Recenze setového zoom objektivu Nikon Z 24-70mm f/4S

Tento univerzální zoom objektiv je sice nálepkován jako seťák pro nové bezzrcadlovky od Nikonu, nicméně při zatajení této informace bych ho mohl považovat i za profesionální sklo – proč?

Úvod

Pokud byste mi dali do rukou tento objektiv a neřekli mi, kolik stojí a že je běžně dodáván jako „seťák“, téměř bych neměl možnost poznat, že se o setový objektiv jedná. Asi bych byl na vážkách kvůli „cestovní pozici“ objektivu, kdy musíte mírně vysunout tubus, aby se s objektivem vůbec dalo fotit, ale jinak objektiv nabídne profesionální parametry.

Prvním znakem profesionálního objektivu je konstantní světelnost v celém rozsahu zoomu, což tento Nikon splňuje. Dále to jsou třeba kvalitní kresba, minimum optických vad a ani v tomto ohledu na tom není špatně.

Proto koho je však tento objektiv určen? Vlastně úplně pro každého, kdo má FX bezzrcadlovku od Nikonu, protože to je univerzální zoom rozsahem ohnisek vhodný jak na krajiny, architekturu, reportáž, tak i na případné portréty a nevzpříčí se ani focení detailů. A samozřejmě je velmi dobrý na video, protože je optimalizovaný na tiché ostření a minimální focus breathing.

Tento objektiv navíc zažil přes Vánoce 2018 zajímavý propad ceny o cca pět šest tisíc korun v případě setu i samostatného prodeje.

Parametry

Ohnisková vzdálenost: 24–70 mm
Maximální světelnost: f/4
Úhel pohledu (diagonální): 34.3° až 84°
Minimální zaostřovací vzdálenost: 30 cm
Maximální poměr zvětšení: 1:3,3
Průměr filtru: 72 mm
Maximální průměr: 77,5 mm
Délka: 88,5 mm
Hmotnost: 500 g
Lamely clony: 7
Konstrukce: 14 členů v 11 skupinách
Utěsnění bajonetu: Ano

Design a ergonomie

Objektiv Nikon Z 24–70mm f/4S sice na první pohled působí trošku plastově, ale dílensky je vyroben velmi dobře. Osobně mi kvalitní plasty většinou nevadí, protože se to promítne do nižší hmotnosti, což je u objektivu, který budete mít snad vždy u sebe, velmi důležitá vlastnost. A hmotnost půl kila je, řekněme, rozumná.

Na objektivu nalezneme dva prstence, ten větší slouží k zoomování, je pogumovaný a jeho chod je příjemný. Tento prstenec se pojí i s jednou výhodou/nevýhodou objektivu. Aby šlo fotit a objektiv plně fungoval, je potřeba objektiv vysunout z „cestovní polohy“, která umožňuje skladnější rozměry.

V praxi to vypadá tak, že musíte zoomovacím kroužkem otočit, až se dostanete na 24 mm, kde už vše funguje. Mezi 24 mm a cestovní polohou je potřeba překonat silnější odpor kroužku, takže se při „odzoomování“ do cestovní polohy nedostanete nevědomě, ale mě se to párkrát povedlo omylem – to když jsem se snažil rychle dostat ze 70 mm na 24 mm a trošku jsem přestřelil.

Potenciálním problémem může být fakt, že přechod mezi 24 mm a cestovní polohou není zajištěn žádnou pojistkou. Jistě, jednalo by se o zdržování před použitím objektivu, ale vybízí se obava, zdali se přechod častým používáním nevychodí a nedopadne to tak, že onen odpor zmizí a fotograf nepozná, jestli už je v pracovním okně, tedy mezi 24 a 70 mm nebo ještě v cestovní poloze.

Objektiv se při přechodu od cestovní pozice přes 24 mm po 70 mm postupně vysouvá. Při ostření ani zoomování se přední člen neotáčí, takže 72mm závit na filtry můžete používat bez omezení.

Druhý menší kroužek slouží k ostření. Je plně elektronický, takže není napojený na ostření ani neukazuje zaostřenou vzdálenost. Na druhou stranu se mu dají přiřadit i jiné funkce skrze tělo bezzrcadlovky, takže umožní měnit clonu nebo korekci expozice. Na těle objektivu se nachází i přepínač A/M.

Testy optického výkonu

Test jsem provedl na Nikonu Z6 za použití stativu a samospouště. Výřezy označené jako „Střed“ pocházejí ze středu snímku (± pár procent pro zachycení scenérie pro lepší vyhodnocení), ty označené jako „Kraj“ nepochází z úplného rohu, ale z dolního okraje a ještě byly posunuty mimo střed dané hrany. Je to z praktického důvodu – úplný roh tvoří jen pár procent z plochy snímače, kdežto tato část vypovídá o větší ploše.

střed

okraj

Nejprve se podíváme na širokoúhlé ohnisko 24 mm. Na středu je kresba velmi dobrá již od plně otevřené clony, s přicloněním na f/5.6 se ještě mírně zlepšuje a je výborná až po f/11, kde se následně objevuje difrakce. V okrajích je situace velmi podobná – kresba je slušná už na f/4, zlepší se po přiclonění na f/5.6 a je velmi dobrá až po f/11.

střed

okraj

Na 50mm ohnisku je situace velmi podobná. Střed je velmi dobrý od f/4 a po drobném přiclonění je mikrokontrast ještě lepší. Kraj má rozumnou ostrost již při f/4, situace se lepší na f/5.6 a vrchol má kresba na cloně f/8.

střed

okraj

I na nejdelším ohnisku 70 mm je střed velmi dobrý již od plně otevřené clony. Kraje se se zoomováním mírně kazí, ale stále jsou na f/4 dobré, přiclonění na f/5.6 pomůže a vrchol ostrosti je opět na f/8.

Celkově objektiv nabídne překvapivě vyrovnané výkony po celé ploše obrazu při různých ohniscích i clonách. Obecně platí, že na f/4 je obraz velmi dobrý a přiclonění na f/5.6 trošku pomůže, a to hlavně rohům, které mají tendence ztrácet trošku kontrastu při zoomování. Mezi f/11 a f/16 se začíná ve všech případech objevovat difrakce.

Zkreslení

Zde se dotýkáme jednoho z nejchoulostivějších míst objektivu. Pokud jej nasadíte na bezzrcadlovku Nikonu, v nastavení se automaticky zapne korekce zkreslení a nelze ji vypnout. Můžete se tedy stavět na hlavu, ale fotky z objektivu polezou rovné jako pravítko (v JPEGu i RAWu).

Pravděpodobně si řeknete, že to je dobrá věc. Ano, korekce zkreslení je obecně dobrá věc, proto se nachází v moderních digitálních zrcadlovkách od Nikonu, ale dobrá věc je i ponechání možnosti fotografovi, zdali tuto funkci chce či nechce používat. Názor si tedy udělejte sami.

24 mm

70 mm

V souvislosti s tímto jsem narazil i na úsměvnou připomínku, parafrázuji, co si o tom má fotograf myslet a jak můžeme vědět, že ohnisko 24 mm bude stále 24 mm? Tím naráží na fakt, že se při narovnávání linií ořezává obraz. Tato otázka je však úplně mimo, má oblíbená definice zkreslení je „nerovnoměrné ohnisko po celé ploše snímku“, tedy pokud mluvíte o ideálním 24mm ohnisku, tak to neobsahuje žádné zkreslení.

Pokud vás tato problematika více zajímá, v odkazu zde naleznete nejen změřené zkreslení tohoto objektivu, ale navíc i ukázku toho, jaký dopad má zkreslení na ohnisko.

Aberace

I když v menu foťáku existuje i položka na odstranění chromatické aberace, již se dá vypnout a já tak pochopitelně učinil. I tak mě překvapila opravdu nízká míra chromatické vady, objevil jsem ji jen na několika málo fotkách. Vzhledem k tomu, že některé jiné dřívější testy reportovaly vyšší chromatikou aberaci, nedivil bych se, kdyby se Nikon s nějakou aktualizací v mezičase tímto problémem zabýval a softwarově ji redukoval. Samozřejmě to mohlo být i dalšími okolnostmi jako zamračeným (tedy nekontrastním) prostředím, které mě doprovázelo téměř celou dobu testu.

Vinětace

I ta se dá korigovat v nastavení foťáku a rozhodně bych to doporučil, protože je hlavně v úplných rozích silná s poměrně tvrdým přechodem. První snímek ukazuje 24mm ohnisko a clonu f/4, kde je vinětace nejvýraznější. Druhý snímek je stejné ohnisko po přiclonění na f/5.6, vinětace už začíná mizet. Poslední snímek ukazuje vinětaci na 70mm ohnisku a cloně f/4 – a i ta je poměrně výrazná.

Makro

Objektiv disponuje maximálním poměrem zvětšení 1:3,3, což není až tak špatná hodnota na univerzální zoom, takže s objektivem budete moci zachytit i zajímavé detaily, i když na plnohodnotné makro to nebude.

Ostření a video

To je jednou z oblastí, na které Nikon u nových bezzrcadlovek zapracoval. Ostření je totiž velmi tiché a po přepnutí do módu videa se objektivy ještě více ztiší a začnou spíše vrnět. Ostření je obecně velmi rychlé a samozřejmě přesné – hybridní ostření kombinující detekci kontrastu a detekci fáze zabraňuje front- a back-focusu.

Nikon však stále není u bezzrcadlovek úplně dokonalý, pokud jde o ostření na pohyblivé objekty. V tomto ohledu jsou na tom lépe zrcadlovky – to tedy pochopitelně není výtka k objektivu, ale je pravděpodobné, že objektiv budete kupovat k Z6 nebo Z7 a je vhodné znát případná úskalí. Konkrétně Nikon Z6 nestíhal přeostřovat tak rychle, jak by bylo potřeba a většina fotek našeho pejska byla zaostřená více dozadu. Svým způsobem to jsou velmi těžké podmínky – málo kontrastní počasí, nepředvídatelné pohyby, pes je příliš blízko, takže je snadno poznatelné špatné zaostření.

Bokeh

Kombinace ohniska 70 mm a clony f/4 umožňuje rozmazat pozadí nebo popředí. Když porovnáme přední i zadní bokeh, zjistíme, že je celkem příjemný a nemá žádné defekty.

Samotnou kapitolou jsou „bokehové kuličky“ – tedy silné světelné zdroje mimo hloubku ostrosti. Pokud zaostříte na minimální zaostřovací vzdálenost, dopadne to asi jako na snímku níže. Bokeh není dokonalý, ale na setový objektiv s proměnlivým ohniskem je to dobrý výsledek.

Noční scéna a protisvětlo

Když objektiv na 24mm ohnisku pořádně přicloníte a namíříte ho do silnějšího (kontrastního) světelného zdroje, vznikne okolo nich difrakční hvězdička. S ní se však objeví i podivné artefakty. I když něco velmi podobného dělá i Nikkor 24–70mm f/2.8E za 60 tisíc korun, je to považováno za optickou vadu.

Bez problémů to není ani ve dne, kdy se v obraze ocitne slunce. V takovém případě objektiv vyrobí světelný pruh skrz zdroj světla (je vidět na střeše). Dobrá zpráva je absence nejrůznějších „prasátek“ a dalších artefaktů po celém obraze. Pokud tedy nastane problém s odlesky, bude jen lokální okolo zdroje světla.

Závěr a konkurence

I když má objektiv své chyby jako vyšší vinětaci, někomu se nemusí líbit řešení „cestovní pozice“ nebo objektiv vzbuzuje diskuze okolo vynucené korekce zkreslení. Jenže za cenu jedenáct tisíc korun v setu to je opravdu dobrý kup, respektive jen těžko seženete lepší objektiv za méně peněz. Samozřejmě pokud požadujete vyšší světelnost, budete se dívat jiným směrem. Ale univerzální zoom objektiv se hodí vždy a tento Nikon nemá vážnou vadu, která by ho vykazovala z vašeho seznamu.

Jedinou skutečnou konkurencí je Nikon Z 24–70mm f/2.8S, který je taktéž přímo určen pro bezzrcadlovky Nikon. Ovšem už se jedná o profesionální objektiv a to znamená i vyšší cenu.

Můžete sáhnout i po setovém objektivu od zrcadlovek v podobě Nikonu 24–85mm f/3.5–4.5G, který se dá sehnat v bazaru okolo sedmi tisíc, ale jako jeho dlouhodobý uživatel bych radil – připlaťte si za nativní objektiv, je mnohem kvalitnější a s bezzrcadlovkami bude spolupracovat mnohem lépe.

Možným řešením je i sehnat dříve populární Tamron 24–70mm f/2.8 (mluvím o první generaci, která už se dá sehnat jen z bazaru). Tamron má rozumnou optiku, výbornou světelnost a dá se z druhé ruky sehnat i za rozumné peníze. Velkou otázkou zůstává, zdali si tento objektiv bude s novými bezzrcadlovkami rozumět (proto by mohlo být výhodnější zůstat u Nikonu).