Test digitální zrcadlovky Nikon D5100

Tělo – mechanické provedení a ovládání

Na první pohled na novém Nikonu D5100 zaujme nové řešení otočného LCD monitoru, tak jak jej známe z některých konkurenčních fotoaparátů. Současné provedení s kloubem na levé straně je jistě praktičtější, než předchozí řešení s kloubem v dolní části. Však po tom také mnoho uživatelů volalo a Nikon tak vyslyšel přání svých fotografů. Je však škoda, že poměr stran tohoto monitoru je stále 4:3, přitom fotografie z digitálních zrcadlovek mají poměr stran 3:2. Změnu na 3:2 již několik konkurentů provedlo a je to jistě lepší, protože při prohlížení fotografií je tak plocha monitoru lépe využita. Nicméně je to spíše jen drobnější detail. Podstatnější je, že otočný LCD monitor se opravdu povedl. Oproti původnímu modelu se zvětšila úhlopříčka z 2,7“ na 3“ a hlavně se zvýšilo jeho rozlišení z 230.000 obra­zových bodů na 921.000. Obraz je tak velmi jemný a příjemný pro posuzování pořízených fotografií přímo v terénu. Také jeho polohovatelnost je opravdu vynikající, včetně možnosti sklapnout LCD směrem k fotoaparátu v okamžicích, kdy jej nepotřebujete, čímž jej chráníte proti poškrábání nebo rozbití.
Nový model však není jen o LCD monitoru. Samotné tělo je provedeno v tradiční černé barvě a je plastové (bajonet pro uchycení objektivu, botka pro externí blesk, stativový závit i očka pro popruh jsou ale samozřejmě kovové). Nicméně použitý plast je dnes již natolik kvalitní, že když vedle položíte například kovový Nikon D7000, tak v materiálu téměř nepoznáte rozdíl. Je tedy dostatečně robustní a na dotek rozhodně nebudete mít pocit, že držíte jen nějakou plastovou hračku. Rozměrově je pak D5100 o poznání menší a po této stránce se blíží spíše nejlevnějšímu modelu D3100. Takže uživatelé a hlavně uživatelky s menší dlaní budou jistě velmi spokojeni, kdežto urostlejší fotografové si asi budou brblat něco o prokleté miniaturizaci. Přesto se i větší rukou drží fotoaparát poměrně pohodlně a bezpečně.

Také ovládací prvky jsou tradičně dobře řešené, logicky a vhodně ergonomicky rozmístěné i dostatečně popsané. Provedení ovládacích prvků se víceméně drží osvědčené firemní koncepce, i když pár změn tu najdeme. Například samostatné tlačítko pro spuštění videozáznamu, které je umístěné blízko spouště se mi docela líbilo a myslím, že je to praktičtější, než umístění na zadní stěně, jako třeba u modelu D7000. Pokud totiž budete pořizovat videozáznam ze stativu, je stisk vertikálním směrem výhodnější než horizontálním – hlavně s ohledem na možné nežádoucí roztřesení fotoaparátu. Nová je také páčka pro aktivaci režimu živého náhledu. Ta je nyní umístěna pod otočným voličem expozičních režimů a je tak pohotově a dobře dosažitelná palcem pravé ruky.

Hledáček fotoaparátu je řešen jako zrcadlový, což je u fotoaparátů této kategorie obvyklé. Zobrazuje přibližně 95% fotografované scény a je přiměřeně velký a jasný. Matnice zobrazuje rozložení zaostřovacích bodů, ale neumožňuje zobrazení pomocné mřížky nebo varovných ikon, jako je tomu třeba u vyššího modelu D7000. Nemyslím ale, že by to bylo nějak zvlášť na škodu, protože obojí je v případě potřeby dostupné při využití režimu živého náhledu. Vestavěný displej pod matnicí je pak řešen obvyklými zelenými segmenty, které zobrazují všechny potřebné informace, včetně citlivosti ISO. Je to však nutno nastavit v uživatelských funkcích, zda v pravé části displeje bude zobrazen počet zbývajících snímků, které se vejdou na použitou paměťovou kartu nebo citlivost ISO. Osobně bych doporučil trvale nastavit právě druhou možnost, tedy zobrazení citlivosti ISO, protože počet zbývajících snímků už dnes není tak důležitou informací (vzhledem k současným obřím kapacitám a současně nízkým cenám paměťových karet).
Mechanické provedení a ovládání nového fotoaparátu Nikon D5100 bych tedy celkově hodnotil jako velmi dobré. Přes menší rozměry dobře padne i do větší ruky a i když je fotoaparát poměrně lehký, rozhodně nepůsobí laciným dojmem, naopak, na dotek působí docela robustně. Celkové řešení ovládání je intuitivní a ergonomicky vhodně rozmístěné ovládací prvky jen podtrhují celkově pozitivní pocit z tohoto přístroje. Při delším zkoumání by se sice nějaká ta drobná muška na kráse našla (třeba již zmíněný poměr stran LCD monitoru, nebo třeba absence aretace voliče expozičních režimů, u kterého se občas stane, že si s ním nevědomky pootočíte, například při vytahování z brašny) ale nějaká drobnost se najde vždycky a v tomto případě rozhodně nejde o nic zásadního.