Test fotoaparátu Olympus Stylus 1
Skoro bych řekl, že dnes je pokračování předchozího testu Olympusu E-M1. Alespoň to tak na první pohled vypadá, když se vám do rukou dostane nový kompakt Olympus Stylus1, který svůj retro design a výraznou podobnost s E-M1 nezapře. Vypadá skoro jako E-M1 bez objektivu. A jak to tedy se Stylusem 1 je, co umí a v čem jsou jeho přednosti, se podíváme v dnešním testu.
Jak už jsem naznačil v úvodu, podobnost s CSC „zrcadlovkou“ Olympus E-M 1 je velmi výrazná. Řekl bych, že i některé prvky jsou fyzicky stejné. Přesto ale, při podrobnějším zkoumání, je patrné, že se od sebe výrazně liší. Zatímco E-M1 je fotoaparát s výměnnými objektivy, zde je jedná o fotoaparát s jedním pevně umístěným zoomovým objektivem o širokém rozsahu 28–300mm a clonou 2,8 v celém rozsahu. Ano, někdo může namítnout, že to už dnes není nic světoborného, když dva významní fotovýrobci dokázali na trh vnutit kompakty s rozsahem 24–1200mm, ale ty se mi nechce komentovat. Sám jsem nebyl v první chvíli zrovna „nadšen“ tímto rozsahem, protože fyzika s optikou se prostě „odrbat“ nedá, a tak objektivy podobných megazoomů a hyperzoomů jsou častokrát velkým kompromisem na úkor optické kvality, kdy se vše podřizuje marketingovému hlásání o „úžasném velkém rozsahu“. Proto mne rozsah 28–300mm neoslnil, jako to že má mít světelnost 2,8 v celém rozsahu. To, ve spojení s relativně (fyzicky) větším čipem, než na jaké jsme u kompaktů zvyklí, dávalo tušit, že by výsledky nemusely zas vypadat jak malba naivního umělce.
Jak už je vidět, konstrukce a design se vymyká standardním kompaktům. Je více hranatá, jako u E-M1, ve stylu retro. Horní části fotoaparátu dominují dva ovládací prvky. Vlevo pro nastavení expozičních a kreativních režimů, vpravo je kruhový volič pro nastavování jednotlivých parametrů určité zvolené funkce. Spoušť s tradičním zoom ovladačem a pak vedle sebe umístěný hlavní vypínač a nahrávání videa. Jejich velmi blízká poloha není zrovna ideální. I když je hlavní vypínač zapuštěný, přesto se může stát omyl a vy místo nahrávání vypnete fotoaparát. Jednou se mi to při testování podařilo. Madlo na přední straně fotoaparátu není příliš vysoké, ale pro jednoduché zachycení prsty postačuje, i když by možná mohlo být ještě o pár milimetrů vyšší, aniž by to přesahovalo celkový plochý tvar těla. Přední strana je celkem prostá, ale i tam najdeme ovladač programovatelné funkce Fn2 a páčkový ovladač v místech, kde bývá tlačítko náhledu hloubky ostrosti. Na levé straně od objektivu, který je usazen v masivním prstenci, který stejně tak jako u jiných typů fotoaparátů Olympus je osazen otáčivým voličem pro nastavování určité vámi zvolené funkce, je umístěn druhý volič zoomu a nad ním tlačítko vyskakovacího blesku. Blesk je umístěn přímo nad objektivem v šachtě, kde kdysi u klasických fotoaparátů býval optický hranol a nad ním je klasická patice pro připojení externí blesku. Vysunovací objektiv, který při vypnutém fotoaparátu je plně schován v těle, je navíc chráněn čtyřlamelovou krytkou, která je na objektivu našroubována a je možné jí v případě použití předsádek odšroubovat. Na zadní straně je kromě hledáčku chráněného mohutnou tvarovanou gumovou krytkou, umístěn velký výklopný LCD, další programovatelné tlačítko Fn1 a pak tlačítko prohlížení snímků či videí, tlačítko MENU a INFO. Mezi nimi klasický čtyřpolohový volič funkcí se středovým potvrzovacím tlačítkem OK. Dvířka na pravé straně ukrývají dva konektory, multikonektor pro připojení k počítači, Tv, nebo tiskárně a HDMI (D) konektor. Dvířka ze spodní strany chrání baterii a slot pro paměťovou SD kartu. Samozřejmostí je stativový závit, ovšem umístěný mimo osu objektivu.
Tělu není téměř co vytknout, trochu vyšší madlo pro pravou ruku by sice mohlo být lepší, ale i toto postačuje. Vše je přehledné, intuitivní a řada tlačítek je programovatelná podle toho, jak vám bude vyhovovat. Snad jedna věc, malá věc, na jinak výborně propracovaném těle, tak trochu vzbudila mou nelibost. Tou je pojistka baterie pod spodními dvířky. Její velikost 1×2×3mm a použití obyčejného měkkého plastu nedává moc důvěru v to, že dlouho vydrží, zvláště když je jí možné zasunovat jen pomocí nehtů na prstech. Při tak jinak propracovaných detailech, skoro až napadá, zda se nejedná o součástku vymyšlenou „oddělením pro řízení životnosti“. To je ovšem moje čistá spekulace :).
I přes tento drobný nedostatek je tělo fotoaparátu něco nového, co klasický kompakt posunuje na vyšší úroveň, než je většina dosavadních kompaktů všech značek.
- Předchozí strana
- 1
- 2
- 3
- 4
- Další strana
Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDobrý článek.
Mám "papírově" podobný přístroj, ale je to dneska už historický model Minolta A200 se zoomem 2,8/28-200 (přepočtených, 200 mm je ve skutečnosti 50) z roku 2006.
Podobná koncepce a podobná cena, i když tenkrát byla výprodejní z důvodu krachu značky.
A když se dívám na testovací snímek v plném rozlišení, ten poslední na ISO 1250, tak zde je vidět technický pokrok za ty roky. PL
no, přiznám se že jakási podoba s Minoltou A2 mne při testování také napadla.
škoda že Olympus nepodchytil zájem o tentofotoaparát a je na trhu momentálně nedostatkový
Mám mnoho let Nikon D90. O Stylus 1 vážně uvažuji jako o lehčí alternativě na cestování a turistiku. Kvalitnější bude i video. Jinak tohle je nejlepší recenze co jsem na internetu našel.
Díky za test, jen nevím, jestli jsem špatně četl, nebo chybí info o rychlosti autofokusu. Nemáte někdo zkušenost?
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.