Technologie pro automatické zaostřování

Automatické zaostřování, zejména díky pohodlnosti fotografů a vysoké rychlosti, je stále populárnější. Canon používá i technologii, kde zaostření probíhá podle zaostření vašeho oka. Dnešní elektronické zrcadlovky vám umožní volit mezi různými režimy. V článku jsou shrnuty výhody různých způsobů automatického ostření.

(Pozn. red.: článek platí pro filmové fotoaparáty)

Jednou z podmínek, jak docílit ostrého obrazu fotografovaného objektu, je správně zaostřit. V minulosti bylo jedinou možností pomalu otáčet válcem objektivu, dokud obraz na matnici nebyl ostrý. V dnešní době existují technologie automatického zaostřování neboli autofokus označovaný u objektivů AF. Ten zjednoduší ostření natolik, že zaostřit je stejně obtížné jako zmáčknout spoušť.

Automatické zaostřování používá dvě hlavní technologie: aktivní a pasívní autofokus.

Aktivní autofokus

Aktivní autofokus je používán u kompaktů. Pracuje do vzdálenosti 8 až 10 m. Měrná soustava využívá optický (infračervený paprsek) nebo akustický signál. V případě optického měření se určuje úhlová odchylka odraženého paprsku, který se odráží od objektu. Signál vyslaný ze zdroje se přijímá ve stranově posunutém okénku. Základna vysílač – přijímač tvoří se zaměřovacím objektem trojúhelník. Výška trojúhelníku představuje vzdálenost objektu. Posuv objektivu bývá spřažen s otáčením zrcátka, které přivádí paprsek na čidlo nebo s otáčením vysílače signálu. V soustavách bez pohybu elementů se vyhodnocuje přijímaný signál elektronicky.

Použití ultrazvuku je doménou Polaroidu. Tyto systémy určují dobu od vyslání signálu k návratu jeho odrazu na mikrofon. Podle zjištěného zpoždění se pak objektiv zaostří.

Výhodou těchto systémů je, že fungují ve tmě a za špatných světelných podmínek. Nelze je však použít v případě překážek – např.fotografování přes sklo.

Problémem aktivních soustav vzhledem k omezenému dosahu signálu je zaostření na nekonečno. Proto musí mít kompakt speciální tlačítko, které zajistí toto zaostření bez vlivu automatiky. Tlačítko nekonečno je řešením v případě, že budete fotografovat přes sklo.

Pasívní autofokus

Pasívní proto, neboť využívá jen přítomného světla. U pasívních soustav se vyhodnocuje obraz v rovině zaostření nebo v její blízkosti a podle získaných údajů se upravuje zaostření objektivu. Pasívní autofokus bývá ve srovnání s aktivním systémem přesnější, ale k zaostření potřebuje určitý kontrast na fotografovaných objektech.To může být problém například při fotografování v mlze nebo při nedostatečném osvětlení. V takové situaci pak není jiné možnosti než přepnout do režimu manuálního zaostřování.

Problém zaostření při nedostatečném osvětlení řeší řada výrobců jednookých zrcadlovek umístěním přisvětlovacích zdrojů na tělo fotoaparátu. Tento zdroj se aktivuje v okamžiku, kdy čidlo autofokusu nenalezne dostatečný kontrast. Přisvětlovací zdroj pak promítne na fotografovaný objekt skupinu čar, které jsou systémem automatického zaostřování použity pro správné zaostření. Pomocný zdroj však má pouze omezený rozsah, takže při zaostřování vzdálenějších objektů zejména v kombinaci s objektivy s delší ohniskovou vzdáleností nefunguje.

Vedle nedostatečného kontrastu může problém způsobit i samotná struktura snímaného objektu, jejíž pravidelnost může oklamat pravidelně uspořádaná CCD čidla. Řešením jsou pak křížové snímače ostrosti, které určí rovinu zaostření podle struktury objektu v různých směrech. Ve skutečnosti není nutné rozmístění čidel do kříže. Stačí umístit čidla v zorném poli nerovnoměrně v obou směrech, aby neinterferovala s pravidelnou strukturou objektu.

Díky odrazům světla a směru polarizace může k problémům s pasívním autofokusem dojít po nasazení lineárního polarizačního filtru. Řešením je kruhový polarizační filtr, za nímž rovina polarizace rotuje a proto nemůže dojít k selektivním jevům, které naruší činnost čidel.

U objektivů s manuálním ostřením je lepší větší vzdálenost mezi jednotlivými značkami označující v metrech vzdálenost zaostřeného objektu, neboť lze přesněji ostřit. U AF objektivu jsou pro ostření naopak žádoucí co nejmenší posuvy čoček, ke kterým dochází malým otočením válce objektivu. Z tohoto hlediska jsou nejlepší objektivy s vnitřním ostřením, kde se pohybuje člen ve vnitřní skupině čoček. Pro pohon se používají např. špičkové ultrazvukové motůrky, známé velmi tichým chodem.

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Obsah článku

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram