Sony alfa 57

Čip a ISO

Snímacím prvkem je snímač CMOS Exmor™ APS HD s rozlišením 16MPix (4912 × 3264 pixel). Velikost čipu je 23,5×15,7 mm (typ APS-C). Poměr stran je 3:2, ale lze přepnout na 16:9 (rozlišení 4912 × 2760 pixel). Čip je osazen pružně a kombinuje dvě technologie – stabilizaci obrazu a protiprachový systém. Optický stabilizátor obrazu Super SteadyShot INSIDE umožňuje využívat optické stabilizace v kombinaci s libovolným objektivem. Citlivost čipu lze nastavit v rozsahu 50 až 25600 ISO.
A stejně jako u předchozí A65, tak i A57 nabízí jednu novinku v oblasti redukce šumu a tím je slovy výrobce „redukce šumu více rámečků“. Já jsem si jí pracovně nazval „vISO – vícenásobné ISO“, tak jako je na skenerech vícenásobný sken. O co se tedy jedná? Při výběru ISO si vyberete poslední nabídku v seznamu a v ní rozbalíte nový seznam hodnot ISO a vyberete si, kterou chcete. Při expozici fotoaparát udělá velmi rychlou sekvenci cca 4–5 snímků, poskládá je na sebe a vytvoří tak jeden snímek. Vychází se z předpokladu, že šum je náhodný, takže na každé fotografii je pokaždé jiný. Tím je možné vícenásobnou expozicí rozmělnit šum a získat tak daleko jemnější kresbu s minimálním šumem. Někdo může okamžitě namítnout, že to bude možné jen pro statické snímky ze stativu, ale jak jsem se sám mnohokrát přesvědčil, není tomu tak. Ba naopak, výsledné snímky exponované z ruky jsou kromě toho, že šum je výrazně potlačen, velmi dobře ostré, i když doba po kterou sekvence snímků trvá, může dosáhnout času okolo 1s.
Na druhou stranu je třeba ale upozornit, že sice v ruce udržíte 5× 1/125s, ale určitě ne 5× 1/2s. Stále tedy platí pravidlo, že dlouhé expozice patří na stativ a v ruce udržíte čas rovnající se převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti. Samozřejmě že vám pomáhá optický stabilizátor na čipu, ale také není všemocný. Tuto funkci nelze použít při focení do RAW. Stejně tak nelze tuto funkci kombinovat s funkcí HDR.
V následujících ukázkách vidíte, jak se hodnota ISO projeví na šumu u snímku večer.

Jak je vidět, do ISO 1600 je šum minimální, dovolím si tvrdit, že i na fotografii formátu A3 – 30×45cm nebude šum patrný vůbec. Je třeba si uvědomit, že na případné papírové fotografii bude šum o mnoho menší než při zobrazení 1:1. Ještě použitelné ISO pro fotografie do formátu A4 – 20×30cm jsou i ISO 3200 a za určitých podmínek i 6400 a 12800. Použití ISO 16000 je dle mého názoru již trochu diskutabilní. Zde je již šum dost patrný, i když není tak úplně rušivý a při určitých snímcích může být akceptovatelný. Rozhodně i při ISO 16000 je snímek plně čitelný a není to shluk barevných skvrn a deformovaného obrazu, jak tomu bývalo u starších fotoaparátů, když poprvé nabízely ISO 1600 a vyšší.

V plném rozlišení má RAW i JPG snímek v poměru 3:2 velikost 4912 × 3264 pixel což stačí na fotografii o rozměrech 42×28 cm v rozlišení 300dpi, případně na fotku 63×42 cm při rozlišení 200 dpi. To je samozřejmě teorie, z takového rozlišení se dají udělat fotky daleko větších rozměrů při výborné kvalitě. Ve formátu 16:9 je nejvyšší rozlišení 4912×2760 pixel. Kvalita JPG je rozdělena na 2 typy, jemné a standard a typ barevného prostoru lze volit mezi sRGB a Adobe RGB. Osobně musím říci, že výsledná fotografie JPG s barevným prostorem Adobe RGB dává vynikající výsledky, a tak použití RAW není až tak nutné.
Dále lze použít kombinaci RAW + JPG a nebo holý RAW. Ukládat snímky lze na SD, SDHC, SDXC karty, Memory Stick PRO Duo a Memory Stick PRO-HG Duo (4GB, 8GB, 16GB a 32GB).

Režimy expozice a vyvážení bílé

Systém měření je neměnný a stále stejný, zde se budu opět opakovat jako u předešlých typů. Základní zelená – plná automatika, P – programová automatika, A – preference clony, S – preference času a M – manuál. Scénické režimy: portrét, krajina, makro, sport-akční, západ slunce, noční záběr/portrét. Expozimetr pracuje ve 3 režimech, 1200zónové maticové měření, se zvýrazněným středem a bodové. Korekci expozice lze nastavit v rozsahu –3/+3 EV v krocích po 1/3 EV, případně použít AE Bracketing v krocích po 1/3EV a 2/3EV 3 snímky. Možnosti vyvážení bílé jsou stejné jako u dalších předchozích typů, zde není nutné se více rozepisovat. Více je možné si přečíst v technické specifikaci na stránkách Sony.
Funkce HDR( High Dynamic Range – Vysoký dynamický rozsah) se již prosadila jako standardní funkce, stejně tak jako její omezení pouze pro snímání do formátu JPG.

V následujících ukázkách je zobrazeno využití různých efektových filtrů k dosažení „zvláštního a uměleckého výrazu fotografie“, jak praví manuál.

Zaostřování a režimy snímání

Základní přepínání AF/MF je na přední straně dole pod bajonetem jako u většiny Sony zrcadlovek. Na zadní straně je křížový ovladač, kterým lze po zmáčknutí středového tlačítka vybírat jednotlivé ostřící AF body. A57 je vybavena 15 bodovým systémem. Standardní je výběr z širokého zaostřovacího pole, středového AF, či vybírat ručně ze všech AF bodů. Standardní je i výběr z AF-S (statické AF) AF-C (kontinuální AF) a AF-A (automatické přepínání mezi AF-S a AF-C), které ovšem musíte nastavit v Menu. Rozsah citlivosti je –1 až +18EV. V případě slabého osvětlení lze použít vestavěný blesk pro přisvětlení s dosahem 5 m. Kromě jednotlivých snímků a stupňované expozice lze v režimu snímání exponovat i série s rychlostí až 12 snímků/s.
Tak jako u předchozích fotoaparátů je možné využít funkci panorama nebo 3D panorama, kdy fotoaparát snímá v rychlém sledu snímky a ve výsledku vytvoří jeden snímek. Velikost snímku: běžný na šířku: 8192×1856 (135°/120°) / na výšku: 3872×2160 (101°/90°). Velikost snímku: širokoúhlý na šířku: 12 416×1856 (202°/180°) / na výšku: 5536×2160 (142°/126°).

Jak je vidět na snímku, fotoaparát měl trochu problémy s udržením stejné světlosti scény, zvláště v levém okraji. Toto je třeba vylepšit.