Stativy III.

V posledním díle seriálu o stativech se zamyslíme nad tím, jaký stativ je ten pravý. Odpověď na tuto otázku není jednoduchá. Proto si představíme několik základních technických parametrů podle kterých bychom měli stativy vybírat.

upevnění

uchycení (výměnný adaptér)

Spojení hlavy stativu a přístroje je další významnou částí stativu. Některé druhy hlav umožňují pevné přichycení přístroje prostřednictvím upevňovacího šroubu podložky. Nevýhodou je poměrně dlouhá doba pro upevnění přístroje ke stativu a jeho následná demontáž. Jestliže používáme více různých přístrojů, může být tento systém uchycení zbytečně složitý. Rozšířenější jsou výměnné čtvercové nebo pentagonální adaptéry, které se nejprve přichytí ke spodní části fotoaparátu a prostřednictvím uzavíratelného zámku na hlavě stativu dojde k jeho fixaci ke stativové hlavě. Tento systém nabízí zakoupení více adaptérů pro případ použití více přístrojů. Navíc výměna a instalace přístroje na stativ může proběhnout v době několika vteřin. Většina destiček má povrch pokryt gumou nebo korkem, ten zabraňuje nežádoucímu prokluzování přístroje na hlavě stativu. Dostatečné dotažení šroubu adaptéru je proto nutné.

materiály

carbon (kompozit)

Výrobci se neustále předhánějí nejenom ve způsobu zpracování stativů, ale také s použitými materiály. Jak jsem již uvedl, použitím dražších materiálů se řeší pouze jediný problém a tím je nežádoucí váha stativu. V ateliérové fotografii nezáleží na tom, zda je stativ dostatečně lehký. Naopak je tomu u těch, kteří fotografují například krajinu a musí překonávat různé překážky ať už pěšky nebo jiným způsobem. V současnosti jsou nejběžněji použivané duralové slitiny. Ty zaručují poměrně nízkou váhu, pevnost a pružnost. Třídy duralu se však od sebe mohou značně lišit a to především v síle trubek. Ty jsou různými způsoby zušlechtěny, například zeslabováním. To je prováděno jak frézováním nebo tažením. Nevýhodou ultra lehkých duralových profilů je jejich relativně velká měkkost. Stěny trubek jsou tak náchylné na jakékoli nárazy. Dalším často používaným materiálem je ocel nebo chromolibden (CrMo). Ten je používán především u stativů pro ateliérové účely. Nejlehčí stativy jsou stavěny z ultra lehkých kompozitů, jako je termoplast nebo karbon. Jejich cena je dvakrát až třikrát vyšší než u ostatních materiálů. Jejich hmotnost je však díky těmto materiálům výrazně nižší. Nejdražším a zřídka používaným materiálem je titan, který má nízkou váhu, je extra pevný a tuhý. Jeho získání a obrobení je technologicky náročné. Posledním a netradičním materiálem je dřevo. Mohlo by se zdát, že v době ušlechtilých kovů je dřevo na ústupu. Opak je však pravdou. Dřevo, které bylo dříve jedním z nejpoužívanějších materiálů pro výrobu stativů se stále používá. Bohužel výrobců dřevěných stativů není mnoho. V některých bazarech se s nimi můžeme stále setkat. Mají výborné vlastnosti, co se týče váhy, pružnosti a pevnosti. Jsou bohužel náchylné na klimatické změny, vlhko a nejsou ohnivzdorné. Jejich výroba je však omezená a proto i cena těchto stativů se mnohdy vyrovná i těm nejdražším materiálům.

příslušenství

středový vak

Stejně jako fotoaparáty můžeme i stativy doplnit o řadu příslušenství. To se ovšem vztahuje především na profesionální techniku a pouze pro určité modely stativů. Příslušenství zvyšuje komfort v práci se stativem a při focení vůbec. Přídavné vaky umožní dobrou přepravu stativu a navíc ho chrání před vnějším poškozením. Středové kapsy mezi nohy stativu se hodí tam, kde pořízujeme více snímků z jednoho stanoviště. Různé popruhy a pásky navíc umožňují nosit stativ přes rameno. Některé stativy jsou již vybaveny vodováhou. Ta poskytuje informace o tom, zda máme přístroj a stativ v rovnovážné poloze. K některým druhům profesionálních stativů můžete vodováhu dodatečně dokoupit. Ty se poté instalují přímo na stativ nebo hlavu.

adaptér do sněhu

Nadstandardní výbavou stativu může být ovšem i speciální barva. Například stativy určené do exteriéru mají různé povrchové úpravy. Do přírody se více hodí stativy zelené, hnědé nebo černé barvy. Méně zřetelným doplňkem jsou například gumové kryty horních částí nohou stativu. Ty na první pohled mohou řešit pouze estetickou stránku věci. Ovšem po několikaleté praxi poznáte jak mohou být vhodné. Ochrané kryty oceníme především v krajinářské fotografii, kde umožňují pohodlné držení stativu v ruce ve složeném stavu – například přes rameno. Kryty navíc zabraňují nežádoucímu poškození stativu v těchto místech a chrání ruce fotografa například v mrazech, kdy mohou kovové díly stativu nepříjemně chladit. Zajímavým doplňkem pro krajinářskou fotografii jsou také sněžnice pro nohy stativů, které částečně zabrání nežádoucí propadání nohou stativu do sněhu.

parametry stativů


Výška stativu ve složeném stavuTento údaj ocení zejména ti, kteří plánují fotografovat se svým stativem zejména v exteriéru. Informace o délce stativu v zavřeném stavu nám pomůže posoudit, zda budeme moci stativ lehce skladovat a přepravovat. Pokud vlastníte fotografickou brašnu nebo batoh s popruhy pro umístění stativu, je dobré před koupí nového stativu nebo batohu obě délky porovnat.


maximální výška Maximální vysunutí stativu mění jeho vlastnosti. Především vysunutím středové tyče se snižuje jeho stabilita a mírné rozechvění stativu (i těch profesionálních) se může projevit. Proto údaj o maximální výšce může být v technické dokumentaci výrobců částečně zavádějící. Tam je totiž mnohdy uváděna včetně vysunuté středové tyče. V praxi zjistíte, že stativ budete vysouvat jen do určitých maximálních výšek. Ideálním srovnáním je výška vaší postavy. Pokud zjistíte nebo si dokonce stativ sami změříte a to především jeho maximální výšku (bez vysunutí středové tyče) máte výbornou informaci o tom, zda vám bude příslušný stativ vyhovovat.


minimální výška nad zemíNěkteří výrobci u svých stativů navíc uvádějí, do jaké minimální výšky nad zemí se se stativem můžete dostat. Jednoduše řečeno to znamená, jak vysoko nad zemí můžete fotografovat. Snímání nízko nad zemí dosáhneme jak maximálním roztažení stativových nohou, ale také například překlopením středové tyče. Tak budete moci snímat jen několik centimetrů nad zemí.


váhaVáha stativu je kruciálním parametrem. Na jednu stranu váha podstatně ovlivní celkovou stabilitu stativu. Čím je totiž stativ těžší, tím dochází k menšímu rozechvění stativu při expozici a stativ je celkově stabilnější. Na druhé straně může nepříjemně ovlivnit jeho přepravu. Například při fotografování v exteriéru, kdy musíte přesunout stativ vlastní silou. Prvním parametrem, na který bychom měli brát ohled je bezesporu nosnost stativu a poté bychom měli řešit problém s váhou. Ta je totiž přímo úměrná druhu použitého materiálu. Pokuď vámi vybraný stativ nemá vestavěnou hlavu, musíte ještě přičíst hmotnost hlavy.


optimální nosnostKaždý stativ je dimenzován na příslušnou váhu vašeho přístroje a má určité maximální zatížení. Tento údaj by měl být základním vodítkem k tomu, jaký stativ si vybrat. Výrobci většinou uvádějí pro jaký typ nebo formát přístroje je stativ vhodný. Bohužel starší přístroje se od těch dnešních ve váze hodně liší. Proto sledujte údaj o nosnosti stativu s velkou pozorností a případně si vaší fototechniku v kombinaci s nejtěžším objektivem a jiným příslušenstvím zvažte. Správný výběr hlavy stativu je stejně důležitý. V žádném případě se nedoporučuje na stativové hlavě šetřit. Výrobci profesionálních stativů uvádějí kompatibilní hlavy nebo jejich výběr koncipujte podobně jako při výběru stativu. Základním údajem pro výběr hlavy a stativu je jejich maximální zatížení.


konstrukce nohouVětšina současných stativů má výsuvné parabolické nohy. Systém uložení a jejich délka ve velké míře ovlivní několik důležitých parametrů stativu. Při maximálním vysunutí nám poskytují informaci o tom, do jaké výšky můžeme stativ maximálně vysunout. Ideální velikostí je 170 cm bez centrální tyče nebo výška vaší postavy. Pokuď připočteme ještě výšku vysunuté středové tyče můžeme počítat s maximání výškou až 190 cm. Tato velikost je však hraniční, protože stativ v této poloze budeme jen málokdy využívat a navíc při maximálním vysunutí středové tyče ztrácí stativ svojí stabilitu a může lehce dojít k jeho rozechvění v průběhu expozice. Na druhé straně délka jednoho segmentu parabolické nohy stativu poskytuje další informaci o tom, jak je stativ velký ve složeném stavu. Zde již záleží na tom, jaké nároky kladete na jeho skladnost.

Nohy stativu se vyrábějí z duralových slitin, oceli nebo karbonu. Jsou spojeny koleny, které se pomocí kličky nebo otočné objímky utahují tak, aby nedocházelo k nežádoucímu zpětnému zasunutí. Kolena jsou většinou vyrobena z podobného materiálu jako nohy nebo z tvrzeného plastu. U amatérských stativů v hodnotě do cca 1000 Kč dochází po určité době používání k nežádoucímu opotřebení jak nohou tak jejich kolen. Po delší době může tak dojít k jejich nedostatečné aretaci. Je to většinou způsobeno použitím nekvalitních materiálů nebo špatnou konstrukcí stativu. Nohy dřevěných stativů jsou řešeny jinak než parabolické systémy. Ty totiž neumožňují podobně jako u kovových zasouvání nohou do sebe v systému dutých trubek.


maximální úhel rozevřeníVýznamným parametrem je maximální úhel odklopení nohou stativu. Levnější amatérské a kinematografické stativy poskytují pouze omezené odklopení. To je způsobeno především jednodušší konstrukcí a spojení nohou v dolní části stativu pojistnými vzpěrami ke středové tyči. Ty slouží ke zvýšení stability stativu a zároveň jsou jistým konstrukčním omezením v chodu stativu. U složitějších profesionálních stativů se setkáte s volným systémem vyklápění nohou. To je zcela nezávislé na středové tyči stativu. Uchycení nohou je soustředěno pouze do centrálního bloku stativu, kde jsou pojistné kličky nebo pouze aretační páčky. Ty umožní uvolnění jednotlivých nohou a odklopení do různých poloh. Tento systém je výhodnější především tam, kde budete se stativem překonávat různé terénní nerovnosti.


výrobciNa našem trhu jsou k dostání převážně stativy od zahraničních výrobců. Je zajímavé, že prodejci se většinou zabývají prodejem nejvíce třech značek. To může být určitým handikepem při výběru toho pravého stativu. Proto vřele doporučuji navštívit více prodejen s fototechnikou a nejdříve se informovat o výrobním programu různých značek. Dalším problémem je skutečnost, že některé méně známé značky mohou mít obchodní zastoupení v Čechách, ale nenabízejí určité modely k prodeji nebo nedodávají náhradní díly. Dřevěné stativy se u nás nevyrábějí. Ověřené a kvalitní značky nám zajistí pozáruční servis a dodání náhradních dílů řadu let po pořízení stativu.

několik rad na závěr

Investice do profesionálního stativu může být významná, proto si ji dopředu rozmyslete. Zvažte zda budete v budoucnu pořizovat další foto techniku a do jaké míry bude váš stativ schopen udržet stávající i nové vybavení. Proto volte takové stativy, které budou dosahovat vhodných parametrů podle vašich potřeb. Základním kritériem je kompromis mezi váhou, nosností a především požitým materiálem. Po pořízení stativu nemusíte mít úplně vyhráno. Se stativem se budete muset dobře seznámit, abyste využili všech jeho možností a on vám byl dobrým pomocníkem.

nejznámější výrobci: Cullman, Gitzo, Hama, Hensel, Fomei, Exacta, Manfrotto, Rowi, Soligor, Unomat, Swarovski, Ries

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Richard Holeček Holy
    Richard Holeček Holy
    26.11.2002 12:39

    Vážený pane, Váš seriál o stativech se mi velice líbil. V kapitole III, v odstavci Konstrukce nohou píšete:

    Většina současných stativů má výsuvné parabolické nohy.
    Na druhé straně délka jednoho segmentu parabolické nohy stativu posykuje...

    Myslím že zde došlo k omylu a záměně slůvka teleskopické.
    Jelikož je parabola do jisté míry kulová výseč, nedokážu si představit takovýto stativ.

    A ještě jeden překlep: Základním kritériem je kompromis mezi váhou, nosností a především požitým materiálem.... :-)
    S pozdravem R.Holeček

  • Bitovod
    Bitovod
    28.11.2002 18:16

    Dobrý článek - až na pár nepřesností: Destičky se dělají nejčastěji čtvercové nebo HEXAgonální (nikoli pentagonální - ten pětiúhleník by se zřejmě neupínal nejlépe), nohy stativů z chrommolybdenu (případně též chrom-molybdenu, jedná se o slitinu, nikoli o sloučeninu, o měkkém i ani nemluvě :), jako "ultra lehký kompozit" (obvyklejší slovní spojení je "ultralehký") si opravdu nepředstavím termoplast (pokud mne paměť neklame, do skupiny termoplastů jsou zařazeny plastické hmoty, jejicž tváření je umožněno za tepla, dejme tomu polystyren, PVC, ABS a tak podobně, kompozitem označujeme materiál složený obvykle z více složek lisováním, zalitím a podobně, v běžné praxi např. uhlíkovou či skelnou tkaninu a pryskyřici, např. epoxidový či polyuretanový tmel). Dále pak posledním a TRADIČNÍM materiálem je dřevo - např. v krajinářské a velkoformátové fotografii mají dřevěné stativy své místo stále. Další drobností, která se v článku neobjevila, je např. i možné využití středového vaku stativu - pro odložení zátěže a zvášení celkové hmotnosti stativu - toto se opět příznivě projeví na stabilitě stativu a jeho odolnosti proti rozechvění při expozici. Samozřejmě nohy stativů nejsou parabolické, ale teleskopické, jak zde již napsal Holy (i když i v jeho příspěvku je drobná nepřesnost - parabola snad není kulovou výsečí)... Ještě drobnost - dural je slitina a v podstatě spíš jen obchodní název - jako u každé slitiny je i tato velmi závislá na přesném složení, takže vlastnosti mohou být v závislosti na složení různé, vyskytuje se dural lehký a poměrně měkký, stejně tak těžší a pevný - samozřejmě za mechanické vlastnosti použité stitiny se platí, takže stativ v cene kolem 1000Kč bude opravdu spíš z měkčích slitin, ovšem duralové nohy můžeme najít i v třídě kolem 6000Kč. Tento materiál má velmi dobrou opracovatelnost i vyhovující mechanické vlastnosti, není důvod se mu tedy vyhýbat. Doufám, že jsem vás svým doplňujícím komentářem příliš neotrávil, článek hodnotím známkou 2. S pozdravem Pavel Kutina

  • Milan Danko Dzumigar
    Milan Danko Dzumigar
    09.10.2003 01:59

    Nuz, velmi pekny clanok, ale chyba mi tu nieco o uchyteni blesku na stativ, ktore vdnesnej dobe uz s elektronickymi zrkadlovkami komunikuju aj na dialku...
    Dalej mi tu chyba nieco o uchyteni objektyvu na stativ. Predstavme si nejaky teleobjektyv a male telo zrkadlovky, nuz tazisko bude asi riadne posunute...

  • Golca
    Golca
    02.04.2005 18:50

    Dobrý článek, jen bych měl dotaz. Vypisujete jména výrobců stativů, ale kde se dají koupit. V kamenném obchodě s fotografickým nádobíčkem seženete jen vybrané druhy Velbonů či Fomeiů. V e-obchodech zas chybí pořádné popisy stativů. (Sally co mám dělat?) Děkuji za jakoukoliv tip.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (4)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram