Borneo očima Petra Bambouska

Příroda ostrova Borneo patří k nejkouzelnějším, jaké jsem zatím na svých cestách mohl navštívit. Tamní fauna je tak unikátní a různorodá, že se těžko odolává všem motivům, které nabízí. To ovšem po fotografovi přírody vyžaduje, aby odhodil svou specializaci na ptactvo, hmyz nebo savce a vnímal rozmanitost bornejské přírody jako celek. A to je přesně forma, kterou se snažím na svých cestách zaznamenat na snímcích. Pojďme se podívat, co oko fotografa může zaznamenat při procházkách v různých biotopech. Začneme pěkně od hladiny moře …

Procházka po pobřeží

Mořské pobřeží poskytuje zcela jiný pohled než interiér pralesa. Setkáme se tu s živočichy, kteří těží ze střídání přílivu a odlivu. Každá vlna přináší z moře živiny, které zase druhá vlna může odnést. Z houpavého střídání vln profitují krabi plážoví. Pozoroval jsem jejich počínání desítky minut a nemohl jsem se nabažit jejich strategie. Stoupnou si na břeh a čekají, až přijde vlna. Tou se nechají nadzvednout, takže jim vykukují jen vysoké oči a jakmile se vlna odvalí, rychle probírají písek a hledají čerstvou potravu. Přichází další vlna a celé se to opakuje.

Volavky pobřežní využívají jinou strategii. Na rozdíl od volavek, které nehybně číhají na svou kořist z jednoho místa, brouzdají se po pobřeží sem a tam, skáčou, pobíhají a chytají vše, co příliv přináší. Kromě ryb klidně I neopatrné kraby.

Mezi zajímavé obyvatele patří i prapodivné ryby – lezci. Jsou to ryby, které dokážou zadržet v žábrách vodu. To jim umožňuje čerpat kyslík postupně a žít prakticky na hranici souše a vody. Mnohem častěji uvidíte lezce právě na souši. Na vhodných biotopech žijí ve skupinách, ale jsou vůči sobě dost agresivní a udržují si vzájemně odstup.

Písčité pláže jsou také domovem na první pohled nepatrných brouků. Svižníci (Abroscelis tenuipes) žijí přímo na plážovém písku a předpokládá se, že jejich prodloužené zadní nohy slouží k tomu, aby chránily tělo od rozpáleného podkladu. Přes svůj legrační vzhled to nejsou žádná ořezávátka. Stejně jako ostatní svižníci, i oni se živí predací na jiných druzích hmyzu. K zachycení kořisti jim pomáhají jejich atletické schopnosti a enormní kusadla. Anglický název Tiger Beetle ostatně jejich roli v potravním řetězci vystihuje velmi přesně.

Během noci se na bornejských plážích odehrává další příběh. Mořské želvy si některé z nich oblíbily pro kladení vajec. Unavené karety se pod rouškou tmy vynoří z moře a mají jen několik hodin na to, aby na pláži našly vhodné místo ke snůšce. Je to pro ně naprosto vyčerpávající činnost, protože musejí vyhloubit pro kladení jámu, ve které je dostatečně stálá teplota. Přílišný chlad i teplo mohou celou snůšku znehodnotit. Okolní teplota také ovlivňuje poměr pohlaví novorozených želviček. Když se vše podaří, po dvou měsících se na pláži objeví až 100 želviček, které zahájí svůj nerovný boj o život na širém oceánu.

Pokud se na pláži rodí větší množství malých karet najednou, může to přilákat řadu predátorů, kteří jejich stavy redukují ještě před prvním vstupem do vody. K nim patří řada ptáků, jako jsou zmíněné volavky, racci a mnoho dalších. Varani mají díky dlouhému jazyku cit pro hledání potravy a dokážou dokonce najít a vyhrabat snůšku karetích vajec krátce po jejím nakladení.

Možná se to zdá kruté, ale v přírodě je nastavena rovnováha, která s podobným predačním tlakem počítá. Až činnost člověka způsobila, že karety obrovské jsou dnes na seznamu kriticky ohrožených druhů. Proto existují záchranné programy, které eliminují negativní vliv potenciálních predátorů a pomáhají želvám alespoň dosáhnout zdravého vývoje ve vejcích. Na boj v moři se po vylíhnutí vydávají želvičky už samy.

V dalším povídání se podíváme do interiéru nížinného lesa na Borneu.

Petr Bambousek

     

Líbil se vám článek?

Komentáře

Zobrazit diskusi ke článku ve fóru

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Komentáře k článku (2)

Tisknout článek

Tip na článek

Jak funguje režim vysokého rozlišení
Jak funguje režim vysokého rozlišení

40 mo­delů fo­to­a­pa­rátů dnes ge­ne­ruje fo­to­gra­fie s vy­so­kým roz­li­še­ním (high re­so­lu­tion mode) ty­picky 4× vět­ším, než je roz­li­šení vlast­ního sen­soru. Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II tak zvýší množ­ství pi­xelů z 24Mpix na 96Mpix. Re­žim vy­so­kého roz­li­šení u Pa­na­so­nic Lu­mix 5S II jsem vy­zkou­šel na Šu­mavě při fo­to­gra­fo­vání hor­ského po­toka dlou­hými časy, kra­jiny krát­kým te­le­ob­jek­ti­vem a rysa os­t­ro­vida krát­kou ex­po­zicí.

Doporučujeme

Nejčtenější články

Nejčtenější fototesty

FotoAparát.cz - Instagram