Recenze setového zoom objektivu Nikon Z 24-70mm f/4S

Testy optického výkonu

Test jsem provedl na Nikonu Z6 za použití stativu a samospouště. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

střed

okraj

Nejprve se podíváme na širokoúhlé ohnisko 24 mm. Na středu je kresba velmi dobrá již od plně otevřené clony, s přicloněním na f/5.6 se ještě mírně zlepšuje a je výborná až po f/11, kde se následně objevuje difrakce. V okrajích je situace velmi podobná – kresba je slušná už na f/4, zlepší se po přiclonění na f/5.6 a je velmi dobrá až po f/11.

střed

okraj

Na 50mm ohnisku je situace velmi podobná. Střed je velmi dobrý od f/4 a po drobném přiclonění je mikrokontrast ještě lepší. Kraj má rozumnou ostrost již při f/4, situace se lepší na f/5.6 a vrchol má kresba na cloně f/8.

střed

okraj

I na nejdelším ohnisku 70 mm je střed velmi dobrý již od plně otevřené clony. Kraje se se zoomováním mírně kazí, ale stále jsou na f/4 dobré, přiclonění na f/5.6 pomůže a vrchol ostrosti je opět na f/8.

Celkově objektiv nabídne překvapivě vyrovnané výkony po celé ploše obrazu při různých ohniscích i clonách. Obecně platí, že na f/4 je obraz velmi dobrý a přiclonění na f/5.6 trošku pomůže, a to hlavně rohům, které mají tendence ztrácet trošku kontrastu při zoomování. Mezi f/11 a f/16 se začíná ve všech případech objevovat difrakce.

Zkreslení

Zde se dotýkáme jednoho z nejchoulosti­vějších míst objektivu. Pokud jej nasadíte na bezzrcadlovku Nikonu, v nastavení se automaticky zapne korekce zkreslení a nelze ji vypnout. Můžete se tedy stavět na hlavu, ale fotky z objektivu polezou rovné jako pravítko (v JPEGu i RAWu).

Pravděpodobně si řeknete, že to je dobrá věc. Ano, korekce zkreslení je obecně dobrá věc, proto se nachází v moderních digitálních zrcadlovkách od Nikonu, ale dobrá věc je i ponechání možnosti fotografovi, zdali tuto funkci chce či nechce používat. Názor si tedy udělejte sami.

24 mm

70 mm

V souvislosti s tímto jsem narazil i na úsměvnou připomínku, parafrázuji, co si o tom má fotograf myslet a jak můžeme vědět, že ohnisko 24 mm bude stále 24 mm? Tím naráží na fakt, že se při narovnávání linií ořezává obraz. Tato otázka je však úplně mimo, má oblíbená definice zkreslení je „nerovnoměrné ohnisko po celé ploše snímku“, tedy pokud mluvíte o ideálním 24mm ohnisku, tak to neobsahuje žádné zkreslení.

Pokud vás tato problematika více zajímá, v odkazu zde naleznete nejen změřené zkreslení tohoto objektivu, ale navíc i ukázku toho, jaký dopad má zkreslení na ohnisko.

Aberace

I když v menu foťáku existuje i položka na odstranění chromatické aberace, již se dá vypnout a já tak pochopitelně učinil. I tak mě překvapila opravdu nízká míra chromatické vady, objevil jsem ji jen na několika málo fotkách. Vzhledem k tomu, že některé jiné dřívější testy reportovaly vyšší chromatikou aberaci, nedivil bych se, kdyby se Nikon s nějakou aktualizací v mezičase tímto problémem zabýval a softwarově ji redukoval. Samozřejmě to mohlo být i dalšími okolnostmi jako zamračeným (tedy nekontrastním) prostředím, které mě doprovázelo téměř celou dobu testu.

Vinětace

I ta se dá korigovat v nastavení foťáku a rozhodně bych to doporučil, protože je hlavně v úplných rozích silná s poměrně tvrdým přechodem. První snímek ukazuje 24mm ohnisko a clonu f/4, kde je vinětace nejvýraznější. Druhý snímek je stejné ohnisko po přiclonění na f/5.6, vinětace už začíná mizet. Poslední snímek ukazuje vinětaci na 70mm ohnisku a cloně f/4 – a i ta je poměrně výrazná.

Makro

Objektiv disponuje maximálním poměrem zvětšení 1:3,3, což není až tak špatná hodnota na univerzální zoom, takže s objektivem budete moci zachytit i zajímavé detaily, i když na plnohodnotné makro to nebude.

Ostření a video

To je jednou z oblastí, na které Nikon u nových bezzrcadlovek zapracoval. Ostření je totiž velmi tiché a po přepnutí do módu videa se objektivy ještě více ztiší a začnou spíše vrnět. Ostření je obecně velmi rychlé a samozřejmě přesné – hybridní ostření kombinující detekci kontrastu a detekci fáze zabraňuje front- a back-focusu.

Nikon však stále není u bezzrcadlovek úplně dokonalý, pokud jde o ostření na pohyblivé objekty. V tomto ohledu jsou na tom lépe zrcadlovky – to tedy pochopitelně není výtka k objektivu, ale je pravděpodobné, že objektiv budete kupovat k Z6 nebo Z7 a je vhodné znát případná úskalí. Konkrétně Nikon Z6 nestíhal přeostřovat tak rychle, jak by bylo potřeba a většina fotek našeho pejska byla zaostřená více dozadu. Svým způsobem to jsou velmi těžké podmínky – málo kontrastní počasí, nepředvídatelné pohyby, pes je příliš blízko, takže je snadno poznatelné špatné zaostření.

Bokeh

Kombinace ohniska 70 mm a clony f/4 umožňuje rozmazat pozadí nebo popředí. Když porovnáme přední i zadní bokeh, zjistíme, že je celkem příjemný a nemá žádné defekty.

Samotnou kapitolou jsou „bokehové kuličky“ – tedy silné světelné zdroje mimo hloubku ostrosti. Pokud zaostříte na minimální zaostřovací vzdálenost, dopadne to asi jako na snímku níže. Bokeh není dokonalý, ale na setový objektiv s proměnlivým ohniskem je to dobrý výsledek.

Noční scéna a protisvětlo

Když objektiv na 24mm ohnisku pořádně přicloníte a namíříte ho do silnějšího (kontrastního) světelného zdroje, vznikne okolo nich difrakční hvězdička. S ní se však objeví i podivné artefakty. I když něco velmi podobného dělá i Nikkor 24–70mm f/2.8E za 60 tisíc korun, je to považováno za optickou vadu.

Bez problémů to není ani ve dne, kdy se v obraze ocitne slunce. V takovém případě objektiv vyrobí světelný pruh skrz zdroj světla (je vidět na střeše). Dobrá zpráva je absence nejrůznějších „prasátek“ a dalších artefaktů po celém obraze. Pokud tedy nastane problém s odlesky, bude jen lokální okolo zdroje světla.