Fujifilm GFX 50s: větší než Fullframe

Digitální středoformát byl donedávna astronomicky drahý a patřil zejména do studia. Fujifilm GFX 50s ale na tyto stereotypy nedbá. Tato 51MPx bezzrcadlovka je dobře přenosná a utěsněná proti vodě a prachu. Mohla by tedy zaujmout krajináře či portrétní fotografy. Jenom je? To si povíme v dnešní recenzi.

Fujifilm GFX 50s sice není vyloženě malý ani levný fotopřístroj, ale na poměry středoformátu (= větší než fullframe) vlastně dostupný a kompaktní je.

Díky velkému CMOS senzoru (44×33mm) a rozlišení přes 50MPx by snímky z něj měly být po technické stránce kvalitnější, než jaké nabízí současné fullframe přístroje. Vysoké rozlišení zde totiž není na úkor velikosti fotodiod; šum tedy zůstává nízký a dynamický rozsah vysoký.

Snímek ale dělá v první řadě objektiv – těch je pro GFX zatím 5 a všechny po optické stránce velice dobré. Velká plocha senzoru umožní vykreslit více detailů při stejném rozlišení objektivu, což by mělo zaručit precizní kresbu.

GFX má také výměnné (elektronické) hledáčky a výklopný dotykový displej. Oboje jsou OLED panely s nadprůměrně vysokým rozlišením.

Nechybí zdvojený slot na kartu (SD UHS-I) a utěsnění proti vodě a prachu.

Také ovládání je velmi propracované, s analogovými voliči pro expoziční parametry a množstvím uživatelsky volitelných tlačítek. Výběr bodu AF obstarává osmisměrný joystick.

Pro práci na výšku se nabízí volitelný battery grip se zdvojenými ovladači. Pojme druhou baterii a zvýší tak výdrž přístroje ze 400 na 800 snímků (dle CIPA standardu).

Má tedy fotoaparát nějaké nevýhody?

Bohužel má. Středoformát rozhodně není „svatý grál“ fototechniky, aspoň ne pro každého – přináší celou řadu výhod, ale i řadu komplikací.

V první řadě je třeba si uvědomit, že je zde VŠE podřízeno obrazové kvalitě. Čímž trpí zejména rychlost. Ať už ostření (pouze detekce kontrastu, na čipu nejsou diody PDAF), či snímání (jen 3 okénka za vteřinu). Rovněž mechanická závěrka umí max. 1/4000s (elektronická i kratší časy, ale zase má silné zkreslení pohybu).

Objektivy také disponují v průměru horší světelností, než odpovídající fullframe objektivy, což do jisté neutralizuje výhodu nižšího šumu – kvůli horší světelnosti je často třeba ISO zvyšovat více.

Dále pak rozměry a váha. Samotné tělo fotoaparátu není větší, než běžná zrcadlovka, objektivy už však příliš kompaktní nejsou.

Konkrétně Fujifilmu bych pak vytkl nepodporu rychlých UHS-II karet (které by se hodily kvůli velkým souborům a jež přitom levnější bezzrcadlovky Fujifilm podporují).

Ani výdrž 400 snímků na baterii není na úrovni lepších zrcadlovek.

Pokud však chcete technicky nejlepší fotky, které vám dnes může digitální fotoaparát „pod milon“ nabídnout, rádi tyto nedostatky fotoaparátu odpustíte. Fotograf ví, že jeden fotoaparát nikdy nemůže umět všechno a Fujifilm tento přístroj ani jako fotoaparát na sport či divou zvěř neinzeruje – na to jsou jiní přeborníci.

Pokud tedy pro vás Fujifilm GFX hraje na ty správné struny, neváhejte a klikněte na odkaz níže pro podrobnější test. Pokud není spíše rozvážná a statická práce se středoformátem váš šálek kávy, klikněte také, ať víte, o co přicházíte: