Sony RX100 V a a6500 poprvé v ruce

Sony RX100 Mark V

Začněme od menší ze dvou novinek – myšleno fyzicky, i když vlastně i očekávatelností. Na první pohled je to stejný fotoaparát, jako Mark IV. Ale to jen zvenku. Největší novinkou je totiž ostření. To je skutečně ďábelsky rychlé! Díky větší hloubce ostrosti 1" senzoru nemá AF systém tolik práce, jako v případě zrcadlovek a 315 PDAF bodů (co je to PDAF?) rozmístěných přes 65% scény, poskytuje rychlou odezvu i při kontinuálním ostření / trackingu nebo při videu.

Vylepšení doznaly i funkce týkající se videa, v první řadě až dvojnásobná délka nahrávání ve slow-motion (960p) – 8s místo 4.

Nový procesor umožňuje delší kontinuální snímání díky hlubšímu bufferu, a to až do nevídaných hodnot – přístroj nyní umí 24fps v plném rozlišení 20.1MPx s průběžným AF a AE, a to až do 150 snímků.

Video je nyní přesamplované 1.7× na 4K záznam (tedy z 5028×2828 px) a nechybí mu S-Log2 / S-Gamut profil.

Vyzkoušeli jsme si 960p slo-mo video v praxi – ukázky na YT vidíte níže (pořízeno na workshopu Sony v Londýně):

A ještě jednou:

To nevypadá ani jako z kapesního kompaktu, ne?

Sony CyberShot RX100 V bude pravděpodobně nejvybavenější 1" kompakt na trhu (pokud nebereme v potaz zoom, kde má RX100 celkem skromný rozsah 24–70mm přepočteně na kinofilm). Bohužel také jeden z nejdražších, 1200 EUR není typická cena kapesního kompaktu, ale RX100 V není typický kapesní kompakt…

Pokud bychom měli hledat chyby, tak kromě krátkého zoomu (který je zase ale vykoupen výbornou světelností F1.8–2.8) je to určitě absence dotykového displeje (zvlášť, když už ho má současně představená Alpha a6500), použití „starého“ Alpha menu (tedy ne toho, které má nově a6500 a a99 II a které je přehlednější), chybějící patice na blesk (měla ho RX100 II a pak ustoupil hledáčku) či určitá „pružnost“ konstrukce výklopného displeje či dvířek na baterii (daná tím, že je toho v malém fotoaparátu FAKT hodně nacpáno).

Celkově vzato, bych si tento přístroj klidně představil ve své kapse jako cestovní, přenosný fotoaparát, který ale ostří rychle jako kdejaká zrcadlovka, snímá ještě rychleji a jeho 4K video a 20MPx snímky vynikají dobrou detailností a nízkým šumem (na danou velikost).

Jako druhý přístroj k profi zrcadlovce či videokameře to je ideální volba. Pokud tedy stačí těch 24–70.

Sony Alpha a6500

Novinka není nástupce a6300, ale vyšším modelem.

Co mě na ní nejvíce překvapilo je, že nedošlo k žádnému navýšení rozměrů, ani o milimetr tloušťky. Jediné, co vyrostlo je grip – asi o 5mm, takže se lépe drží, ale tělo zůstalo stejné i přes novinku v podobě 5-osé stabilizace čipu s účinkem až 5EV (dle CIPA).

Stejně tak je stejně velký displej, který je ale dotykový. Funguje pro přímý výběr AF bodu, jako trackpad při výběru AF bodu v hledáčku a co jako uživatel manuálních objektivů hodně oceňuji – možnost dvoj-poklepem zvětšit náhled v jakékoliv části scény!

Dvě další změny jsou hlubší buffer (při maximální rychlosti 11 sn./s je to 300 JPEG nebo 100 RAW + JPEG fotografií) a jedno funkční tlačítko navíc, což nevytrhne, ale potěší.

Na první pohled možná nenápadná, ale velmi vítaná změna je nové přehlednější menu podle vzoru a99 II.

Drobných změn je ještě více – nové režimy měření, bluetooth spojení…

Má a6500 nějaké chyby? Ano, našel bych hlavně dvě. Absence baterry gripu je při nízké kapacitě baterie NP-FW 50 nepříjemná (350 snímků není dnes vysoká hodnota) a je také škoda, že dotykový displej nejde použít skutečně pro nic jiného, než je výběr AF bodu a zvětšení fotky. Multitouch zde také nenajdeme.

Cena je stanovena na 1700 EUR54 za tělo a to mi přijde adekvátní. Škoda, že chybí více profi APS-C objektivů (třeba 16–50/2.8).

Poslední novinky, které byly při této příležitosti představeny, jsou nové podvodní pouzdro pro všechny modely RX100 a také nová barevná varianta a6000 (čtete správně, původní model a6000 v novém odstínu stříbrné).