Chcete se dozvědět o výhodách či nevýhodách inverzních a negativních filmech? K čemu je dobré filmy s vysokou citlivostí a proč se používají filmy s malou citlivostí ke světlu? Tyto věci včetně tipů, jaké filmy si koupit najdete v tomto článku určeném hlavně pro začínající fotografy.

Srovnání inverzních a negativních filmů

Inverzní materiály mají ve srovnání s negativními kvalitnější barevné podání tj. bohatší stupnici barev. Dalším důvodem pro vyšší kvalitu je i to, že vyvoláme přímo „otisk světla" na filmu a nedochází ke zkreslení při přenosu na fotografický papír. Špatná laboratoř může dobře exponovaný film při přenosu na papír úplně zkazit.

Dalším důvodem pro lepší barevný dojem je fakt, že diapozitivy prohlížíme procházejícím světlem, na rozdíl od papírových fotografií, kdy vnímáme odražené světlo. Diapozitivy mají lepší trvanlivost a jsou ideální pro scanování. Proto se jim dává přednost v případě, že chcete publikovat v knihách nebo časopisech. Všechny inverzní materiály se vyvolávají procesem E6. Vyjimkou jsou materiály Kodachrom nebo infračervený Ektachrom, které se vyvolávají jinak – proces se nazývá E4. Kodachrom je vedle dokonalého barevného podání znám rovněž vynikající barevnou stálostí, důležitou pro archivování. U nás ho nikdo nevyvolá. Film má vyvolání v ceně a je jej třeba zaslat do Německa nebo Švýcarska.

Nevýhodou diapozitivů je pohodlí při prohlížení. Diaprojektory s obrazovkou tento nedostatek částečně odstraňují. Fotografie vyrobené z diapozitivů jsou cca 2krát dražší ve srovnání s klasickými z negativů.

Inverzní filmy bývají většinou o 30–50% dražší než negativní. Je třeba ještě započítat náklady na rámeček a jeho uskladnění, což dělá asi 2 Kč na kus. Celkové náklady na 1 diapozitiv vycházejí přibližně stejně jako 1 kus nejmenší fotografie 9×13 cm.

Problémem u nás někdy může být udělat z diapozitivu výřez. První možností je nascanovat diapozitiv. Pomocí počítačového programu např. Photoshop zvolíte výřez. Tento výřez pak vytisknete na tiskárně s fotografickou kvalitou. Druhou možností je fotografická cesta, která bývá dražší. Diapozitiv je možno též přefotografovat na negativní film. Asi za 3800 Kč je možno koupit přípravek, který připevníte na objektiv. Pomocí blesku odrazem o stěnu prosvítíte diapozitiv a exponujete na negativ.

Známou vlastností inverzí je velká citlivost na správnost expozice. Chyba 1EV je již významná. Proto je třeba často používat bracketing – několik snímků s posunutou expozicí.

Na rozdíl od inverzí jsou negativní materiály málo citlivé na přesnost expozice. Rozdíl 2–3 stupňů clony lze korigovat při vyvolávání – přenosu z negativu na fotografický papír.

Rozdíl mezi filmy pro profesionály a běžné uživatele

Většina profesionálů fotografuje na inverze. Za co profíci platí? Především se platí za garantovanou stálost kvality uvnitř jedné dávky. Na druhé straně mezi jednotlivými dávkami mohou být rozdíly. Předpokládá se totiž, že fotograf , který koupí např. 100 rolí filmu, použije první roli na zkalibrování.

Tyto filmy se často dodávají ve více barevných odstínech např. VC (vivid color – živější barvy) a NC (neutral color). Profesionální filmy se skladují v lednici nebo v rovnou v mrazáku. Předpokládá se, že budou použity a rychle spotřebovány. Tomu odpovídá barevné ladění. U běžných filmů se předpokládá, že budou alespoň 2–3 měsíce ležet někde při pokojové teplotě. Vlastnosti filmu pro profesionály se ztrácí, když ho 2–3 měsíce necháte ležet někde na polici.

Asi nejpatrnější rozdíl mezi spotřebitelskými filmy a filmy pro profesionály je v barevném podání. Spotřebitelské verze upřednostňují líbivé odstíny, které však někdy neodpovídají realitě.

Inverzní filmy

Podle referencí je vynikající Fuji Velvia 50. Stojí asi 300 Kč. Mohu potvrdit superkresbu v detailech a vysokou sytost barev. Někomu naopak sytost barev může vadit. Velvii používám v horách, kde fantasticky prokresluje strukturu a barevnost skal.

Pro běžné fotografování používám Fuji Sensia II a občas Kodak Elite 100.

Fuji Sensia má ve srovnání s Velvií nižší sytost barev a trochu horší kresebnost.

Negativní materiály

Pokud sáhnete po nové Fuji nebo Kodaku Gold, chybu neuděláte. Tyto firmy mají obrovské prostředky na výzkum a proto jsou vždy o 2–3 roky před ostatními. Další velkou výhodou je, že většina laboratoří je umí správně vyvolat, což u filmů pro profesionály bývá někdy problém. Velkou výhodou u negativních filmů je velmi jemné zrno i u citlivých variant ISO 400 a částečně i ISO 800.

Film Kodak Portra 160 VC(NC) má ve srovnání s Goldem 100 jemnější zrno. Portra 400 odpovídá zrnitostí Goldu 100.

Ještě zmíním Konicu Centuria. Je to solidní film za dobrou cenu, ale nové Fuji a Kodaku se nevyrovná.

Černobílé materiály

Klasické černobílé filmy jsou nedostižné z hlediska trvanlivosti.

V případě, že máte v PC program na zpracování fotografií, můžete černobílou fotografii získat desaturováním barev na odstíny hnědé nebo černé.

Existují černobílé materiály zpracovatelné podobně jako barevné procesem C41. Nemají sice trvanlivost klasických ČB filmů, ale zrno je velmi jemné. Doporučuji TMAX-400CN (asi 200 Kč) i ILFORD XP2 s citlivostí 400 (asi 170 Kč).

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Tento článek nemá žádné komentáře

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (0)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram