Test fotoaparátu Olympus Stylus 1
Skoro bych řekl, že dnes je pokračování předchozího testu Olympusu E-M1. Alespoň to tak na první pohled vypadá, když se vám do rukou dostane nový kompakt Olympus Stylus1, který svůj retro design a výraznou podobnost s E-M1 nezapře. Vypadá skoro jako E-M1 bez objektivu. A jak to tedy se Stylusem 1 je, co umí a v čem jsou jeho přednosti, se podíváme v dnešním testu.
Čip a ISO
Snímacím prvkem je čip 1/1,7“ BSI CMOS s rozlišením 12MPix (4000×2992pixel). Velikost čipu je 4/3 – 7,3×5,5 mm. Poměr stran je 4:3, ale lze nastavit i 3:2 nebo širokoúhlých 16:9 a nebo čtvercový formát 1:1. Při snímání do ORF je poměr stran vždy 4:3. Při použití programu Olympus Viewer3 vám jiný poměr stran, např. 3:2 zobrazí rámeček, který ukazuje zvolený formát. Ten je možné samozřejmě změnit. Procesor je typu TruePic VI a pracuje s barevným prostorem sRGB a Adobe RGB s možností úpravy nastavení jasu, kontrastu i ostrosti. Citlivost lze nastavit v rozsahu 100 až 12800 ISO, případně v AUTO režimu s možností nastavení rozsahu. V následující ukázce vidíte jak vypadá ISO ukládané do JPG a ORF při denním a nočním snímku.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Jak je patrné při denním JPG je do ISO1000 šum neznatelný, pak v rozsahu 1250 až 2000 jen mírný, při ISO 2500 až 3200 výraznější, ale bez výrazné degradace. Poté šum a degradace postupně narůstají až do konečného ISO12800, kdy drobné detaily již jsou problematicky rozeznatelné. Osobně považuji za ještě použitelnou fotografii denní ISO 6400 (pro fotografii 10×15cm), vyšší ISO již jen jako informační snímek, případně fotografie, kde vyšší šum není na závadu. U noční fotografie je to cca do ISO 4000. Možná to někomu připadá málo, ale uvědomme si, že se jedná o kompakt s čipem menším než je APS-C. Navíc i zde je silnou zbraní stabilizace čipu, takže není problém nastavit ISO 1000–1600 a udržet i relativně dlouhé časy z ruky, jak ukazují následující dvě fotografie.
![]() |
![]() |
Objektiv
Jak už jsem uvedl ze začátku, fotoaparát má zoom objektiv v rozsahu 28mm až 300mm s clonou 2,8 v celém rozsahu. V následující ukázce je vidět rozsah ohniska od nejširšího – 28mm až po teleobjektiv – 300mm. Při fotografování do JPG je ještě možnost zapnout 2× zvětšení, takže výsledný snímek by odpovídal 600mm. Jedná se však o dopočítané zvětšení a ne o optický zoom. Ten získáte pouze dokoupením telepředsádky TCON-17×, která vám 300mm prodlouží na 510mm při zachování světelnosti 2,8.
![]() |
![]() |
Následuje ukázka vlivu clony na bokeh (rozostření mimo hloubku ostrosti) a kresby ve středu a v rohu snímku při všech možných clonách. Pro bokeh jsem použil fotografii s ohniskem 200mm, vzdálenost cca 15m, rozostřená oblast cca 30m. V ukázce je levý horní roh a střed snímku. Druhou ukázkou je vliv clony na kvalitu kresby v rohu snímku (levý roh) a střed snímku při nejširším ohnisku 28mm. Třetí ukázkou je to samé ale při nejdelším ohnisku 300mm.
![]() |
![]() |
![]() |
U ukázky s bokehem je vidět vliv clony na postupné zaostřování, zatímco kresba ve středu snímku je ostrá v celém rozsahu clon. Snad jen při nejvyšší cloně 8 mi přijde, že je lehce nižší kontrast. Při ohnisku 28mm je kresba v celém rozsahu clon v podstatě stejná, jen při plně otevřené cloně je lehce nižší ostrost a při cloně 8 mi opět přijde, že je lehce nižší kontrast. Při ohnisku 300mm je situace obdobná. Znamená to tedy, že se nemusíte bát při kterémkoliv ohnisku mít plně otevřenou clonu, protože bude kresba bez vad a degradace.
V plném rozlišení má ORF snímek v poměru 4:3 rozlišení 4000×2992pixel a JPG snímek v poměru 3:2 rozlišení 3968×2648pixel, což většinou plně dostačuje na fotografii formátu A3 (40×30cm). Komprimační poměr JPG je rozdělen na 4 typy + možnost snímat i 2 typy kombinace JPG a ORF. Ukládat snímky je možné na SD, SDHC a SDXC karty. Snímek ve formátu ORF má cca 13MB, snímek v nejvyšší kvalitě JPG má 4–6 MB.
Režimy expozice
Nabídka expozičních programů je standardní, P – programová automatika, A – preference clony, S – preference času a M – manuál a iAUTO – plná automatika. Dále tu máme nabídku scénických programů – SCN, kdy máte možnost si vybrat z 12 nastavení pro určitá témata. Jak už jsem se pozastavoval při minulé recenzi u E-M1 je otázkou, zda je nutné tolik různých „motivů“, ale je to věcí výrobce. Kdo má o tato nastavení zájem, určitě si to své oblíbené najde. Stejně tak možná funkce panorama by mohla být samostatnější a ne umístěna uprostřed těchto kreativních programů. Za zmínku stojí program multiexpozice, kdy můžete snímat dva snímky „na jedno políčko“ a využít jí tak k svému kreativnímu hraní :). Dále můžete snímky doplnit různými nastaveními, jako rámečky, tmavá a světlá vinětace a dalšími efekty.
Expozimetr pracuje ve 3+2 expozičních režimech: celkové ESP měření, měření s zvýrazněným středem, bodové a ještě HI – zvýšená expozice při bodovém měření a SH – snížená expozice při bodovém měření.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Pokud nemáte jistotu, jestli je zvolená expozice správná, je tu velká možnost nastavení snímání v Bracketingu a vybrat si pak jen tu fotografii, která vám vyhovuje. Bracketing je možný v 5 režimech. Pro expozici, pro vyvážení bílé, pro blesk, pro citlivost ISO a dokonce i pro umělecké filtry, které jsou další z možných expozičních programů, které vám fotografii umožňuje nasnímat v 11 různých nastaveních. Tak jako u scénických programů je možné i tyto doplnit dalším nastavením uměleckých filtrů. A stejně jako u scénických programů si já myslím i zde, že by jich možná nemuselo být tolik. Ale je to věcí vkusu. Ukázka několika z nich.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |





















Komentáře
Zobrazit diskusi ke článku ve fóruDobrý článek.
Mám "papírově" podobný přístroj, ale je to dneska už historický model Minolta A200 se zoomem 2,8/28-200 (přepočtených, 200 mm je ve skutečnosti 50) z roku 2006.
Podobná koncepce a podobná cena, i když tenkrát byla výprodejní z důvodu krachu značky.
A když se dívám na testovací snímek v plném rozlišení, ten poslední na ISO 1250, tak zde je vidět technický pokrok za ty roky. PL
no, přiznám se že jakási podoba s Minoltou A2 mne při testování také napadla.
škoda že Olympus nepodchytil zájem o tentofotoaparát a je na trhu momentálně nedostatkový
Mám mnoho let Nikon D90. O Stylus 1 vážně uvažuji jako o lehčí alternativě na cestování a turistiku. Kvalitnější bude i video. Jinak tohle je nejlepší recenze co jsem na internetu našel.
Díky za test, jen nevím, jestli jsem špatně četl, nebo chybí info o rychlosti autofokusu. Nemáte někdo zkušenost?
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.