Sony Alpha700 - díl 1.

Tak tu mám druhý příspěvek od Sony do řady DSLR, fotoaparát Sony Alpha 700. Je patrné, že Sony převzala vývoj a výrobu od Minolty, kde „sedmičková“ řada měla své platné místo a patřila mezi to nejlepší. Stačí si vzpomenout na X-700, 7000AF či Dynax7 a v poslední řadě i tu opravdu poslední Dynax 7D. Jak se tedy s tímto fenoménem vypořádala Sony u Alphy 700 se podíváme v dnešním testu.

Konstrukce a ovládání

Jak už jsem psal v úvodu, u bývalé Minolty patřila sedmičková řada k tomu nejlepšímu a Sony jde na to stejným krokem. Již první pohled na Alphu 700 ukazuje jak velký posun se od nedávné Alphy100 udělal a že Alpha 700 není ani tak pokračovatelem, ale že se jedná spíše o přístroj patřící do vyšší třídy. Tělo Alphy 700 je robustnější, má poněkud hranatější tvar, ale s elegantním zaoblením. Fotoaparát je příjemně těžký a dává tak najevo, že to rozhodně není plastová hračka. Základním materiálem těla je magnézium s šasi z hliníkové slitiny s ovládacími prvky utěsněnými proti prachu a vlhkosti. Povrch má jemně zdrsněnou strukturu s matným provedením černé barvy, které „narušuje“ pouze výrazné oranžové logo „α“ a kovový široký kroužek bajonetu. Pogumované je pouze masivní madlo z přední strany a na zadní straně místo, kde se opírá palec pravé ruky.

Pogumovaný bok má i horní kruhový ovladač. Stejně tak je na první pohled zřejmé, že oproti soustavě zrcadel, která přenášela obraz do hledáčku Alphy 100, má Alpha 700 pevně vestavěný pětiboký hranol schovaný v horní části před umístěním vestavěného blesku, který se tradičně vyklápí ručně. Typický styl – dva kruhové ovladače na horní straně, se poněkud změnil v tom, že zůstal pouze jeden kruhový ovladač a funkce z druhého ovladače se přestěhovaly do samostatných tlačítek na horní nebo zadní stěně. Kruhový ovladač s možností nastavení expozičních programů se trochu netradičně přesunul na levou stranu. Zbylé ovládání je rozmístěno na známých místech na horní a zadní ploše.

Tlačítko přepínání AF a tlačítka hloubky ostrosti je také opět tradičně vpředu pod objektivem. Tlačítka na horní i zadní straně mají plochý design a jsou mírně utopená, což může některým uživatelům působit problémy při jejich spínání. Je to ale o cviku a dá se na to zvyknout. Téměř všechny ovládací prvky jsou na dosah prstů levé a zvláště pravé ruky a jejich ovládání se dá velmi rychle naučit bez nutnosti dávat fotoaparát od oka a umožňuje vám tak se plně soustředit na to, co se před objektivem děje.

To slůvko téměř je kvůli třem tlačítkům – DRIVE, WB, ISO – které jsou tak trochu výjimkou a jsou umístěná na horní straně vpravo vzadu. A to je tak trochu problém, palec už mi na ně nedosáhl a ukazováček tolik dozadu neohnu. Omluvou může být, že tyto funkce se dají nastavovat i jiným dostupnějším způsobem. A tím se dostávám k zadní straně a hlavně k ovládacímu prvku, který je novinkou a dokáže velmi usnadnit a hlavně urychlit ovládání spousty funkcí. Je jím pákový ovladač – joystick, který je dominantní pro zadní stranu i celé ovládání funkcí fotoaparátu. V kombinaci s tlačítkem Fn – rychlá navigace – je možné se okamžitě dostat na jakoukoliv funkci, která se zobrazuje na 3“ LCD a rychle ji měnit předním či zadním ovladačem opět bez nutnosti dávat fotoaparát od oka, protože změna jednotlivých funkcí se kromě zadního displeje paralelně zobrazuje i v hledáčku.

Jak již bylo řečeno, tělo je o poznání větší a hlavně vyšší, takže malíček již nesklouzává pod fotoaparát, ale pevně se drží madla, které je dostatečně vysoké i široké, i když lidé s velkými prsty nohou mít trochu problémy. Krytka baterie je ve spodní části a podobně propracovaná jsou i dvířka na pravém boku, pod kterými se schovává slot pro CF kartu a pro kartu Memory Stick Duo.

Jako u každého předcházejícího digitálního přístroje si tak trochu postesknu, že úplnou dokonalost kazí několik gumových krytek. Je tomu tak i u Alphy 700 a jedná se o gumové krytky na levé straně. Tři ze čtyř jsou celkem dobře propracované ve formě dvířek, která se dají jednoduše otevírat a chrání konektor pro připojení blesku, dálkové spouště a konektor pro připojení nabíječky AC-VQ900AM pro dva akumulátory. Bohužel poslední krytka zakrývající HDMI konektor a hlavně USB konektor je „zabedněna“ tak, že jí v podstatě musíte nehtem „vylomit“. Je otázkou, jak taková krytka, bohužel právě nejvíce používaná, dlouho vydrží.

Hledáček a LCD

Optický hledáček je dostatečně jasný a je i větší než byl u Alphy 100. Je pro něj použita standardní matnice „Spherical Acute Matte“, známá již od Minolty. Zvětšení je 0,9× se zorným polem pokrývajícím 95% snímané scény. Vzdálenost oka je přibližně 25mm od okuláru, při nastavení dioptrické korekce –1 se změní na 21mm. V hledáčku je vidět 11 zaostřovacích bodů rozmístěných do dvojitého kříže.

Pod hledáčkem se zobrazují údaje o režimu blesku a jeho nastavení i korekcích, údaje o typu AF a jeho aretaci, údaje o expozici a případné korekci na stupnici EV, počet zbývajících snímků pokud je jich méně jak 9, grafický symbol, který vás blikáním upozorní na dlouhé časy, kdy by mohlo dojít k roztřesení snímku a doporučuje vám tak použít blesk, stativ nebo stabilizátor. Dále je tu ještě stupnice stabilizátoru Anti-Shake a zobrazení panoramatického režimu. Dioptrická korekce na pravé straně hledáčku umožňuje změnu v rozsahu –3 až +1 dioptrie. Z vnější části je hledáček chráněn odnímatelnou gumovou očnicí, která chrání i snímače pod hledáčkem. Tyto snímače, tak jako u Dynax7D, vypínají posvícení LCD v okamžiku, kdy přiložíte fotoaparát k oku, aby vás zdola neoslňoval.

Velikost hledáčku možná ještě není tak velká jak jsme byli zvyklí u starších SLR, ale ty zase neměly zadní LCD. A u Alphy 700 je 3palcový LCD displej TFT Xtra fine s hybridní technologií vysoké kvality, který umožňuje kvalitní prohlížení fotografií přímo ve fotoaparátu. Svou velikostí a rozlišením (921 600 obrazových bodů) – zatím nejvyššími parametry displeje použitého na digitální zrcadlovce – usnadňuje přesnou kontrolu zaostření a kvality snímků. „Jde o displej Xtra Fine hybrid LCD s pruhy obrazových bodů, které dokáží přesně reprodukovat přirozené textury a barevné přechody. Speciální antireflexní vrstva zlepšuje kontrast snímků i při prohlížení na silném slunečním světle“ – tolik oficiální prohlášení výrobce a nutno uznat, že pravdivé. Pokud se vám to nelíbí, můžete ho prostě vypnout, ale tím se ochudíte o… no však si ho zapněte a uvidíte. Dobu jeho podsvícení je možné ovlivnit v uživatelském nastavení a šetřit tak energii akumulátoru. Fotoaparát automaticky reaguje na polohu přístroje.

horizontální zobrazení zobrazení s histogramem
vertikální zobrazení

Pokud tedy fotografujete na výšku, informace o nastavení při záznamu se překlopí o 90° doleva či doprava tak, aby byly vždy vodorovně a tím dobře čitelné. Platí to ale pro zobrazení v režimu záznam, ne pro MENU. Snímky lze prohlížet samotné, s informacemi nebo i s novým RGB histogramem umožňující ověřit expozici kanálů červené /zelené/modré barvy. Při tomto prohlížení se také zobrazují informace o rozložení jasů. Znamená to, že místa, která jsou buďto černá nebo čistě bílá, na LCD blikají a vy máte hned přehled o tom jak se snímek povedl.

Stiskem tlačítka Display na zadní straně fotoaparátu si můžete vybrat z několika režimů zobrazení. Lze zobrazovat 4, 9 nebo 25 náhledů najednou. Můžete si také zobrazit pruh s pěti naposledy pořízenými záběry nad právě zobrazeným záběrem – to je ideální možnost, jak kontrolovat nástřely nebo záběry pořízené sekvenční expozicí. Pokud vás nebaví překlikávat na další snímky, je možné si nastavit i automatickou prezentaci s nastavením času pro každý snímek.

zobrazení s 5 náhledy připojení k TV přes HDMI

Snímky je možné prohlédnout i na TV obrazovce pomocí video výstupu PAL/NTSC a novinkou je i možnost prohlížet snímky přes rozhraní HDMI. Sám jsem to doma zkoušel na LCD TV s úhlopříčkou 66cm v plném rozlišení 1366×768 bodů a mohu vám říci že je to paráda a obrovský rozdíl oproti klasickému video výstupu. Máte pocit jak kdyby jste se dívali na skutečné fotografie na papíře formátu A3-A2. Jiné prohlížení na TV už bych ani nechtěl. Snímky lze obracet i zvětšovat pomocí lupy a to až do velikosti 13×, takže máte plnou kontrolu na detaily.

Menu je řešeno standardně jako u předchozích digi přístrojů. Je přehledné, rozdělené na 4 základní skupiny, vyjádřené graficky jako karty: Záznam, prohlížení, uživatelská nastavení a nastavení přístroje. Každá má svoji typickou barvu. Je výhodné, že Sony používá stejný styl jako používala Minolta. Přepínání mezi „kartami“ je velmi rychlé a přehledné a vše probíhá stále na jedné stránce, takže máte neustále přehled, kde se nacházíte a nehrozí bloudění stylu „safra, kde to v tom MENU bylo“. V ukázce vidíte, jak jednotlivé karty vypadají.

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru
  • Petr Štefek
    Petr Štefek
    03.11.2007 16:20

    čárlí:... koupím si po novém roce A700, ale nikoliv u nás ... v tom jsme za jedno ... už teď se dá koupit tělo cca. za 33-34000, v Rakousku a Německu ...

    ISO:.. při focení ve dne si neumím představit, že bych používal iso vyšší než 800!!!
    Reportáže ve špatném osvětlení ..klidně i 1600(http://www.stefek-foto.ic.cz/galerie.php?p1=6).. sraz FA v Brně(D7D)

  • Jan Brok
    Jan Brok
    06.11.2007 14:35

    Zdravím, recenze se hodně opírá o technické parametry a je v ní poněkud méňe opravdových zkušeností s použitím v praxi. Vysoké ISO je rozhodně jeden z podstatných parametrů, především pro focení rychlých dějů jako sport, reportáž, živá příroda nebo při focení v interiéru - koncerty, svatby, divadlo atd... Počkám si na FF od Sony.

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    06.11.2007 15:49

    Honzo ono když ti jí půjčí jen na chvíli, tak toho moc nenaděláš..

  • František Sedlář
    František Sedlář
    14.11.2007 10:50

    trochu jsem se vydesil tech fotek z te cz85 1.4, protoze jsem ji testoval na a100 a snimky byly az nechutne ostre, cetl jsem ze sony ci cz ma trosku vrtochy, ale ze by byl rozdil takovy? by me zajimalo, jestli byl problem na strane techniky, autora fotek, potoze ukazky z toho zoomu jsou ostrejsi a pritom by mel byt na tom mnohem hur podle testu...

  • Karel Omes
    Karel Omes
    Autor
    14.11.2007 18:06

    fotky ze zoomu jsou exponované na optimální cloně okolo 8, kdežto u planaru to je při velmi nízkých clonách a na malé vzdálenosti (bráno vůči ohnisku 85mm)takže se velká část snímku může jevit jako neostrá...

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (56)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram