Články autora - Soňa Lechnerová

Robert Vano: Akty – část první

Robert Vano je známý především pro fotografie aktů mladých krásných mužských těl. Proč začal fotit pánské akty? Protože má prostě rád kluky. Jak jednoduché. Když fotíte to, co je vám blízké a co máte rádi, na fotkách se to jednoznačně projeví. Proč jsou jeho fotky vždycky perfektní? Protože fotí pouze s profesionálními modely z agentury. S modely komunikuje velmi stroze a nikdy se fotit nahé lidi nestyděl, on není přece ten, který se svléká. Více už v rozhovoru.

S Antonínem Kratochvílem o portrétní fotografii

Od studentských let jej životem doprovází reportážní fotografie. Ale od reportážní fotografie je jenom krůček k fotografii portrétní. Portréty fotografuje reportážním sklem 28mm a jak jinak než reportážním stylem. Portrétovaný je zakomponován do prostředí, které odpovídá jeho životu, povaze, práci nebo zálibám. Ty nejlepší portréty prý vznikají na konci fotografování- portrétovaný se unaví, uvolní a ukáže svou pravou tvář. To je ten rozhodující moment. Je tomu tak prý téměř vždycky. A jak tedy na focení portrétů podle Antonína Kratochvíla?

Czech Speleo Photo 2016 - výsledky soutěže

Tento rok proběhl již sedmý ročník fotografické soutěže speleologů, neboli jeskyňářů. Speleologická fotografie je velice specifická už prostředím, ve kterém vzniká. Takové fotografie nevídáme každý den a podmínky v jeskyních a podzemí jsou mnohdy na fotografování velmi náročné. Ať už fyzicky, nebo světelně.

Jan Šibík - Street fotografie

Jan Šibík, jeden z nejznámějších reportážních fotografů u nás. Street foto je pro něho tréninkem a skvělí fotografové trénují každý den. Pohotovost a nenápadnost jsou prý nejdůležitějšími faktory při focení street foto. Jak se dostat k lidem na ulici co nejblíže a udělat skvělé fotky? Jací lidé Jana Šibíka na ulici nejvíce zaujmou? Proč začal fotit mobilem? Jak řeší konflikty s lidmi na ulici, kteří nechtějí aby je fotografoval? O tom všem už v rozhovoru.

 

Antonín Kratochvíl - Dnešní mladí fotografové

Antonín Kratochvíl patří mezi sto nejvýznamnějších osobností ve světové fotografii. Dlouhá léta žil a působil v USA. Převážně se věnuje dokumentární fotografii, kterou také vyučuje na střední a vyšší odborné škole umělecké tvorby v Praze. Jelikož se často setkává s mladými fotografy, zná jejich slabiny i silné stránky. A když znáte svou slabinu, můžete být o to silnější. Stačí vědět, co vám chybí a můžete to doplnit. Co tedy dnešním mladým fotografů schází a na co by měli zaměřit svou pozornost? O tom už v přínosném, jasném a stručném rozhovoru s Antonínem.

Sára Saudková - AKT: díl 2.

Jsme lidské bytosti, proto nás přirozeně přitahuje pohled na jiné lidské bytosti, říká Sára. Podle Sáry je vše jednoduché a jasné, diví se tomu, že se lidé stále něčemu diví. Akt prý není žádné laciné zboží. Fotografování aktů přirovnává k velmi zvláštní psychoterapii, kdy k ní přicházejí lidé plní obav a nejistoty, a odcházejí s neuvěřitelnou lehkostí, zbaveni pochybností o sobě samých. Její zásadou je nenutit a nenudit. Komu se líbí lidé, má k aktu velice blízko. V Praze prý chybí galerie, která by dávala možnost talentovaným fotografům ukázat jejich díla. Více už ale v druhé části rozhovoru se Sárou...

 

Sára Saudková - AKT

Sára Saudková věci pojmenovává pravými jmény. Každý z nás má prý v sobě své temné proudy, které můžeme živit uměním, jímž se obklopujeme, například akty. Má ráda fotografie s příběhem, když snímek naznačuje co předcházelo a co bude následovat, jako políčko z hraného filmu. Akt prý může být i pouhé gesto, nebo svůdný pohled krásné ženy na snímku. Akt je pokušení, které má dráždit všechny smysly, jako jídlo, jež vám nese číšník na podnose. Evropská unie nemá směrnice na estetický zážitek, což je podle Sáry dobře. Co je tedy ještě akt a co už pornografie? Povídání se Sárou o aktu a lidském těle vydalo na dlouhý rozhovor, z nějž první část můžete nyní začít číst... 

Antonín Lavrenčík - Portrétní fotografie

Antonín Lavrenčík je portrétní fotograf, který popírá domněnku současné doby a to tu, že fotografováním se dá jen těžko uživit. On si to nemyslí... Jeho portréty jsou velmi přirozené a mají prostě atmosféru. Rád kombinuje zábleskové světlo s denním, a dokáže z těchto dvou zdrojů světla namíchat dokonalý koktejl. Nemá rád workshopy, na kterých se jenom prázdně tlachá. A tak svou vlastní výuku provádí přesně tím způsobem, jak by si to on sám jako žák představoval. U výkladu vám vše názorně předvede, a něčemu se opravdu naučíte. Je do své práce nadšený a zapálený a to je ta správná cesta...

 

Robert Vano - Portrét v přirozeném světle

Robert Vano, mistr ve svém oboru. Na workshopech, které jsou vždy zaplněné do posledního místa, učí náruživé fotografy, jak fotografovat portrét v přirozeném světle. Ještě nikdy však o tom, jak přesně fotografuje portréty, když svítí stvořitel, nemluvil tak konkrétně, jako v tomto rozhovoru. Takže, pokud to s portrétem myslíte vážně, doporučuji pozorně číst. A ač s Robertem vedu rozhovory pravidelně již více než pět let, opět mě dokázal něčím překvapit... A to tím, jak dostává portrétované lidi do té správné nálady.

Když fotí psycholog: Daniela Haubertová alias Dannie

Daniela Haubertová ve světě amatérské fotografie vystupuje pod pseudonymem Dannie. Jak v rozhovoru přiznává, je typickou ženskou fotografkou, která se příliš nezatěžuje technickou stránkou věci, ale intuitivně tvoří nádherné emotivní a snové portréty krásných žen. Jako psycholožka dokáže nahlédnout skrze fotoaparát až do samého nitra duše těch, které zachycuje na svých snímcích.