Recenze zoom objektivu Nikon Z 24-70mm f/2.8 S

Úvod

Nikon Z 24–70mm f/2.8 S je zoom objektiv se základním rozsahem a vysokou světelností, spadá přitom do kategorie profesionálních objektivů, což znamená, že můžeme očekávat kvalitní konstrukci, rychlé ostření, nějaké vychytávky, ale taky výrazně vyšší cenovku než například u setového zoom objektivu Nikon Z 24–70mm f/4S.

Je tedy možné, že testovaný objektiv porovnáváte právě se seťákem a přemýšlíte, který z nich vybrat. Případně ještě zvažujete zrcadlovkový Nikon 24–70mm f/2.8E – i když s testovaným kouskem sdílejí mnoho stejných parametrů, jedná se o dva rozdílné objektivy s jinou optickou sestavou a tedy i jinými vlastnostmi.

Parametry Nikonu Z 24–70mm f/2.8 S

• Ohnisková vzdálenost: 24–70 mm
• Maximální světelnost: f/2.8
• Úhel pohledu (diagonální): 34.2° až 84°
• Minimální zaostřovací vzdálenost: 38 cm
• Maximální poměr zvětšení: 1:2,2
• Průměr filtru: 82 mm
• Maximální průměr: 89 mm
• Délka: 1265 mm
• Hmotnost: 805 g
• Lamely clony: 9
• Konstrukce: 17 členů v 15 skupinách
• Utěsnění bajonetu: Ano

Nabízí se porovnat parametry recenzovaného skla právě s jeho zrcadlovkovou verzí, ta je o tři centimetry delší a o celkem výrazných 265 gramů těžší – to je poměrně výrazný rozdíl ve hmotnosti, takže pokud byste plánovali používat na své nikoňácké bezzrcadlovce Nikon 24–70mm f/2.8E, tak se více pronesete, a to ještě nezapomeňte připočítat rozměry a hmotnost FTZ konvertoru. Na druhou stranu pokud testovaný objektiv porovnáváte se seťákem, dostanete se cca 300 gramů dolů na hmotnosti a objektiv je o 4 cm kratší.

Nyní se přesuneme k samotné konstrukci, která na rozdíl od seťáku nebo i zrcadlovkové verze nabídne několik vychytávek. Nejkontroverznější novinkou je zabudovaný displej, který je součástí nejvyšší řady bezzrcadlovkových objektivů Nikonu, ukazuje ohnisko, nebo aktuální clonu (což jsou poměrně zbytečné údaje, jelikož jsou vidět jinde), nebo aktuální zaostřenou vzdálenost. Právě ta je nejspíše příčinou, proč displej vůbec na objektivu existuje. Vzhledem k tomu, že ostřicí prstenec je plně elektronický, tedy není spojený s ostřicím mechanismem, tak není možné vyznačit zaostřenou vzdálenost na něm (jako je tomu běžně u zrcadlovkových objektivů). Displej se mi tedy hodil například při focení hvězd, kde dobře neposloužil focus peaking ani jednoduchý ukazatel zaostřené vzdálenosti na displeji (a bojoval jsem s přiblížením). Nicméně lze očekávat, že pro jiné situace právě zmíněný focus peaking poslouží a displej zůstane nevyužit.

Další novinkou je třetí otočný prstenec, kterému lze přiřadit jednu ze dvou funkcí, a to změnu clony a korekci expozice, případně nechat volič bez využití. Podle mě je škoda, že Nikon nedal tomuto příkazovému kroužku více možností využití, protože typičtí zrcadlovkáři zrovna na tyto parametry budou zvyklí používat jiné voliče a je možné, že příkazový kroužek zůstane bez využití, což je škoda.

Relativní novinkou je Fn tlačítko na objektivu, které je však plně programovatelné, což v tomto případě znamená, že mu lze přiřadit nikoliv dvě, ale jednadvacet funkcí, z nichž si už nejspíše vyberete, takže se jedná o dobře designovanou praktickou záležitost.

Dále se na objektivu úplně vepředu nachází ostřicí prstenec, ten však není mechanický, tedy má „mrtvý“ chod a žádné zarážky na koncích, abyste po hmatu poznali, že jste např. na nekonečnu. Na těle je i přepínač ručního a automatického ostření. Poslední věcí je pogumovaný kroužek zoomu s hezkým chodem.

Celkově je objektiv dobře ergonomický zpracovaný. Vzhledem k nižší hmotnosti se s ním pracuje lépe než s jeho zrcadlovkovou obdobou. Bohužel má závitové filtry s průměrem 82 mm, což se dnes u objektivů se stejným rozsahem ohnisek a stejnou světelností stává standardem, ale jedná se již o dražší filtry. Potom tu je kontroverzní displej, který mohl být vynechán, což by snížilo cenu i hmotnost.