Fotografování hologramů

Předmětem článku není vysvětlovat jak se pořizují hologramy. To je technicky náročná záležitost, vyžadující zdroj kohorentního světla - laser. Ten mívají k dispozici jen speciální pracoviště a výzkumné ústavy. S vlastními hologramy se však dost často setkáváme hlavně na různých výstavách, kde se používají pro záznam např. významných historických předmětů. Zobrazují je trojrozměrně. Předměty na hologramu mají proto ve srovnání s fotografií reálnější vzhled. Hologramy, které prochází rukami každého z nás, jsou ochranné prvky pasu či bankovek. Pokud se pokusíte takovýto hologram vyfotografovat, zjistíte, že to vůbec není jednoduché. Právě o tom je tento článek.

National Geographic Na výstavě

Fotografování hologramů je složitá záležitost díky jejich vysokému kontrastu a snížené reprodukovatelnosti spektrálních barev. Fotografie mohou někdy vypadat neostře a s velkým zrnem. Problémem také bývají nežádoucí reflexe na skleněné holografické desce nebo skleněné podložce. Fotografování vyžaduje expozice v rozsahu malých zlomků vteřin po třeba půlminuty, takže bez stativu se o focení hologramů ani nepokoušejte…

Johannes Marcus Marci Johannes Marcus Marci

Blesk je také nesmyslný… a výsledky se příliš neliší od pokusů fotit monitor počítače nebo televizní obrazovku. Blesk se dá uplatnit jedině, pokud je externí a dá se od fotoaparátu vzdálit do místa, kde je obvykle umístěn bodový zdroj světla.

Johannes Marcus Marci

Pro zajímavost, kdo byl Johannes Marcus Marci (narozen 13.6.1595 Lan­škroun, zemřel 30.12.1667 Praha): pražský lékař, od roku 1620 profesor lékařství na jesuitské koleji v Praze; byl osobním lékařem císaře Ferdinanda III. Mimo lékařství se zabýval východními jazyky, alchymií a kabbalou. Kromě toho byl astronom – měl přezdívku český Galileo Galilei, ale také fyzik a matematik Pražské univerzity (pokusy s průchodem světla vodními filtry, barvami tenkých vrstev a spektrálním rozkladem světla. Našel izochronii kyvadel, zákon zachování momentu hybnosti. O 20 let předstihl Newtona (optika a mechanika – 1648), který se zabýval obdobnými věcmi). Byl také rektorem Pražské univerzity.

Jak na to?
  1. Mít k dispozici dobře zatemněnou místnost.
  2. Vhodné mít tmavé stěny nebo matně čená stínítka, ať už papírová nebo textilní (samet).
  3. Dobrý bodový světelný zdroj, rozdíl pro rainbow hologramy a obecně hologramy pro pozorování ve viditelném světle oproti hologramům určeným pro monochromatické světlo. Vhodným kvalitním a levným zdrojem je třeba tradiční diaprojektor.
  4. Analogový či digitální fotoaparát s možností manualního zaostřování, stejně jako nastavování expozice. – automatické zaostřování obvykle nefunguje tak, jak má kvůli reflexím od skla (podobně, když fotíte něco v zrcadle).
  5. Filmy: nejlepší jsou diafilmy, případně černobílé negativy. Obvykle nejhorších výsledků je dosaženo s barevnými negativními filmy, kdy problémem na výstupních fotografiích na papíře je špatné vyvážení barev s přepálenými místy, které minilaby obvykle “nepřekousnou”.
  6. Digitální fotoaparáty: někdy je možné dobrých výsledků dosáhnout i s kompakty, které se trochu “oblbnou”. Obecně ale lze doporučit digitální zrcadlovky, případně vyspělé kompakty umožňující manuální ostření a nastavení expozice.
  7. hnisková vzdálenost – od 150 mm výše.
  8. Focení detailů přes mikroskop
></div

Ve valné většině případů je předmětem zájmu focení reflexních (odrazných) hologramů. Stereogramy – nutné udělat dvě fotografie po úhlem 9 stupňů na každou stranu od normály ze středu hologramu k fotoaparátu – vyplývá z fyziologie člověka.

Tipy:
Prohlédněte si běžně používané hologramy – nejsnáze bezpečnostní, které jsou na průkazkách pro MHD, CD-ROM, hudebních CD, programových balících, stravenkách, bankovkách, apod. a zkuste některé z nich fotografovat. Asi moc neuspějete u hologramů, které jsou lisovány do průhledných fólií a jsou nalaminovány na občanských průkazech, pasech, nových typech ISIC kart, apod.

Problematické je také focení horkou ražbou poškozených hologramů s malými detaily, např. průkazky pražské MHD. Naopak snadno asi vyfotíte hologramy ve formě kapky na lístcích na integrovanou městskou dopravu v Brně.

Pas

Doporučená literatura:

knihy:

  1. G. Saxby, Manual of Practical Holography. Focal Presss, 1991.
  2. F. Unterseher, J. Hansen, and B. Schlesinger, Holography Handbook Making Holograms the Easy Way. Ross Books, 1992.
></div

časopisy:

  1. H. J. Caulfield, „The wonder of holography“, National Geographic, vol. 165, no. 3, pp. 364–377, 1984
  2. American Bank Note Holographic, Inc., „A crystal globe – complete cover pages with holograms“, National Geographic, vol. 174, no. 6, pp. 740 a 960, 1988
  3. L. Michalec, “Hologramy – iluze budoucnosti,” Koktejl, roč. 4, číslo 4, str. 114–117, 1995.
></div

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (1)

Tisknout článek

Tip na článek

PŘEMÝŠLEJTE ČERNOBÍLE, 17. DÍL, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO
PŘEMÝŠLEJTE ČERNOBÍLE, 17. DÍL, ŠKOLA BARVY JANA POHRIBNÉHO

Se­dm­náctý díl se­ri­álu „Škola barvy od Mi­s­tra Jana Po­hrib­ného“ je vě­no­ván té­matu PŘE­MÝŠ­LEJTE ČER­NO­BÍLE.

Cvi­čení: Vy­fo­to­gra­fujte ná­mět, který lépe vy­zní v čer­no­bí­lém pro­ve­dení než v barvě. Ide­álně udě­lejte obě va­ri­anty stej­ného ná­mětu – ba­rev­nou i čer­no­bí­lou, abyste zře­telně pod­po­řili vaše roz­hod­nutí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram