Test Hewlett Packard 812

HP 812 je klasický kompaktní přístroj určený pro začátečníky nebo ty, kteří se chtějí zabývat jen minimálně technickou stránkou fotografování. Firma Hewlett Packard se v oblasti digitálních fotoaparátů orientuje na masový trh a snaží se nabízet uživatelsky příjemné a jednoduché přístroje, které od uživatelů nevyžadují žádné fotografické znalosti. Dosahuje toho minimalizací manuálních funkcí a snahou, co nejvíce potlačit nutnost používání počítače. Ze stejných principů vychází i tento přístroj.
Podle odhadů se u nás Hewlett Packard v počtu prodaných digitálních fotoaparátů pohybuje kolem třetího místa.

Konstrukce

Fotoaparát je podobné konstrukce jako klasické kompakty. Plastové tělo má rozměry 95×41×70 mm (d x š x v) a váží 200 g (bez baterií). Prstenec kolem objektivu a spoušť jsou kovové, tlačítka pro zapínání a vypínání, ovládání blesku a přepínání na makro, zoomování a ovládání displeje a menu jsou vyrobeny z měkké pryže, tlačítka pro pohyb v menu a tlačítko OK z tvrdšího plastu.

Fotoaparát je vybaven 1,5“ TFT LCD displejem a malým průhledovým hledáčkem. Vedle hledáčku jsou 2 diody. Horní slouží k signalizaci zaostření, spodní bliká při použití samospouště nebo při nahrávání videa.
Další 4 diody slouží k signalizaci použití blesku (vypnuto, blesk, redukce červených očí) a makra.

K napájení slouží 2 tužkové baterie, které se vkládají zespodu do rozšířené části na pravé straně přístroje sloužící zároveň k pohodlnějšímu držení fotoaparátu.
Na spodní straně najdete kromě dvířek bateriového prostoru gumou krytý konektor pro připojení k dokovací stanici a šroub k upevnění stativu.

Slot na paměťovou kartu (SD) je krytý plastovými dvířky na pravé straně, vlevo najdete konektory pro připojení k počítači respektive tiskárně (USB) nebo k televizoru. Ty jsou chráněny odklopitelným pryžovým krytem.

K fotoaparátu je dodáván závěsný řemínek na ruku.

Ovládání

HP 812 i přes poměrně malé rozměry výborně padne do ruky, čemuž napomáhá zejména rozšíření kolem bateriového prostoru. Všechna ovládací tlačítka jsou snadno přístupná a aparát je možné ovládat pouze pravou rukou.
Kolem spouště se nachází otočný volič, kterým se nastavuje režim fotoaparátu (focení, samospoušť s 10 sekundovou prodlevou a video).
Objektiv je v klidu zatažen v těle přístroje a kryt automatickou plastovou krytkou.

Jedinou výhradu mám k pryžovým tlačítkům kolem displeje, které jsou příliš zapuštěné do krytu a trochu hůře se mačkají.

Fotoaparát nenabízí prakticky žádné nadstandardní funkce, jedná se o klasický přístroj typu namiř a stiskni. Nastavení bílé je pouze automatické, naštěstí tato funkce pracuje relativně spolehlivě. Daleko větší výhrady mám k nemožnosti nastavení korekce expozice, která by podle mého názoru neměla chybět ani u aparátu zaměřeného na úplné laiky.

Zajímavě je řešeno prohlížení fotografií na displeji. Přístroj nemá žádné zvláštní tačítko pro prohlížení, fotografie se na displeji zobrazí po zmáčknutí pravé nebo levé šipky pro prohlížení. Těmi se také mezi snímky listuje. Přechod do režimu focení proběhne po namáčknutí spouště.

Menu

Díky jednoduchosti přístroje není nutné v průběhu fotografování do menu vůbec vstupovat. Jedinou fotografickou funkcí zde nastavitelnou je rozlišení fotografie – to se provádí ve 4 krocích (1 – 4 hvězdičky) v nabídce setup. Nejlepší rozlišení (4 hvězdičky) poskytuje fotografie s velikostí 2272×1712 pixelů a JPEG kompresí 5:1 (velikost souboru cca 2,5 MB). Další možnosti jsou obrázky stejné velikosti, ale s kompresí 10:1 (velikost 1 MB) nebo s rozlišením 1 megapixel (1136×856) a kompresí 15:1 resp. 30:1 (500 resp. 250 kB soubory).

Kromě rozlišení je zde možno zapnout a vypnout zvukovou signalizaci při zmáčknutí tlačítek, aktivovat pořizování zvukových záznamů při fotografování (funkce funguje tak, že při namáčknutí spouště se začne nahrávat zvuk, při jejím domáčknutí skončí nahrávání a pořídí se snímek), nastavit datum a čas, jazyk (čeština chybí), normu pro prohlížení snímků a videa na televizoru (NTSC, PAL) a připojení k počítači přes USB – výborná je možnost výběru mezi volbou přihlášení fotoaparátu k počítači jako kamera nebo externí disk.

Kromě nabídky Setup nabízí menu možnost Play pro prohlížení snímků a videa na displeji, Delete pro mazání (1 resp. všechny obrázky a zformátování karty), Magnify (lupa – 4× zvětší obrázek na displeji) a Rotate pro otáčení fotografií.

Provozní časy

Do pohotovostního režimu naběhne cca za 3 s, zpoždění při namáčknuté spoušti je kolem 0,2 s, bez namáčknutí cca 1,5 s – to jsou relativně přijatelné časy.

Bohužel horší situace nastává, pokud chcete fotit více snímků za sebou. Přístroj nenabízí možnost sériového focení a druhou fotografii je možno pořídit nejdříve za 4 – 5 s.

Další problém nastane, pokud si prohlížíme snímky a potřebujeme udělat další fotografii. Jak jsme si již řekli, přístroj přejde do režimu focení po namáčknutí spouště. Pokud právě nenatahuje data z karty, proběhne vše bez problémů. Pokud však právě zvětšujeme obrázek (funkce lupa), nebo v horším případě chceme přehrát video sekvenci (a několikrát se mi stalo, že jsem tuto funkci aktivoval nechtěně) fotoaparát na několik sekund (lupa) resp. desítek sekund (video) zamrzne a nelze s ním během této doby pracovat – nefungují žádná tlačítka, dokonce jej nelze ani vypnout.

Hledáček a monitor

Monitor na zadní stěně má úhlopříčku 1,5“. Bohužel antireflexní úprava neoplývá právě oslňující kvalitou. Jeho použití v místnosti je relativně bezproblémové, ale v terénu a zvláště na přímém světle je obraz velmi tmavý. Další velká výhrada je, že po zapnutí fotoaparát nezapne automaticky také displej (popř. si nepamatuje, zda jsem předtím pracoval se zapnutou nebo vypnutou obrazovkou) a je nutné ho aktivovat stisknutím dalšího tlačítka.
Při namáčknutí spouště a ostření obraz na displeji zamrzne, což dále ztěžuje práci.
Optický hledáček je poměrně malý. Samozřejmě nemůžeme u této kategorie očekávat dioptrickou korekci, bohužel však trochu zamrzí nepřítomnost vyznačení paralaxy pro makrofotografii.

Napájení

Napájení je zajištěno 2 AA (tužkovými) bateriemi. Nutností je (jako u všech digitálních fotoaparátů) používání vysokokapacitních akumulátorů.
Pokud si s fotoaparátem pořídíte i dokovací stanici, obdržíte zároveň 4 kusy NiMH akumulátorů. Nevýhodou je však jejich kapacita, která činí pouhých 1200 mA. Nabíjení je možné přímo v aparátu po jeho připojení k dokovací stanici. Bohužel úplné nabití trvá 15 h, což je zcela nepoužitelné, pokud chcete druhý den opět fotografovat.

K fotografování jsem měl k dispozici 8 kusů těchto baterií a nebyl problém je během jediného dne všechny vypotřebovat.
Jako nezbytnost se tedy jeví pořízení externí nabíječky a baterií s vyšší kapacitou.

Při částečném vybití baterií fotoaparát nejprve vypne displej, ale focení je dále možné.
Pokud se baterie ve fotoaparátu při fotografování vybije zcela, fotoaparát se vypne, ale nechá vytažený objektiv. To by v případě, že nemáte k dispozici další pár baterií, mohlo při neopatrném zacházení vést k jeho mechanickému poškození. Tady jsem lehce otupil ostří.

Paměťová karta

HP 812 používá jako paměťové médium Secure Digital Card (SD). V dodávce je karta o velikosti 16 MB. Výrobce udává, že není kompatibilní s podobným formátem MMC. Vzhledem k velikosti souborů až 2,5 MB je nutné pro jakoukoli vážnější práci dokoupit alespoň 64 MB kartu.

Použití SD karty přináší kromě výhod (kompatibilita s mnoha dalšími digitálními zařízeními, miniaturní velikost karty) v současné době jeden velký problém a tím je cena. Ta se pohybuje zhruba na dvojnásobku ceny všech ostatních typů karet stejné kapacity (červen 2002).

Video sekvence

Přístroj je schopen pořizovat ozvučené video sekvence v rozlišení 320×240 a maximální délce 60 s. Samozřejmě, jako u všech digitálních fotoaparátů nelze tyto soubory porovnávat s možnostmi klasických videokamer, pro dokumentaci např. na web jsou však postačující.

Dokovací stanice

HP 812 je možné koupit také s dokovací stanicí, která umožňuje přenesení fotografií a jiných souborů z fotoaparátu na počítač nebo přímo na tiskárnu. To vše stisknutím jediného tlačítka. Kromě toho je možné nabíjet akumulátory i přímo ve fotoaparátu, nevýhodou je ale délka nabíjení. Dosažení plné kapacity trvá 15 hodin, proto to není příliš využitelná funkce a dokoupení rychlonabíječky je velmi vhodné. Nicméně i tak dokovací stanice usnadňuje přenos fotografií, což bude pro laiky, pro které je tento aparát primárně určen, nezanedbatelná výhoda.

Softwarová výbava

K fotoaparátu je poskytován software ArcSoft Photo Imaging, umožňující základní editaci i tisk fotografií. Potěšitelná je dodávka prohlížeče ACDSee. Programy mají velmi intuitivní ovládání a poměrně málo editačních funkcí, takže opět budou vyhovovat zejména začátečníkům.

Objektiv a CCD

HP i u tohoto fotoaparátu používá optiku Pentax. Konkrétně je zde použit stejný objektiv i CCD čip jako u Pentax Optio 430. Objektiv má 3 násobný optický zoom 7,6 – 22,8 mm (37 – 111 mm ekv. 35 mm filmu). Světelnost objektivu je na širším konci F2,8 – F5,0, na opačném F4,8 – F9. Je možné nastavit až 7× digitální zoom. Ve skutečnosti se nejedná o zoom v pravém slova smyslu, ale o výřez z obrázku. Velikost výsledné fotografie je při 7× zoomu 320×240 pixelů. Na displeji se nezvětšuje obrázek úměrně digitálnímu zvětšení, ale naopak se zmenšuje viditelná část obrázku, velikost všech objektů na displeji zůstává stejná a zbylá část displeje je černá. To při největším zvětšení způsobuje problémy, protože viditelný čtverec je velmi malý a je problém dostat do něj to, co by člověk rád vyfotil. Digitální zoom je tudíž v praxi použitelný pouze omezeně, rozhodně nelze používat jeho maximální rozsah. Na druhou stranu je pravdou, že používání objektivu s ohniskovou vzdáleností ekv. kinofilmu 777 mm asi nebude příliš časté. Výhodou však je, že tyto výřezy zabírají na paměťové kartě méně místa.

Obrazová kvalita

Tady nás čeká trochu zklamání. Rozlišení fotografií neodpovídá dnešním možnostem 4 megových fotoaparátů. U malých fotografií není problém. Větší zvětšeniny jsou jakoby neostré ve srovnání s dražšími konkurenčními 4 Mpix. Jisté je, že pokud člověk nehodlá tisknout velké zvětšeniny, neexistuje důvod pro koupi 4 Mpix přístroje a člověk si vystačí s nižším rozlišením. HP ohlásil upgrade SW, který by měl výše uvedené nedostatky odstranit.

Plusem je příjemná barevnost a výborná světelná dynamika čipu. Úroveň šumu je taktéž na velmi dobré úrovni.
Minimální čas, se kterým tento přístroj pracuje je 1/2000 s, nejdelší 12,5 s – tyto časy jsou pro drtivou většinu případů zcela dostačující.

Fotografie dokumentují minimální a maximální ohniskovou vzdálenost objektivu, maximální digitální zoom a schopnost fotoaparátu zvládat večerní fotografii s maximálním rozdílem mezi světlými a tmavými částmi obrazu. Fotografie jsou bez úprav, pouze byly zmenšeny.

Makrorežim

V běžném režimu je minimální zaostřitelná vzdálenost 40 cm. Pokud se potřebujeme přiblížit více, je možné přepnutí do makro režimu, který umožní zaostření až na 14 cm. To je ve světě digitální fotografie standardní hodnota.

Závěr

HP 812 je jednoduchý fotoaparát za solidní cenu pro ty, kterým jde o maximální jednoduchost ovládání a nehodlají se zabývat nastavováním jakýchkoli manuálních funkcí. Je vhodný pro firmy, které nepotřebují pokročilejší fotografické funkce.

Fotografie mají příjemné barvy, ale nemůžete očekávat obrazovou kvalitu špičkových 4 Mpix přístrojů.