Jak fotografovat interiéry

Pěkná fotka prodává. Hezké snímky interiéru vaší restaurace budou lákat k návštěvě více než rozmazané „mobilovky“. To samé platí pro snímky bytů a dalších prostor, které chcete prodat, pronajmout nebo do nich nalákat zákazníky.

Interiér ložnice

V tomto článku si k tomu řekneme několik základních rad. Jako každý žánr, i tento má velké množství různých možných přístupů. Nejlepší radou je naučit se nutné základy a pak si ten svůj styl najít praxí. S prvním krokem vám dnes pomůžeme.

Fotoaparát a objektiv

Pro fotografování interiéru budete nejčastěji bojovat s tím, jak na snímek dostat co největší prostor. Snímek jedné zdi s oknem toho nikomu moc neřekne, a proto je nutné použít opravdu hodně širokoúhlý objektiv (něco jako 14–24 nebo 16–35 na kinofilmu). To obvykle nepůjde s kompaktem, tudíž je zde jasná rada: pokud chcete fotit interiéry pořádně, budete potřebovat fotoaparát s výměnnými objektivy. To znamená buď zrcadlovku, nebo bezzrcadlovku.

Širokoúhlý objektiv 15–30mm od Tamronu

K oběma typům přístrojů existují vhodné objektivy, takže výběr je věcí preferencí. Určitou výhodu mají uživatelé fullframe fotoaparátů, pro které je nabídka ultraširokáčů největší a pro něž se také vyrábí nejširší objektivy na trhu.

Nicméně vhodné objektivy existují i pro m4/3 (7–14, 9–18…) či APS-C (10–20, 12–24…).

Je mnoho vlastností, které odlišují opticky kvalitní objektivy od těch méně kvalitních, počínaje kresebností a konče počtem lamel a konstrukcí clony – což užitečné pro tvorbu „hvěždiček“ kolem bodových zdrojů světla.

Hvězdičky kolem světel – snímek pro kancelář Engel & Völkers

Samotné tělo pak už není tak důležité – samozřejmě vyšší rozlišení či dobrý dynamický rozsah se hodí, ale ani jedno není nezbytné. Záleží na tom, jak budete fotografie zpracovávat a jaký bude finální produkt. Pokud fotografie skončí na webu, rozlišení řešit nemusíte. Rozdíl mezi levnějšími a dražšími těly je spíše v pohodlí ovládání a některých užitečných funkcích navíc (citlivější zaostření v šeru, záslepka hledáčku, předsklopení zrcátka…). Osobně rád využívám ještě kabelovou spoušť; tu však dnes podporují i běžné přístroje.

Stativ

V uzavřených prostorách bývá málokdy dostatek světla pro fotografování z ruky – pokud tedy nechcete fotografovat na vysoké citlivosti. To ale nechcete, protože zrovna na podobných reprezentativních fotografiích nevypadá nadbytek šumu vůbec dobře. Se stativem můžete držet ISO v rozmezí základních hodnot 100–200 ISO.

Pokud máte na výběr mezi kulovou a třícestnou hlavou, vezměte tu druhou. Fotografie plné horizontálních a vertikálních linií se s kulovou hlavou poměrně špatně komponují.

I zde platí poučka, že čím pevnější stativ, tím lépe.

Techniky snímání

Technik, které můžete využít, je více. Nejzákladnější technika spočívá ve využití dostupného světla. Znamená to obvykle delší expozice, ale to nám nevadí – již víme, že potřebujeme stativ. Díky tomu můžeme využít poloautomatický režim A/Av. Co se týče používané clony, záleží na formátu, na který fotografujete i na konkrétním objektivu, ale rozumné je clonit spíše více, než méně, ideálně těsně pod hranu difrakčního limitu. Osobně využívám na APS-C nejčastěji clonu cca F8-F9 a na FF trochu více F10-F11.

Na místě

Pokud můžete, rozsviťte v interiéru veškerá svítidla. Není to proto, že by fotoaparát potřeboval více světla – pokud je interiér tmavší, prostě použijete delší expozici – dodá to však na atmosféře a pomůže k rovnoměrnému nasvícení scény.

Světla v interiéru - snímek pro kancelář Engel & Völkers

Komponujte tak, abyste zachytili charakteristické prvky prostoru. Okna/mobiliář/vstup atd. Dávejte si pozor na rušivé prvky, jako listí pokojové rostliny vstupující do záběru „odnikud“ atd. Zachyťte co největší část prostoru.

Ukliďte nepořádek. Pokud fotografujete cizí prostory, domluvte se, aby byl úklid proveden než dorazíte na scénu. Fotografovat reprezentativní snímek restauračního zařízení s neumytými sklenicemi na stolech, štaflemi opřenými v rohu místnosti zmuchlanými, špinavými ubrusy není dobrý nápad. Pokud něco není možné uklidit, nebo to přehlédnete, vyretušujte to později.

Čistý interiér - snímek pro kancelář Engel & Völkers

Největší problém z technického pohledu představují okna. Osvětlení za nimi je obvykle silnější, než osvětlení interiéru a snadno tak vzniknou přepaly. Fotografovat, když je venku šero také není dobrý nápad, protože interiér pak působí tmavě a ploše. Naopak jasné světlo z oken působí dobře – co s tím?

Venku je jasný den- snímek pro kancelář Engel & Völkers

Osobně nejčastěji používám techniku HDR. Ve zkratce: pomocí funkce AEB (expoziční bracketing) necháte fotoaparát provést tři či více snímků s rozdílnou expozicí. Například tři snímky po 2 EV. V editoru poté všechny tři snímky spojíte do jednoho, který tak bude mít kompletní obrazovou informaci jak ze světel, tak ze stínů. Není pak problém zároveň vytáhnout detaily ze stinného rohu místnosti i nasvíceného okna.

Vyvážení bílé

Je problematické. Obvykle máte v interiéru jinou barevnou teplotu, než venku. Pokud rozsvítíte interiérová svítidla, pak můžete dostat prakticky jakoukoliv vnitřní interiérovou barvu světla od oranžových žárovek o namodralé LEDky.

I za okny se barevná teplota mění podle denní doby a počasí. Vyvážit tedy celý snímek na jednu barevnou teplotu tak, aby barevnost působila přirozeně, není jednoduchým způsobem možné. Pokud vyvážíte barvy na interiérové osvětlení, dostanete často modrá okna a vše, co je nasvíceno světlem z nich. Pokud vyvážíte snímek na denní světlo, bude interiér osvětlený umělým světlem barevně tónovaný dle teploty zdroje.

Míchání barevných teplot - snímek pro kancelář Engel & Völkers

Řešením je zvlášť pracovat s jednotlivými barvami, jejich saturací a jasem. Ale ani tak nedostanete většinou zcela přirozeně vyhlížející snímek.

Základní nástroj pro práci s barevností - Capture One 11

Zpracování snímku

Zpracování snímku je tak velmi důležité nebrat na lehkou váhu.

Osobně problémy s barvou světla řeším prací s lokálními úpravami. Část jde udělat přímo při práci s RAWem (programy jako Adobe Lightroom nebo Capture One mají lokální nástroje umožňující aplikovat různá nastavení a různé části snímku). Někdy je třeba přejít do editorů pro destruktivní úpravy (Photoshop…) pro složitější lokální práci (prolnutí snímků, přelepení oken z jednoho snímku do jiného atd.).

Lokální práce v editoru - snímek pro kancelář Engel & Völkers

Nepříjemné jsou lesklé podlahy (parkety…), které odrážejí světlo z oken – jedná se pak o místo s výrazně jinou barevností. Pokud se rozhodnete pracovat v barevném kanálu venkovního světla, bude odraz na podlaze reagovat stejně (odbarví se, např.). Obvykle se snažím na taková místa opět aplikovat lokální nástroje a místně upravovat barevnou teplotu tak, aby odpovídala barvě okolí.

Odlesk na lesklé podlaze

Další věc, která na fotografiích vypadá dobře, je geometricky přesná kompozice. V malém hledáčku fotoaparátů netrefíte horizontály a vertikály na 100% přesně nikdy, takže opět otázka postprocessu; nejlépe funguje klasická funkce rovnání šikmic (keystone correction), kdy si natáhnete čtyři čáry podél hran, které mají být vodorovné/kolmé a software vám je srovná.

Vertikály a horizontály - snímek pro kancelář Engel & Völkers

I v interérech je užitečná věc Tilt-Shift objektiv (o tom příště), ale to je drahá legrace a dorovnávat v PC je stejně potřeba – spíš ale umožní větší kompoziční svobodu.

Tilt Shift objektiv Canon

Kromě geometrického zkreslení může lineární prvky v kompozici nepříjemně rušit zkreslení optické, které není odvislé od naší kompoziční zručnosti, ale čistě kvalitě optiky objektivu. Naštěstí i zde pomůže software – editory dnes běžně mají uložené korekční profily pro většinu běžně dostupných objektivů a mohou tak tuto vadu srovnat.

Zvláště v obytných interiérech chceme fotografie světlé – kromě expozice „do prava“ srovnávám světlost snímků dodatečně v editoru na podobný jas.

Interiér koupelny - snímek pro kancelář Engel & Völkers

Často si až na snímku v PC všimnu rušivých drobností – pak je na řadě retuš v „destruktivním“ editoru. Pozor na zrcadla :-)

Závěr

Málokteré fotografické téma lze vyčerpat jedním článkem – o každém kroku zmíněném výše bych se mohl pomalu rozepsat ve vlastním článku. Navíc tento postup není jediný možný; berte tedy tuto krátkou stať jako takový úvod do problematiky. Pokračování tedy zase příště – v dalším článku se blíže podíváme na problematiku Tilt-Shiftu a řekneme si nejen k čemu se hodí při fotografování interiérů či exteriérů budov, ale také proč to není jen záležitost fotografů architektury…