem na zadní straně aparátu. U F-65 je toto přepínání dost krkolomné, protože je nutné držet tlačítko na přední straně a současně otáčet voličem na zadní. F-75 navíc indikuje zvolený bod přímo na matnici, kdežto F-65 jen na displeji.

Dále je pak F-75 vybavena některými příjemnými maličkostmi, jako například zvuková signalizace zaostření a nebo podsvícení hlavního LCD panelu. Také zaostřovací body na matnici v případě nízkého osvětlení svítí červeně. Také přídavný battery pack byl vylepšen a oproti tomu k F-65 nabízí navíc i vertikální spoušť. Oba aparáty pak lze ovládat také bezdrátovým IR dálkovým ovládáním ML-L 3.

Nikon F-80

Nikon F-80 stříbrný se setovým objektivem Nikkor 28-80mm/f 3,3-5,6 G a bleskem SB50DX

Posledním modelem, který se s F-75 bude jistě velmi často srovnávat, je F-80. Tento aparát přišel na trh v roce 2000 a jedná se již o poloprofesionální přístroj. Přesto se od F-75 zase až tak moc neliší. Navrch má stejně jako již zmíněný model F-70 především v mechanické konstrukci. F-80 je postavena na celokovovém šasi a tak celá vnitřní část (šachta, dráha filmu, bajonet pro objektiv i botka blesku) tvoří jeden kompaktní kovový celek, který je pouze zvenčí (částečně i zevnitř) doplněn plastovými díly. F-80 je tak již na první pohled podstatně větší, těžší a robustnější, ale již ne tolik, jako ještě starší F-70.

Srovnání vybavenosti funkcemi je u těchto dvou aparátů o něco složitější. Oba mají oproti tomu druhému něco navíc a oběma pak něco chybí. Kromě lepší mechanické konstrukce je hlavní předností F-80 možnost samostatně korigovat expozici záblesku a také manuální nastavení citlivosti filmu v případě, že se rozhodnete exponovat film na jinou citlivost než je jeho DX kód (je to současně také možnost, jak provádět korekce po 0,3 EV).

Ale také F-75 má jisté výhody. Například je to možnost použití IR bezdrátového dálkového ovládání, které lze k aparátu dokoupit za cca 700,– Kč. Příjemnou novinkou je také zvuková signalizace zaostření a lépe je také vyřešen přídavný battery pack, který na rozdíl od battery packu pro F-80 obsahuje také druhou spoušť pro snazší vertikální snímání.

Za zmínku také stojí, že F-75 má 25-ti zónové měření expozice, kdežto F-80 měří jen s pomocí 10-ti zón. Stejně jako u porovnání s F-65 je však silně diskutabilní, zda je větší počet zón vůbec nějakou výhodou, protože i stávající 6-ti a 10-ti zónové systémy měřily velmi přesně a velmi pochybuji, že by se tato změna v praxi nějak výrazněji projevila. Navíc u všech tří aparátů (F-65, 75 a 80) jsou naměřené hodnoty vyhodnocovány pomocí srovnávání s totožnou databází parametrů 30.000 snímků, která je uložena v paměti fotoaparátu.

Je třeba ale také zmínit, že F-80 nemá takzvané kreativní programy, což může také někomu vadit. Expozice je nastavována v režimech pružného programu, předvolby clony, předvolby času a plně manuálním nastavením. Zejména opravdovým začátečníkům nebo těm, kdo chtějí aparát občas svěřit do rukou dětem či neznalému partnerovi, tak může vyhovovat, že F-75 má standardní kreativní programy krajina, portrét, makro, sport a noční fotografie.

Závěr

Pokud vezmeme v úvahu veškeré dostupné informace, tak se dá říci, že Nikon F-75 je velmi moderní a kvalitní fotoaparát, nabízející dostatečné množství funkcí za solidní cenu. Daní za moderní malé a lehké provedení je však v podstatě 100% plastová konstrukce, která je na hony vzdálená od robustního provedení, na které jsme byli zvyklí u aparátů starší řady F-50, 60 a 70.

Případným zájemcům o koupi aparátu této značky lze doporučit následující postup – pokud jste uvažovali o modelu F-65, tak se rozhodně vyplatí si těch cca 1.500,– Kč doplatit a pořídit raději F-75, která za tento doplatek rozhodně stojí. A pokud pokukujete i po F-80, tak ta se zase vyplatí především těm, kteří kladou důraz na mechanické provedení a vozí s sebou aparát často do terénu. Pokud jste však zvyklí s aparátem zacházet opatrně a jste ochotni oželet především manuální nastavení citlivosti filmu a korekce záblesku, tak by Vám měla F-75 bohatě stačit a investice do podstatně dražší F-80 je pro Vás asi zbytečná.

V celém článku jsem se úmyslně nezmiňoval o objektivech, neboť všechny v současnosti prodávané modely se dodávají standardně v cenově zvýhodněném setu s objektivem Nikkor 28–80mm/f 3,3–5,6 G nebo Nikkor 28–100mm/f 3,5–5,6G. Tyto sety je možno ještě případně koupit i jako takzvaný velký set, kdy je základní objektiv doplněn navíc teleobjektivem Nikkor 70–300mm/f 4–5,6 G. Další údaje o těchto objektivech a případně i ilustrační fotografie najdete například v testu F-80 (odkaz zde), v databázi Fototechnika a nebo v naší Galerii.

Pouze F-80 je možno koupit také v setu s objektivem Nikkor 28–105mm/f 3,5–4,5 D IF, který je však již ve zcela jiné cenové kategorii a cena tohoto setu se tak pomalu blíží 30.000,– Kč. Jinak orientační ceny základního setu jsou následující :

Nikon F-65 + Nikkor 28–80mm/f 3,3–5,6 G – cca 10.500,– Kč Nikon F-75
  • Nikkor 28–80mm/f 3,3–5,6 G – cca 12.500,– Kč Nikon F-80 + Nikkor
28–80mm/f 3,3–5,6 G – cca 19.000,– Kč

Přesnější informace o cenách jednotlivých setů, či samostatných těl můžete nalézt v rubrice Porovnej nabídky, kde si můžete snadno vybrat tu nejlepší a nejlevnější variantu v tom kterém obchodě.

Michal Kupsa

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Kamil Moravec
    Kamil Moravec
    12.05.2003 00:46

    Jak mám rozumět: "Tento model rozšiřuje stávající řadu aparátů F-55 a F-65, která postupně nahrazuje starší sérii F-50, F-60, F-70, F-80, F-90 a F100".
    Že by plasty vytvořené jako protipól digitálům, ke kterým naši začínající amatéři utíkají měly nahradit a evolučně předběhnout festovné profitěla F90, F100 a proč nenahrazují tedy "zastarylý" model F5 z roku 1996. Vždyť to je pouze marketingový tah, jak oblbnout zákazníka a za co nejméně peněz mu dát pocit, že má kvalitní zboží. Když se podívám (a není to jen u Nikonu, ostatní jsou na tom podobně) na skvělé a já nevím jak ještě vychválené G objektivy, tak by mě zajímalo, kam se poděla filosofie F-mount. Jakýkoliv objektiv na jakékoliv tělo a to vše od roku 1957. Ještě před rokem či dvěma, kdy se na fóru vedly války CxMxNxP, tak právě toto byl jeden z argumentů pro Nikon. Mám svoje skla a ta mě pasujou na AF i MF. A co je dnes. Levné hrkáčky, které jsou na MF Nikon nepoužitelné a ještě abych se bál, že se rozpadnou. Celková konstrukce je úděsná, ale je to levné, trh si to žádá.

    "Navíc u všech tří aparátů (F-65, 75 a 80) jsou naměřené hodnoty vyhodnocovány pomocí srovnávání s totožnou databází parametrů 30.000 snímků, která je uložena v paměti fotoaparátu." - Tak to snad ne. To chceš tvrdit že všechny modely mají stejné MultiCAMy. Podle čeho píšeš tento srovnávací test, snad ne podle testovacího zákaznického centra Nikon cz. Chce si to trochu nastudovat o čem píšeš a ne jenom dělat slepě reklamu. Jenom nahrazením kovového šasi za plastové cenu nesrazíš, taky museli "vykuchat" čip. Schválně se podívej co mají jednotlivé modely (F5, 100, 80, 75, 65, 60, 55 a starší F90, 70, 50) za čipy pro měření a AF.

    "Je třeba ale také zmínit, že F-80 nemá takzvané kreativní programy, ..." Komu vadí, že F80 nemá kreativné programy, asi tomu komu vadí že je nemá ani F100 a F5. No a ty děti, to mě opravdu dostalo.

    Abych se vyjádřil k F75. Technické parametry necháme stranou, i to jestli vůbec je potřeba tento mezimodel. Co hodnotím kladně je battery pack s druhou spouští. Ale co nechápu, je vychvalování IR ovládání, když klasická drátěná spoušť je "svatá". Fotil jsi někdy v noci dlouhé expozice hvězd nebo zvířata z krytu. To by mě zajímalo, jak šermuješ s IR. Ale v době digitální to vypadá zajímavě, mám foťák na dálkové ovládání.

    Je asi opravdu těžké napsat recenzi nebo dokonce test na model který je na dvě věci. Problém je, že digitál dává analogu pořádně na p... a výrobci nevědí co dál. Tak tvoří a vzniká co vzniká. Proč asi nevyrobil Nikon nástupce F5, která je zde 8 let. A model F50/60 má x nástupců jejiž kvalita je diskutabilní. Ono totiž nejde o kreativní programy, ale o spolehlivost. A ta zde asi nebude ani s podporou G lens.

  • Michal Kupsa
    Michal Kupsa
    Autor
    12.05.2003 10:21

    1. Taky rozhodně nejsem nadšen, že nové modely jsou skoro 100% plastové a jak již píšu v samotném článku, rozdíl například právě mezi F-70 a F-75 je po mechanické stránce obrovský, stejně tak jako například mezi F-50 a F-55 nebo F-60 a F-65. Ať už se nám to ale líbí či nikoli, tak je jasné, že se takto tvoří nová řada aparátů a osobně se domnívám, že F-80 brzy nahradí F-85 a možná i F-100 nahradí F-95. K inovaci F-5 už asi nedojde, protože ta už bude asi nahrazena digitálním tělem. Tvorbu této nové řady nijak zvlášť nevítám a ani jí rozhodně nehodlám dělat reklamu – jen tuto změnu konstatuji, protože je zřejmá.

    2. Nová řada objektivů G je asi trnem v oku majitelům starších těl, kteří je nemohou plně využívat. Bohužel je to dnes trend a clonové kroužky už se prostě nedělají ani u jiných značek. Pro majitele starších těl je to sice velké mínus ale mě osobně připadne nastavování všech hodnot na těle aparátu mnohem praktičtější, navíc clonu lze takto nastavovat i po 1/3. Nemůžeš však srovnávat mechanicky kvalitu různých řad objektivů. Setová G-éčka jsou taková jaká jsou a podle toho i stojí.
    Za mnohem horší vlastnost nových aparátů však považuji to, že neumožňují měření s MF objektivy – to se dotýká daleko větší skupiny uživatelů, než problém s objektivy řady G. Ze strany Nikonu to považuji skoro za zločin a je to hlavní vada všech novějších aparátů této značky (a nejen této).

    3. Ta databáze snímků je skutečně stejná (nemusí být součástí čipu MultiCAM – může být zvlášť) ale osobně se domnívám, že i základní procesor je u všech novějších těl stejný (samozřejmě že nebude stejný u F-5 i u F-55 – je to jiná kategorie i ročník výroby ale stejné budou asi u 55, 65, 75 a 80), pouze u levnějších modelů jsou některé funkce nevyužité či zablokované. Je to běžná výrobní technologie – nevyplatí se vyrábět 3 různé čipy, mnohem levnější je vyrobit jeden a pouze některé funkce nevyužívat. Dalším čipem je samozřejmě čip pro AF a ten se opravdu u jednotlivých modelů liší, i když u nové řady se může opět jednat jen o jediný typ, který je pouze různě využíván.

    4. Mě osobně absence kreativních programů nevadí ale opravdu jsou lidé, kterým to vadí – setkávám se s tím často v dopisech čtenářů či občas na fóru. Ať už se ti to zdá či nikoli, prostě to tak je – to že to nevadí tobě, ještě neznamená, že to nevadí i někomu jinému. Lidé jsou různí a tak mají různé názory a potřeby ....

    5. IR dálkové ovládání je podle mne rozhodně lepší než klasická drátěná spoušť – právě proto, že rád občas fotím delšími časy. Pokud například nemám po ruce stativ, tak se aparátu nemusím vůbec dotknout a to je výhoda – i pohyb drátěnou spouští může aparátem někdy pohnout. A právě na focení hvězd by to bylo určitě lepší, protože jedním stiskem závěrku otevřeš a druhým zavřeš a nemusíš provádět aretaci šroubkem na spoušti – touto manipulací můžeš opět otřást aparátem. A mohl bych jmenovat ještě mnoho dalších výhod toho, že prostě u aparátu nemusím stát ale mohu jej ovládat z větší vzdálenosti .....

    6. Proti fungování zákaznického centra Nikon CZ mám taky spoustu výhrad a rozhodně své články nepíšu jen podle toho, co mám od nich k dispozici. A nařčení ze slepé reklamy již beru pouze jako nepodloženou urážku – myslím, že článek obsahuje i všechny opodstatněné výhrady.

  • KPDN_Slavomír Medvěd Bedřich
    KPDN_Slavomír Medvěd Bedřich
    22.02.2004 13:21

    No abych to zhodnotil z pohledu běžného uživatele. Fotím na NIkon F75 už 3 měsíce a rád bych k němu něco dodal.
    1. Tělo je sice z plastu, ale ze solidního plastu! Používám ho opravdu často a je vemi namáháno, ale zatím nevidím kromě občasného škrábance jakýkoliv náznak vůle ve spojích atd. Takže v plastikovém tělu bych problém neviděl.
    2.Co se týče dálkové spoušti, to je skutečně chyba. Drát je zkrátka Drát.
    3.Baterry Grip je skutečně šikovný, bez něho by se držel skutečně špatně, ale když už do něj namontovali druhou spoušť mohlii rovnou přidat také volící kolečko, to tam skutečně chybí.

    Myslím si, z pohledu nadšence a laika, že Nikon F75 je dobrý fotoaparát pro začínající fotografy jako jsem já.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (3)

Tisknout článek

Tip na článek

Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R
Srovnání: Canon EOS R vs. Nikon Z7 vs. Sony A7R III vs. Panasonic S1R

S di­gi­tál­ními bez­zr­ca­dlov­kami s pl­no­for­má­to­vým či­pem a vy­so­kým roz­li­še­ním se roz­trhl py­tel, na­bí­zíme tedy pře­hledné po­rov­nání bez­zr­ca­dlo­vek Ca­non EOS R, Ni­kon Z7, Sony A7R III a Pa­na­so­nic Lu­mix S1R.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram
Setkani fotografu

Tento web používá k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a marketingovým účelům soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace