Test profi bezzrcadlovky Fujifilm X-Pro 2

Testy

V této části se podíváme na komentované snímky a jejich výřezy, na kterých se pokusíme přiblížit si možnosti obrazové kvality X-Pro 2. Všechny obrázky lze rozkliknout do vyššího rozlišení.

K testování byl použit objektiv Fujinon XF 18–55mm F2.8–4 R LM OIS. To je velice slušný „seťák“, ale podle mě modelu X-Pro 2 moc nesedí. Nemyslím opticky (byť dostat maximum z 24MPx chce něco víc než běžný zoom), ale filozofií. X-Pro2 je kamera „à la Leica“ a k té se zoomy nehodí (ani nedělají). Pevné objektivy vysoké světelnosti a kompaktních rozměrů jsou vhodnějším doplňkem. Nicméně mezi základními zoomy vyčnívá Fujinon 18–55 jak kvalitou, tak provedením (i cenou). X-Pro 2 si poradí i s jeho používáním přes optický hledáček – rámování záběru se provádí přes digitální rámeček, který se při zoomování plynule zmenšuje a zvětšuje.

Neodpustím si jednu poznámku, týkající se (ne)konzistence ovládání clony u objektivů Fuji. Něktré objektivy (základní řada XC + XF 27) vyžadují její ovládání z těla rollerem, jiné (většina XF) pomocí „nekonečného“ prstence na těle objektivu a jiné (řada XF R) pomocí tradičního clonového prstence s vyznačenými kroky clony. Snadno se Vám tak stane, že budete mít tři objektivy, který se každý bude ovládat jinak… a myslete na to s okem na hledáčku.

Digitální šum

Fotoaparát zvládne ISO v rozmezí ISO 200 – 12800, v rozšíření 100 – 51200.

Jak je patrné, je na tom X-Pro 2 s šumem velmi dobře. Zarážející je téměř úplná absence barevného šumu. Troufnu si tvrdit, že je to zásluha X-Trans matice jen částečně. Zbytek bude zásah do RAW souboru. na druhou stranu, redukce barevného šumu je vždy to první, co s RAWem dělám, takže osobně by mi to nijak nevadilo. Výrobce udělal první krok za mě:-)

Přístroj dává dobrý výkon minimálně do ISO 3200, 6400 je použitelné, 12800 s výhradami, teprve první softwarové citlivosti 25600 bych se vyhnul. 

Citlivost 51200 mi nedopatřením vypadla ze srovnání – čtenáři se omlouvám, vzhledem k tomu, že už první softwarová citlivost 25600 není nijak hezká, až tak o moc jste nepřišli:-)

RAW / JPEG

Fujifilm dělá se svou X-Trans maticí vrásky nejednomu výrobci softwaru pro konverzi RAW. V současné době je podpora již dobrá (zkoušel jsem ACR a RawTherapee), ale bývá problém z RAWu dostat výrazně víc detailů, než kolik už jich je v originálním JPEGu. To prosím není kritika, spíše to potvrzuje, že Fujifilm, jako vynálezce X-trans matice, toho z fotoaparátu dostane i v JPEGu téměř maximum. Viz níže srovnání s ACR 9.4 ve výchozím nastavení:

Dobrá zpráva pro milovníky JPEGu: nemusíte se ho bát. Jsou značky, u kterých bych osobně JPEG nezapínal (fotím téměř výhradně do RAW), ale u Fuji se mi JPEG líbí.

Ještě se podíváme, co s RAWem zmůže firemní konvertor Fujifilm (RAW File Converter Ex 2.0, na bázi SilkyPix):

Nastavení jsem nechal pro konverzi stejné, jaké měl JPEG. Foceno bylo na ISO 400, 18mm, F7.1. Jak je vidět, je výsledek z JPEGu i firemního konvertoru velmi podobný. Konvertor dostane z fotky i při stejném nastavení téměř neznatelně více detailů (podívejte se na křoví v pozadí). Zkrátka i při výchozí redukci šumu méně „žehlí“.

SW korekce

S problematikou souvisí i věc u bezzrcadlovek velmi rozšířená, a to jsou softwarové korekce zkreslení a jiných vad objektivu. U DSLR se tradičně sázelo (a sází) na optické korekce zkreslení (v hledáčku by byl jinak vidět nezkorigovaný obraz, což by zcela popřelo smysl 100% hledáčků atd.). U bezzrcadlovek se běžně používají korekce softwarové (To co vidíte v hledáčku/displeji je již srovnaný obraz). Je to jeden z více důvodů, proč lze bezzrcadlovkové objektivy udělat menší.

Zajímalo mě tedy přirozeně, jak je na tom Fujinon 18–55. Za běžných okolností uvidíte vždy srovnaný obraz, ať pracujete s JPEGem nebo RAWem. Abyste se podívali datům „pod kůži“, musíte použít nějaký konvertor, který umí obejít vložený profil objektivu v RAW souboru. Používám k tomu RawTherapee. Ještě jednou tedy upozorňuji, že se tím nemusíte trápit.

Jak experiment dopadl:

Bez korekcí by měl objektiv poměrně výraznou soudkovitost, ale není to tak drsné, jak lze někdy vidět. Objektiv je ve skutečnosti o něco širokoúhlejší, než je uvedeno a materiál „navíc“ se použije k SW srovnání linií. Opakuji, pro běžnou práci je to nepodstatné.

Objektiv

Objektiv Fujinon 18–55mm F2.8–4 rozhodně není špatný „seťák“, ale 24MPx X-Trans CMOS je k němu samozřejmě nemilosrdný.

Všimnout si můžeme mírného zhoršení ostrosti mimo střed (hlavně široké ohnisko, kde za to může i korekce), rozlišení, které 24MPx senzor jen tak-tak „nakrmí“, chromatických aberací a občasných odlesků. Viz níže:

Bodový zdroj světla snadno způsobí ‚lens flare‘. Pokud tedy to vpravo je odlesk a ne třeba průnik světla – objektiv v testu už „něco zažil“, mohl mít defekt…

Vlevo ukázka kresby na 18mm při cloně F7.1. Objektiv vykreslí poměrně dost, softwarová korekce kresbu v rozích ale mírně zhoršuje. Vpravo pak chromatické aberace opět na širokém konci, clona F2.8.

Pokud bych si pořizoval X-Pro 2, nebyl by 18–55 moje první volba, ač je to poměrně dobrý zoom. Pokud ho ale už doma máte, zbavovat se ho nemusíte. K X-Pro 2 se podle mě hodí spíše kompaktní pevná skla, kterých má Fuji celou řadu a jsou opticky perfektní. Nějaký ten zoom ale přijde vhod:-)

Vyvážení bílé

Stejná scéna – šedá kachlíková zeď vyfocená na Auto WB, „denní světlo“ (ukáže skutečnou barvu světla) a režim „žárovka“ :

Automatika v tomto případě dokázala barvy srovnat velmi dobře.

Fotografické režimy

Fotoaparáty Fujifilm jsou typické tím, že místo režimů „standard“, „živý“, „neutrální“ atd. používají imitace filmových emulzí. Konkrétně je to PROVIA (jako standard), Velvia (místo živý) a ASTIA (jako neutrální). Kromě nich zde máme imitaci (Koda)Chrome a nově černobílý AC­ROS (+různé digitální barevné filtry), vedle klasického „Monochrome“. Je zde i sépiový režim.

Režimů je dohromady 15 (počítaje barevné filtry Y,R,G pro dva černobílé režimy)

Video

Fujifilm X-Pro 2 natáčí video v rozlišení až Full HD, při snímkové frekvenci až 60p. K dispozici jsou formáty MPEG-4, a H.264. Bitrate je udáván jako 36Mbit/s­. Přístroj má rovněž stereomikrofony i port pro mikrofon externí.

Fotoaparát umí ve videu kontinuálně ostřit. Ostření je plynulé, necuká. Samozřejmě to lze i manuálně. Video podporuje všechny expoziční režimy (PASM) včetně šikovného manuálního s automatickým ISO. 

Video nelze natáčet přes optický hledáček, jen digitální. To je škoda, to by bylo to pravé retro, natáčet s digitálem jako s Admirou:-)

Na těle nenajdete dedikovanou spoušť pro video. Tato funkce je v továrním nastavení přiřazena funkčnímu tlačítku „Fn“ na horní straně, ale můžete si to předělat. Přístroj se nestydí za to, že preferuje statický záznam a video je zde druhotné. Na druhou stranu, rozhodně neurazí, viz níže:

Framegrab z videa výše v maximální kvalitě přikládám (via VLC):

Z videa i framegrabu je vidět vyšší kvalita záznamu, než byla u řady X běžná dosud – čipy typu X-Trans sice disponují výbornou obrazovou kvalitou při snímání fotografií, ale video jim příliš dobře nedělalo. Běžná metoda vynechávání řad pixelů pro vytvoření Full HD záznamu z mnohamegapi­xelového senzoru způsobovala nejspíš kvůli komplikované interpolační matici vznik různých nepříjemných barevných artefaktů. U X-Pro 2 se to ale zjevně podařilo vyřešit.

Pokud je pro vás video u foťáku jasná priorita, jsou na trhu lepší alternativy (Sony, Panasonic). Fujifilm tradičně směřuje hlavně na kvalitu statického záznamu – u X-Pro2 se však ale nemusíte bát ani občasného natáčení.